Budoucnost lidstva je "pochmurná". Optimismus vzal za své, zní z USA

Naděje jsou pryč

"Země společně selhávají v zastavování růstu globálních emisí (skleníkových plynů), což znamená, že nyní jsou potřeba hlubší a rychlejší škrty," cituje editorial zmíněnou zprávu. Doplňuje, že jako příliš optimistické se ukázaly naděje, že světové emise teplo zachytávajících plynů se mohou snížit díky většímu využití zemního plynu v USA a intenzivnímu zlepšování energetiky v Číně.

Po dočasném poklesu začaly emise opět růst, konstatuje washingtonský deník. Připomíná, že to se týká také Spojených států, kde lze ale slyšet více než kdy předtím nejrůznější výmluvy politiků Republikánské strany ospravedlňující pasivitu, například tvrzení, že boom zemního plynu ukázal zbytečnost vládních zásahů pro omezování emisí.

Do konce nadcházejícího desetiletí musí být emise skleníkových plynů o čtvrtinu nižší, než byly minulý rok, aby se lidstvo udrželo pod oteplením planety o 2°C do konce století, upozorňuje prestižní deník. Vysvětluje, že v opačném případě bude jedinou možností, která odvrátí prolomení této hranice, extrémně nákladní dekarbonizační program.

Pokud bychom chtěli udržet nárůst průměrné teploty od 1,5°C, pak by se do roku 2030 musely emise snížit o více než polovinu, deklaruje Washington Post. Odkazuje na závěr zmíněné zprávy, že pokud by akce na záchranu klimatu začala již v roce 2010, stačilo by pro zadržení nárůstu teploty o 2°C snižovat emise tempem 0,7 % ročně, resp. 3,3 % ročně pro naplnění cíle 1,5°C.

"Jelikož se tak ale nestalo, nutné snižování emisí je nyní 2,7 % ročně od roku 2020 pro cíl 2°C a 7,6 % ročně v průměru pro cíl 1,5°C," cituje editorial ze zprávy. Zdůrazňuje, že naplnění jakéhokoliv z těchto cílů bude vyžadovat mnohem větší úsilí, než země světa přislíbily vyvinout na pařížské klimatické konferenci v roce 2015.

Pamatujme na děti a vnuky

Pokud by byly naplněny pařížské závazky, což je stěží možné za situace, kdy největší znečišťovatelé jako Austrálie, Brazílie, Japonsko a Spojené státy zaostávají, existuje pouze šestašedesátiprocentní šance, že se globální nárůst teploty do konce století zastaví pod 3°C, varuje renomovaný server. Zároveň připouští, že i takový výsledek by byl lepší než nekontrolovaný vývoj.

Nešlo by ale o nic potěšujícího, protože i nárůst průměrné teploty o 2°C povede ke smrti korálových útesů, nárůstu hladiny moří, který ohrozí miliony lidí, k šíření nemocí přenášených komáry, suchům a záplavám sužujícím lidi a krajinu a vymizení rybolovu v tropických oblastech, upozorňuje americký deník. Zmiňuje také riziko roztočení nezastavitelné eskalační spirály, kdy například tání permafrostu povede k uvolnění dalšího množství dosud uložených skleníkových plynů.

"Nikdo by neměl chtít, aby jeho děti či vnuci žili v takovém světě," nebere si servítky editorial. Za pozitivní označuje alespoň skutečnost, že cena obnovitelných zdrojů energie v posledních letech klesá, a to do takové míry, že větrná a solární energie svou cenou může konkurovat elektřině vyráběné spalováním fosilních paliv.

Náhrada starých fosilních elektráren, které dávají světu energii, je i tak náročným úkolem, přiznává renomovaný deník. Dodává, že také skleníkové plyny uvolňované zemědělstvím, průmyslem a především dopravou si žádají mnohem větší úsilí, než státy vynakládají.          

Experti již dlouhá léta vědí, co musejí země jako Spojené státy učinit - rázně a konstantně zvyšovat cenu emisí oxidu uhličitého, silně investovat do vývoje a rozvoje čisté energie a z klimatu učinit hlavní prioritu mezinárodní diplomacie, uvádí Washington Post. Kritizuje, že místo toho současný americký prezident Donald Trump problém popírá.