Stažení vojsk USA z Německa? Další Trumpův útok na spojence, píše agentura

Americký prezident Donald Trump svým slibem stáhnout z Německa tisíce vojáků pokračuje ve vzorci ničivých a někdy odvetných kroků proti svým spojencům. Tento vzorec přitom děsí jeho vládní republikány a vzbuzuje pochyby ohledně toho, jak bude možné s USA v budoucnu udržovat partnerské vztahy, napsala agentura AP.

Trump opakovaně a důsledně slibuje, že přivede americké vojáky domů. Tím zavrhuje všeobecný názor, že působení americké armády ve vzdálených koutech světa je sice nákladné, ale v dlouhodobém měřítku se vyplatí, protože zajišťuje stabilitu globálního obchodu.

Mira Rapp-Hooperová z amerického analytického institutu Rada pro mezinárodní vztahy (CFR) připomíná, že si Trump koupil již v roce 1987 reklamní prostor v novinách, na němž vyzval Washington k tomu, aby přestal platit za obranu zemí, jež si mohou dovolit platit za svou obranu samy. Je rovněž zastáncem rychlejšího stahování vojsk z Afghánistánu. "Končíme s érou nekonečných válek. Nahradí ji obnovené a jasné zaměření na obranu klíčových zájmů USA. Povinností amerických vojáků není řešit pradávné konflikty v dalekých zemích, o nichž mnoho lidí ani nikdy neslyšelo," řekl prezident o víkendu čerstvým absolventům prestižní vojenské akademie West Point.

Německo, které bylo po dlouhou dobu středobodem americké obranné strategie v Evropě, se nyní stalo předmětem prezidentovy zloby. Trump v pondělí při oznámení snížení počtu amerických vojáků v nejlidnatější evropské zemi z 34.500 na 25.000 poznamenal, že Němci Spojené státy dlouho šidili v oblastech obchodu a obrany. Prohlásil, že "dokud nezaplatí více" za svou vlastní obranu, bude počet amerických vojáků v zemi dále snižovat.

Dvaadvacet republikánů z výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů následně zaslalo Trumpovi ostrý dopis, podle nějž nižší nasazení USA při obraně Evropy povzbudí Rusko k agresi a oportunismu.

Trumpův přístup však vítají ti, podle nichž se snižuje přínos Severoatlantické aliance (NATO). Ted Galen Carpenter z libertariánského analytického Cato Institutu minulý týden zveřejnil esej, v němž tvrdí, že snížení počtu amerických jednotek v Německu nepřináší zásadní strategická rizika. "Již neexistuje totalitní sovětská hrozba a Rudá armáda se nechystá prohnat kolem města Fulda v Německu a napochodovat k Atlantiku," napsal Carpenter s odkazem na obávaný studenoválečný scénář případné sovětské ofenzivy z doby studené války, kvůli němuž měly USA v jednu chvíli v Německu na 300.000 vojáků. "Dnešní Rusko je vybledlým stínem SSSR z hlediska populace, ekonomického výkonu a vojenské síly," dodal analytik.

Trump však podle AP snížení počtu vojáků v Německu neprezentuje jako prostředek pro vylepšení americké bezpečnosti, ale jako ekonomické potrestání Berlína. Zdůraznil, že německá ekonomika těží z výdajů amerických vojáků a dalších tisíců civilních zaměstnanců Pentagonu, kteří v zemi rovněž působí.

Takový způsob nepřátelského vystupování přitom znepokojoval Trumpova prvního ministra obrany Jima Mattise do té míry, že složil funkci. V době jeho rezignace v prosinci roku 2018 Mattise popudilo Trumpovo náhlé rozhodnutí - jež později upravil - stáhnout všechny americké vojáky ze Sýrie a opustit tak místní kurdské partnery. Jednalo se přitom jen o poslední příklad toho, co Mattis považoval za Trumpovu neúctu vůči spojencům.

Trump nedávno vyvolal roztržku s Jižní Koreou týkající se sdílení nákladů spojených s pobytem 28.000 amerických vojáků na rozděleném poloostrově. Americká administrativa loni šokovala Soul s požadavkem na pětinásobné navýšení příspěvku Jižní Koreje na pět miliard dolarů (118,9 miliardy korun). Obě strany se stále nedohodly.

Rapp-Hooperová z CFR vidí v americkém požadavku záminku pro stažení části vojáků USA z Jižní Koreje. "Požadavek na pětinásobný příspěvek je tak astronomický, že vzbuzuje otázku, jak administrativa na takové číslo přišla a jak by mohla vůbec kdy očekávat od svého spojence, že zaplatí o tolik více," prohlásila. Má přitom podezření, že se jedná rovněž o signál Japonsku, že brzy rovněž přijde podobný požadavek, aby zaplatilo více za přítomnost amerických vojáků na svém území.

Související

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

Více souvisejících

Donald Trump Americká armáda (U.S. ARMY) NATO Německo Prezident USA USA (Spojené státy americké) James Mattis Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy