Německo opustí na 12 tisíc vojáků USA, polovina zůstane v Evropě

Ministr obrany USA Mark Esper dnes oznámil, že na základě rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa stáhnou Spojené státy z Německa zhruba 12.000 svých vojáků. Téměř polovina z nich zůstane v Evropě. Informovaly o tom zahraniční agentury.

Trump zároveň opět zkritizoval Německo jako členskou zemi NATO za příliš nízké výdaje na obranu s tím, že Berlín americké partnery po řadu let využíval a nyní by měl začít platit své účty.

Z celkem 35.000 amerických vojáků v Německu jich má být zpět do vlasti převeleno 6400, přičemž do jiných zemí v Evropě se přemístí 5400 armádních příslušníků. Přesunout se má rovněž velitelství americké armády ve Stuttgartu, nové sídlo bude v Belgii.

"Německo dluží NATO mnoho miliard dolarů," komentoval Trump své rozhodnutí před dnešním odletem do Texasu. "Teď Německo říká, že je to špatné pro jeho ekonomiku. No, je to ale dobré pro naši ekonomiku," citovala jej agentura DPA.

Američtí vojáci jsou podle Trumpa v Německu proto, aby Německo chránili: "Německo za to musí zaplatit. Německo za to neplatí. Proč bychom je (vojáky) tam měli nechávat?" dodal s tím, že by stažení mohl přehodnotit, pokud Němci "začnou platit své účty". "Mnoho let nás využívali," prohlásil.

Koncem června Trump s polským prezidentem Andrzejem Dudou deklarovali zájem na přemístění části amerického vojenského kontingentu z Německu do Polska. Agentura Reuters s odvoláním na amerického generála dnes napsala, že vojáci americké armády mají z Německa zamířit také do Itálie.

"Vše je v souladu s plánem! V Polsku bude více vojáků USA a vznikne tu nejdůležitější velitelství pozemních sil v našem regionu," napsal na twitteru polský ministr obrany Mariusz Blaszczak s odvoláním na rozhovor s americkým protějškem, který potvrdil dané závazky. "Polsko na rozdíl od Německa plní závazek vydávat dvě procenta HDP na NATO," připomněla americká velvyslankyně ve Varšavě Georgette Mosbacherová.

Esper uvedl, že armáda plánuje stáhnout své jednotky z Německa "co nejrychleji". Část se podle něj začne přesouvat již v následujících týdnech. Přesný časový harmonogram však podle DPA nepředložil. Celkově by stažení vojsk mělo americkou armádu vyjít na "jednotky miliard dolarů".

LIVE: @EsperDoD, Gen. John Hyten & Gen. Tod Wolters update press on the European Strategic Force Posture Review. https://t.co/mu8FO08Y7k

— Department of Defense ?? (@DeptofDefense) July 29, 2020

"Dnešní oznámení ministra Espera o amerických vojscích v Evropě je výrazem pokračujícího závazku Spojených států vůči NATO i evropské bezpečnosti. Mír a bezpečnost v Evropě jsou důležité pro bezpečnost a prosperitu Severní Ameriky, a jelikož čelíme čím dál méně předvídatelnému světu, jsme silnější a ve větším bezpečí, když stojíme při sobě," uvedl v prohlášení generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. USA podle něj věc před dnešním oznámením konzultovaly se svými spojenci v NATO.

Podle Norberta Röttgena, šéfa zahraničního výboru Spolkového sněmu a blízkého spolupracovníka kancléřky Angely Merkelové, krok Spojených států oslabí NATO. "Namísto posilování NATO stažení vojsk alianci oslabí," řekl deníku Augsburger Allgemeine. "Účinnost americké armády se nezvýší, ale naopak sníží, především s ohledem na Rusko a současný konflikt na Blízkém východě," dodal.

Podle německých médií postihne stahování především základny v Porýní-Falci a Bavorsku, včetně vojenského prostoru Grafenwöhr u hranic s Českou republikou. Představitelé spolkových zemí vyjádřili začátkem tohoto měsíce naději, že Trumpovo rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Německu zablokuje, nebo přinejmenším zkomplikuje Kongres Spojených států. Americká vojenská přítomnost má pro tyto regiony i důležitý ekonomický přínos.

Bavorský premiér Markus Söder amerického rozhodnutí lituje. "Bohužel to zatíží německo-americké vztahy. Není z toho zřejmý žádný vojenský užitek," řekl agentuře DPA. I podle něj krok povede k oslabení NATO. Bavorským regionům hospodářsky postiženým odchodem vojsk vláda v Mnichově pomůže, slíbil Söder s tím, že je třeba nejprve vyčkat, zda je americké rozhodnutí konečné.

Německo je logistickým centrem pro americké vojenské operace na Blízkém východě a v Africe. Rozhodnutím ponechat téměř polovinu stažených sil v Evropě dává Pentagon jasně najevo, že se z regionu zcela stáhnout nehodlá, interpretuje krok agentura AP. Předpokládané přemístění části vojáků dále na východ je podle ní naopak vzkazem Rusku, že USA jsou stále odhodlány chránit země východní Evropy před potenciální agresí ze strany Moskvy.

Související

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. ARMY) Mark Esper Německo Pentagon NATO USA (Spojené státy americké) Donald Trump Jens Stoltenberg Markus Söder

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy