Další rána pro demokracii. Bílý dům útočí na Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu

Šéfredaktorka bulharského zpravodajského webu mediapool.bg Stojana Georgijevová vzpomíná, jak za komunismu její děda poslouchal stanice na krátkých vlnách sponzorované Amerikou, které patřily k nemnoha zdrojům necenzurovaných zpráv za železnou oponou - Hlas Ameriky (VOA) a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Když se sama stala v 90. letech reportérkou RFE/RL, "nebylo to jen nějaké médium... bylo to okno k životu, který bychom jednou mohli mít".

Za posledních deset let, kdy média ve velké části východní Evropy přebírají vlády nebo oligarchové, se RFE/RL stalo opět klíčovým zdrojem nezávislé žurnalistiky, píše britský týdeník The Economist.

Nyní je ale zpochybněna samotná nezávislost RFE/RL. Americký Senát 4. června potvrdil Michaela Packa do čela Agency for Global Media, která je mateřskou organizací RFE/RL a VOA. Pack, filmař a někdejší šéf ultrakonzervativního institutu Claremont, je blízkým spojencem někdejšího hlavního prezidentova stratéga Steva Bannona. Poté 15. června rezignoval ředitel VOA. O dva dny později Pack vyhodil šéfy RFE/RL a čtyř dalších organizací: Radio Free Asia, vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Network), kancelář pro vysílání na Kubu dohlížející na Radio Martí (Office of Cuba Broadcasting) a nadace Open Technology pro vývoj softwaru pro novináře. Zásahy vlády do shromažďování zpráv a do redakčních rozhodnutí zakazuje zákon. Ale vyhazov ředitelů vyslal jasný signál.

Těm, kdo spoléhají na tyto americké mediální agentury, to připadalo velmi známé. V Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku nebo Rusku jde o rutinní posloupnost. Nezávislé médium převezmou spojenci nějakého oligarchy nebo politické strany. Šéfredaktoři rezignují nebo jsou vyhozeni. Pak nastává prudký přechod k redakční linii, která je přátelská vládě. Může se to samé stát v Americe? "Nikdy jsem si nemyslel, že budu svědkem něčeho takového," říká Marius Dragomir ze Středoevropské univerzity v Budapešti.

Část znepokojení plyne z Packova životopisu. Institut Claremont vydal materiál, který patří k nejradikálnějším příkladům uvažování takzvané alternativní pravice (alt-right) za éry Donalda Trumpa. V roce 2016 vydal esej The Flight 93 Election (Volby jako let 93 - v narážce na letadlo použité při útocích 11. září 2001, pozn. ČTK), podle něhož zvolení Hillary Clintonové povede k destrukci Ameriky. Ale část znepokojení souvisí s procesem, jakým byl potvrzen do funkce. Demokraté byli proti a republikáni ho podporovali jen vlažně a jeho nominace skomírala v Senátu dva roky.

Potom v dubnu Bílý dům nečekaně zaútočil na VOA za to, že údajně chválil čínskou reakci na covid-19. (Převzal neškodný článek agentury AP o znovuotvírání obchodů ve Wu-chanu.) Republikáni najednou protlačili Packa do funkce, když demokraté byli proti.

Role, jaké hrají Amerikou placená zpravodajská média, se různí. Ve východní Evropě jsou nejdůležitější RFE/RL, které vysílají v místních jazycích a sponzorují místní dceřiné společnosti. V Rumunsku, Bulharsku a na Ukrajině, kde většinu novin a televizních kanálů vlastní oligarchové, kteří je používají k pomlouvání svých nepřátel, jsou vzácným zdrojem nestranných informací. V Maďarsku se skoro všechna média dostala do rukou obchodníků přátelských s premiérem Viktorem Orbánem nebo nadace kontrolované jeho stranou Fidesz. Aby tomu čelily, RFE/RL tam plánují na podzim otevřít odbočku.

Nezávislé zpravodajské weby jako Atlatzso v Maďarsku a Hromadske na Ukrajině mají skvělé investigativní reportéry, ale ti jsou zranitelní vůči represím. Americká diplomatická podpora pro místní odbočky RFE/RL, jako je třeba bulharská Svobodna Evropa, je pomáhá chránit. Pak tu jsou autoritářské režimy jako Vietnam a Čína. Tam VOA a regionální služby (RFE/RL, Radio Free Asia či vysílání na Blízký východ a Kubu) má stejnou funkci jako za sovětské éry: dostat informace přes zdi vztyčené cenzory.

Pack by samozřejmě ještě mohl začít bourat právní zeď chránící redakční nezávislost těchto agentur. Péter Krekó z maďarského institutu Political Capital v této souvislosti chválí plány, které připravil vyhozený šéf RFE/RL Jamie Fly. Jedním testem bude, zda tato zpravodajská média budou benevolentní vůči oblíbencům Bílého domu. (Loni americký velvyslanec v Budapešti neúspěšně loboval u RFE/RL, aby slíbily, že jejich maďarská odbočka nebude příliš přísná na Trumpova přítele Orbána.)

V sázce je věrohodnost, kterou si tyto agentury vybudovaly za více než půlstoletí nezávislosti. Jejich reportéři mají obavy. "Jsme natolik v šoku z posledních zpráv, že nikdo neví, co očekávat," řekl zaměstnanec jedné odbočky RFE/RL ve východní Evropě. Lidé nominovaní Packem by měli respektovat redakční svobodu jednotlivých stanic. Jinak je budou posluchači považovat za stejně nedůvěryhodné jako ty, které kontrolují jejich vlastní oligarchové a politici.

Související

Historik Prokop Tomek o Hlasu Ameriky, který začal vysílat 24. února 1942, měl jasně daný mandát. Rozhovor

Hlas Ameriky se před 80 lety ozval v éteru. Zářil v něm Werich i Medek. Byl důležitým atributem doby, říká Tomek

Jeho znělka představovala naději i závan svobody pro posluchače v totalitních zemích. Hlas Ameriky (VOA), který se poprvé v rozhlasovém éteru ozval přesně před 80 lety, bojoval nejprve proti nacismu a za studené války se vymezoval vůči komunismu. Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu, který se specializuje i na zahraniční vysílání, tvrdí, že smyslem jeho šíření v době konfliktu byla podpora válečného úsilí. Připomíná, že od poloviny sedmdesátých let nebylo vládní vysílání USA rušené, neboť po helsinské konferenci nechtěl Sovětský svaz cenzurou narušovat vztahy se zámořskou velmocí. „V Hlasu Ameriky je silně patrná i česká stopa. Během čtyřiceti let mluvili pro něj stovky exulantů. V éteru zářili výjimeční Jan Werich a Jiří Voskovec i legendární Ivan Medek či Pavel Pecháček. Vysílání, které bylo hodně poslouchané, se stalo určitým atributem doby. Hlas Ameriky byl pro nás důležitý,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Prokop Tomek.

Více souvisejících

Hlas Ameriky rádio svobodná evropa Steve Bannon Svoboda médií USA (Spojené státy americké) Senát USA demokracie Maďarsko novináři

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy