Spolu s tím, jak poslední americké letouny přeletěly pohoří Hindúkuš, americký prezident Joe Biden splnil předvolební slib ukončit nejdelší válku Spojených států. Válku, kterou USA nemohly vyhrát, píše agentura AP.
S koncem bojů doprovázených chaotickou, krvavou evakuací, po které v Afghánistánu zůstaly stovky amerických občanů a tisíce Afghánců, jež Američanům pomáhali ve válečném úsilí, se prezident viditelně stáhl do ústraní. Nechal na předních armádních velitelích a ministru zahraničí, aby Američanům pověděli o posledních chvílích konfliktu, který skončil výraznou americkou porážkou.
Biden zveřejnil písemné prohlášení, ve kterém pochválil americké vojáky dohlížející na leteckou přepravu více než 120.000 Afghánců, amerických občanů a spojenců, a to za jejich "bezkonkurenční odvahu, profesionalitu a odhodlání". Prezident ubezpečil, že dnes toho řekne víc.
"Nyní naše dvacetiletá vojenská přítomnost v Afghánistánu skončila," napsal Biden v prohlášení. Zdrženlivá reakce naráží na tvrdou realitu: Válka je možná u konce, ale Bidenovy problémy s Afghánistánem pokračují.
Před prezidentem jsou znepokojivé výzvy pramenící ze spěšného konce války. Na řešení mimo jiné čeká, jak ze země dostat až na 200 Američanů a tisíce Afghánců a jak zajistit přesídlení desítek tisíc uprchlíků, kteří zemi včas opustili. Biden také bude muset čelit Kongresu, který chce podrobně přezkoumat, jak je možné, že jeho administrativu i přes stále naléhavější varování rychlý pád afghánské vlády zaskočil.
Nový začátek v Afghánistánu je zásadním zahraničněpolitickým cílem Bidena, který opakovaně argumentoval ve prospěch soustředění amerického zájmu na narůstající výzvy, které představují Čína a Rusko - a pro odklon amerického protiteroristického zájmu do oblastí s palčivějšími hrozbami.
Ve snaze ukončit válku a změnit americké priority ale Biden možná podkopal ústřední bod své kampaně před loňskými prezidentskými volbami - slib, že jeho zvolení přinese období větší empatie a spolupráce se spojenci v rámci americké zahraniční politiky oproti jeho předchůdci v prezidentském úřadu Donaldu Trumpovi, který volil přístup "Amerika na prvním místě".
Někdo, kdo si jméno vybudoval na empatickém vedení, se zdá být až bezcitný v cestě za svým cílem ukončit válku, uvádí odborník na americkou vládu Jason Lyall z americké Darthmouthovy univerzity.
Bidenovo odhodlání dodržet termín 31. srpna překvapilo spojence včetně Británie, Francie a Německa, které se s obtížemi snažily evakuovat své občany a afghánské spolupracovníky. Armin Laschet, hlavní konzervativní favorit souboje o křeslo německého kancléře po stávající držitelce úřadu Angele Merkelové, to označil za "největší debakl, který Severoatlantická aliance od svého vzniku utrpěla".
Na domácí půdě republikánští zákonodárci volají po vyšetřování toho, jak Bidenova administrativa zvládla evakuaci. Prošetřit, co přesně se v posledních a osudových měsících okupace nepodařilo, chtějí i demokraté.
Biden obvinil Trumpa, že mu svázal ruce. Současný státník opakovaně lidem připomínal, že zdědil dohodu republikánské administrativy s radikálním hnutím Tálibán ohledně stažení amerických jednotek do května tohoto roku. Nedodržení této dohody by podle Bidena americké vojáky, kteří od února 2020 až do minulého týdne neměli v bojích ztráty na životech, vydalo opět na pospas povstalcům.
Biden v roce 2009, kdy byl viceprezidentem za vlády prezidenta Baracka Obamy, odmítl podpořit nasazení dalších vojáků v Afghánistánu, což ho v rámci tehdejší administrativy postavilo na stranu poražených. V posledních týdnech poradcům říkal, že jeho postoj proti rozšíření amerického zapojení je pro něj jedním z momentů, na které je ve svém životě nejvíc hrdý.
Tendence vidět věci černobíle však prezidentovi příliš nenahrává.
V červenci Biden odmítl obavy, že je nevyhnutelné, že Tálibán nad Afghánistánem znovu převezme moc. O týdny později hnutí svrhlo afghánskou vládu.
Při rozhovoru z 18. srpna pro americkou stanici ABC News Biden řekl, že americkým vojenským cílem v Afghánistánu je evakuovat "všechny", včetně amerických a afghánských spojenců a jejich rodin. Zavázal se, že americké síly zůstanou, dokud tuto misi nesplní. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však v pondělí uvedl, že existuje "malý počet Američanů, méně než 200, pravděpodobně spíš ke stovce, kteří zůstali v Afghánistánu a stále chtějí odejít".
Rychlá vojenská evakuace nyní ustupuje méně jasné diplomatické operaci, která má Tálibán donutit, aby Spojeným státům a jejich spojencům umožnil mírumilovně odejít za pomocí jiných prostředků. Biden věří, že má nad Tálibánem, bývalým nepřítelem USA, se kterým nyní udržuje partnerství z rozumu, určitou moc. Ta pramení z toho, že se Afghánistán potýká s ekonomickou krizí kvůli zastavení většiny zahraniční pomoci. Ale američtí velitelé varují, že situace v Afghánistánu může být v následujících týdnech a měsících ještě více chaotická.
Související
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová
Joe Biden , Americká armáda (U.S. ARMY) , Afghanistán , Tálibán
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
před 1 hodinou
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
před 2 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
před 3 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 4 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
včera
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
včera
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
6. června 2026 21:04
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
6. června 2026 19:44
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.
Zdroj: Libor Novák