Další rána pro demokracii. Bílý dům útočí na Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu

Šéfredaktorka bulharského zpravodajského webu mediapool.bg Stojana Georgijevová vzpomíná, jak za komunismu její děda poslouchal stanice na krátkých vlnách sponzorované Amerikou, které patřily k nemnoha zdrojům necenzurovaných zpráv za železnou oponou - Hlas Ameriky (VOA) a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Když se sama stala v 90. letech reportérkou RFE/RL, "nebylo to jen nějaké médium... bylo to okno k životu, který bychom jednou mohli mít".

Za posledních deset let, kdy média ve velké části východní Evropy přebírají vlády nebo oligarchové, se RFE/RL stalo opět klíčovým zdrojem nezávislé žurnalistiky, píše britský týdeník The Economist.

Nyní je ale zpochybněna samotná nezávislost RFE/RL. Americký Senát 4. června potvrdil Michaela Packa do čela Agency for Global Media, která je mateřskou organizací RFE/RL a VOA. Pack, filmař a někdejší šéf ultrakonzervativního institutu Claremont, je blízkým spojencem někdejšího hlavního prezidentova stratéga Steva Bannona. Poté 15. června rezignoval ředitel VOA. O dva dny později Pack vyhodil šéfy RFE/RL a čtyř dalších organizací: Radio Free Asia, vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Network), kancelář pro vysílání na Kubu dohlížející na Radio Martí (Office of Cuba Broadcasting) a nadace Open Technology pro vývoj softwaru pro novináře. Zásahy vlády do shromažďování zpráv a do redakčních rozhodnutí zakazuje zákon. Ale vyhazov ředitelů vyslal jasný signál.

Těm, kdo spoléhají na tyto americké mediální agentury, to připadalo velmi známé. V Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku nebo Rusku jde o rutinní posloupnost. Nezávislé médium převezmou spojenci nějakého oligarchy nebo politické strany. Šéfredaktoři rezignují nebo jsou vyhozeni. Pak nastává prudký přechod k redakční linii, která je přátelská vládě. Může se to samé stát v Americe? "Nikdy jsem si nemyslel, že budu svědkem něčeho takového," říká Marius Dragomir ze Středoevropské univerzity v Budapešti.

Část znepokojení plyne z Packova životopisu. Institut Claremont vydal materiál, který patří k nejradikálnějším příkladům uvažování takzvané alternativní pravice (alt-right) za éry Donalda Trumpa. V roce 2016 vydal esej The Flight 93 Election (Volby jako let 93 - v narážce na letadlo použité při útocích 11. září 2001, pozn. ČTK), podle něhož zvolení Hillary Clintonové povede k destrukci Ameriky. Ale část znepokojení souvisí s procesem, jakým byl potvrzen do funkce. Demokraté byli proti a republikáni ho podporovali jen vlažně a jeho nominace skomírala v Senátu dva roky.

Potom v dubnu Bílý dům nečekaně zaútočil na VOA za to, že údajně chválil čínskou reakci na covid-19. (Převzal neškodný článek agentury AP o znovuotvírání obchodů ve Wu-chanu.) Republikáni najednou protlačili Packa do funkce, když demokraté byli proti.

Role, jaké hrají Amerikou placená zpravodajská média, se různí. Ve východní Evropě jsou nejdůležitější RFE/RL, které vysílají v místních jazycích a sponzorují místní dceřiné společnosti. V Rumunsku, Bulharsku a na Ukrajině, kde většinu novin a televizních kanálů vlastní oligarchové, kteří je používají k pomlouvání svých nepřátel, jsou vzácným zdrojem nestranných informací. V Maďarsku se skoro všechna média dostala do rukou obchodníků přátelských s premiérem Viktorem Orbánem nebo nadace kontrolované jeho stranou Fidesz. Aby tomu čelily, RFE/RL tam plánují na podzim otevřít odbočku.

Nezávislé zpravodajské weby jako Atlatzso v Maďarsku a Hromadske na Ukrajině mají skvělé investigativní reportéry, ale ti jsou zranitelní vůči represím. Americká diplomatická podpora pro místní odbočky RFE/RL, jako je třeba bulharská Svobodna Evropa, je pomáhá chránit. Pak tu jsou autoritářské režimy jako Vietnam a Čína. Tam VOA a regionální služby (RFE/RL, Radio Free Asia či vysílání na Blízký východ a Kubu) má stejnou funkci jako za sovětské éry: dostat informace přes zdi vztyčené cenzory.

Pack by samozřejmě ještě mohl začít bourat právní zeď chránící redakční nezávislost těchto agentur. Péter Krekó z maďarského institutu Political Capital v této souvislosti chválí plány, které připravil vyhozený šéf RFE/RL Jamie Fly. Jedním testem bude, zda tato zpravodajská média budou benevolentní vůči oblíbencům Bílého domu. (Loni americký velvyslanec v Budapešti neúspěšně loboval u RFE/RL, aby slíbily, že jejich maďarská odbočka nebude příliš přísná na Trumpova přítele Orbána.)

V sázce je věrohodnost, kterou si tyto agentury vybudovaly za více než půlstoletí nezávislosti. Jejich reportéři mají obavy. "Jsme natolik v šoku z posledních zpráv, že nikdo neví, co očekávat," řekl zaměstnanec jedné odbočky RFE/RL ve východní Evropě. Lidé nominovaní Packem by měli respektovat redakční svobodu jednotlivých stanic. Jinak je budou posluchači považovat za stejně nedůvěryhodné jako ty, které kontrolují jejich vlastní oligarchové a politici.

Související

Historik Prokop Tomek o Hlasu Ameriky, který začal vysílat 24. února 1942, měl jasně daný mandát. Rozhovor

Hlas Ameriky se před 80 lety ozval v éteru. Zářil v něm Werich i Medek. Byl důležitým atributem doby, říká Tomek

Jeho znělka představovala naději i závan svobody pro posluchače v totalitních zemích. Hlas Ameriky (VOA), který se poprvé v rozhlasovém éteru ozval přesně před 80 lety, bojoval nejprve proti nacismu a za studené války se vymezoval vůči komunismu. Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu, který se specializuje i na zahraniční vysílání, tvrdí, že smyslem jeho šíření v době konfliktu byla podpora válečného úsilí. Připomíná, že od poloviny sedmdesátých let nebylo vládní vysílání USA rušené, neboť po helsinské konferenci nechtěl Sovětský svaz cenzurou narušovat vztahy se zámořskou velmocí. „V Hlasu Ameriky je silně patrná i česká stopa. Během čtyřiceti let mluvili pro něj stovky exulantů. V éteru zářili výjimeční Jan Werich a Jiří Voskovec i legendární Ivan Medek či Pavel Pecháček. Vysílání, které bylo hodně poslouchané, se stalo určitým atributem doby. Hlas Ameriky byl pro nás důležitý,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Prokop Tomek.

Více souvisejících

Hlas Ameriky rádio svobodná evropa Steve Bannon Svoboda médií USA (Spojené státy americké) Senát USA demokracie Maďarsko novináři

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 16 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu

V Česku jsou bezpečnostní opatření na vánočních trzích dostatečná a bezprostřední riziko nehrozí, uvedli policisté a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v reakci na páteční útok v německém Magdeburgu. Muž tam najel autem do lidí, přičemž dva zabil a desítky jich zranil. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy