Další rána pro demokracii. Bílý dům útočí na Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu

Šéfredaktorka bulharského zpravodajského webu mediapool.bg Stojana Georgijevová vzpomíná, jak za komunismu její děda poslouchal stanice na krátkých vlnách sponzorované Amerikou, které patřily k nemnoha zdrojům necenzurovaných zpráv za železnou oponou - Hlas Ameriky (VOA) a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Když se sama stala v 90. letech reportérkou RFE/RL, "nebylo to jen nějaké médium... bylo to okno k životu, který bychom jednou mohli mít".

Za posledních deset let, kdy média ve velké části východní Evropy přebírají vlády nebo oligarchové, se RFE/RL stalo opět klíčovým zdrojem nezávislé žurnalistiky, píše britský týdeník The Economist.

Nyní je ale zpochybněna samotná nezávislost RFE/RL. Americký Senát 4. června potvrdil Michaela Packa do čela Agency for Global Media, která je mateřskou organizací RFE/RL a VOA. Pack, filmař a někdejší šéf ultrakonzervativního institutu Claremont, je blízkým spojencem někdejšího hlavního prezidentova stratéga Steva Bannona. Poté 15. června rezignoval ředitel VOA. O dva dny později Pack vyhodil šéfy RFE/RL a čtyř dalších organizací: Radio Free Asia, vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Network), kancelář pro vysílání na Kubu dohlížející na Radio Martí (Office of Cuba Broadcasting) a nadace Open Technology pro vývoj softwaru pro novináře. Zásahy vlády do shromažďování zpráv a do redakčních rozhodnutí zakazuje zákon. Ale vyhazov ředitelů vyslal jasný signál.

Těm, kdo spoléhají na tyto americké mediální agentury, to připadalo velmi známé. V Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku nebo Rusku jde o rutinní posloupnost. Nezávislé médium převezmou spojenci nějakého oligarchy nebo politické strany. Šéfredaktoři rezignují nebo jsou vyhozeni. Pak nastává prudký přechod k redakční linii, která je přátelská vládě. Může se to samé stát v Americe? "Nikdy jsem si nemyslel, že budu svědkem něčeho takového," říká Marius Dragomir ze Středoevropské univerzity v Budapešti.

Část znepokojení plyne z Packova životopisu. Institut Claremont vydal materiál, který patří k nejradikálnějším příkladům uvažování takzvané alternativní pravice (alt-right) za éry Donalda Trumpa. V roce 2016 vydal esej The Flight 93 Election (Volby jako let 93 - v narážce na letadlo použité při útocích 11. září 2001, pozn. ČTK), podle něhož zvolení Hillary Clintonové povede k destrukci Ameriky. Ale část znepokojení souvisí s procesem, jakým byl potvrzen do funkce. Demokraté byli proti a republikáni ho podporovali jen vlažně a jeho nominace skomírala v Senátu dva roky.

Potom v dubnu Bílý dům nečekaně zaútočil na VOA za to, že údajně chválil čínskou reakci na covid-19. (Převzal neškodný článek agentury AP o znovuotvírání obchodů ve Wu-chanu.) Republikáni najednou protlačili Packa do funkce, když demokraté byli proti.

Role, jaké hrají Amerikou placená zpravodajská média, se různí. Ve východní Evropě jsou nejdůležitější RFE/RL, které vysílají v místních jazycích a sponzorují místní dceřiné společnosti. V Rumunsku, Bulharsku a na Ukrajině, kde většinu novin a televizních kanálů vlastní oligarchové, kteří je používají k pomlouvání svých nepřátel, jsou vzácným zdrojem nestranných informací. V Maďarsku se skoro všechna média dostala do rukou obchodníků přátelských s premiérem Viktorem Orbánem nebo nadace kontrolované jeho stranou Fidesz. Aby tomu čelily, RFE/RL tam plánují na podzim otevřít odbočku.

Nezávislé zpravodajské weby jako Atlatzso v Maďarsku a Hromadske na Ukrajině mají skvělé investigativní reportéry, ale ti jsou zranitelní vůči represím. Americká diplomatická podpora pro místní odbočky RFE/RL, jako je třeba bulharská Svobodna Evropa, je pomáhá chránit. Pak tu jsou autoritářské režimy jako Vietnam a Čína. Tam VOA a regionální služby (RFE/RL, Radio Free Asia či vysílání na Blízký východ a Kubu) má stejnou funkci jako za sovětské éry: dostat informace přes zdi vztyčené cenzory.

Pack by samozřejmě ještě mohl začít bourat právní zeď chránící redakční nezávislost těchto agentur. Péter Krekó z maďarského institutu Political Capital v této souvislosti chválí plány, které připravil vyhozený šéf RFE/RL Jamie Fly. Jedním testem bude, zda tato zpravodajská média budou benevolentní vůči oblíbencům Bílého domu. (Loni americký velvyslanec v Budapešti neúspěšně loboval u RFE/RL, aby slíbily, že jejich maďarská odbočka nebude příliš přísná na Trumpova přítele Orbána.)

V sázce je věrohodnost, kterou si tyto agentury vybudovaly za více než půlstoletí nezávislosti. Jejich reportéři mají obavy. "Jsme natolik v šoku z posledních zpráv, že nikdo neví, co očekávat," řekl zaměstnanec jedné odbočky RFE/RL ve východní Evropě. Lidé nominovaní Packem by měli respektovat redakční svobodu jednotlivých stanic. Jinak je budou posluchači považovat za stejně nedůvěryhodné jako ty, které kontrolují jejich vlastní oligarchové a politici.

Související

Více souvisejících

Hlas Ameriky rádio svobodná evropa Steve Bannon Svoboda médií USA (Spojené státy americké) Senát USA demokracie Maďarsko novináři

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 6 hodinami

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 9 hodinami

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 13 hodinami

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí naprostému přetížení a zoufalému nedostatku lékařského vybavení a zásob, uvedl ředitel největší nemocnice v oblasti. Podle Muhammada Abú Salmíji z nemocnice Al-Šifá v Gaze jsou všechna oddělení přeplněná a mnoho zraněných umírá bez možnosti ošetření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy