Stavba, která nemá obdoby? Tři soutěsky změnily rotaci Země

Je to už neuvěřitelných 98 let, kdy se čínská přehrada Tři soutěsky poprvé objevila v projektantských plánech. I velký Mao Ce Tung vidinu obřího vodního kolosu vítal. Napsal o něm dokonce báseň s líbivým názvem „Plavání“. Maovým nápadem je i stávající vodní projekt s názvem Z Jihu na Sever (South-to-North Project), který by měl být dokončen v roce 2050, spolkne až 62 miliard amerických dolarů, kvůli tomuto dílu čeká na vystěhování 350 tisíc Číňanů.

Velká stěhovací akce probíhala i při výstavbě Tří soutěsek. Samotná stavba začala za hlasité kritiky v roce 1993. Panovaly obavy, že výstavba tak enormního projektu negativně ovlivní geologii centrální Číny a způsobí rozsáhlé znečištění vod. A kolik lidí se muselo kvůli stavbě tedy přestěhovat? Neuvěřitelných 1,4 milionu.

Peking výstavbu v počátcích prezentoval jako vrchol inženýrského a konstruktérského umu. Jak šel postupně čas, první ekologické problémy spojené s vybudováním přehrady na třetí nejdelší řece světa Jang-c’-ťiang (v překladu Modrá řeka) začaly objevovat. Krátce po dokončení stavby hráze v roce 2006 byly hlášeny první masivnější sesuvy půdy.

Přehrada vznikala postupně zatopením tří pískovcových kaňonů, které symbolizuje již název – Tři soutěsky. Jedná se o soutěsky Quatang, Wu a Xiling. Co do délky vodní plochy, jsou Tři soutěsky dlouhé přes 600 kilometrů. Samotná přehradní hráz je vysoká 185 metrů a dlouhá přes 2 kilometry. Zatopení tak velké plochy muselo ustoupit 13 velkých měst, 140 městeček a neuvěřitelných 1600 vesniček.

Pod hladinou zmizela i vzácná archeologická naleziště. Nejen tento fakt stál za masivní kritikou celé stavby. Postupně si rizika spojená se Třemi soutěskami začala uvědomovat i vládní komunistická nomenklatura. Komunisté doslova uznali několik rizikových faktorů: nedostatek půdy v oblasti, eroze, sesuvy půdy a postupná degradace vodního živočišstva. Vláda tak postupně začala vyčleňovat miliardové sumy na eliminaci a zmírnění případných ekologických škod.

Proč vůbec došlo ke stavbě této největší hydroelektrárny na světě? Důvody byly dva. Za prvé bylo třeba snížit riziko povodní v období dešťů a za druhé naopak v období sucha se přehrada měla stát důležitou zásobárnou a distributorem vody do potřebných oblastí.

Otázkou zůstává, zda tyto cíle byly naplněny. Povodeň, která zasáhla blízkou oblast v roce 2010 byla jedna z nejničivějších za poslední dekády. Oblast na severu Číny navíc stále trpí nedostatkem vody. Podle Korea Times pouhých 15 % obyvatel regionu má přístup k čerstvé pitné vodě. Na severu navíc dochází k expanzi největší asijské pouště Gobi, která se rozšiřuje tempem 1 400 čtverečních metrů za rok.

Co se týče její energetické hodnoty, tam je přínos elektrárny jasný. Co do produkce energie je dokonce 11krát silnější než nejstarší americká Hooverova přehrada na řece Colorado. V roce 2012 byl do provozu uveden poslední, dvaatřicátý generátor. Tímto spuštěním se staly Tři soutěsky největším hydroelektrárenským projektem. Produkce elektřiny v objemu 22,5 milionu kilowatt se rovná produkci patnácti jaderných reaktorů. Ve výsledku tak Tři soutěsky zajišťují až jednu desetinu spotřeby elektrické energie Číny.

Stavba byla kompletně dokončena v roce 2012. Ale i v současnosti dochází k její postupné modernizaci. Podle oficiálních údajů stála celá stavba 22,5 miliard amerických dolarů, podle neoficiálních několikrát více. Nedávno bylo vybudováno 5ti stupňové zdymadlo pro lodě a v roce 2016 byl spuštěn megalomanský projekt lodního výtahu.

Největší lodní výtah na světě sestává zhruba ze čtyřiceti podlaží a je určen pro lodě do 3 000 tun. Jeden vývoz lodě zdola nahoru trvá asi 40 minut. Výtahová kabina váží 15 500 tun- Na stavbě výtahu se podíleli kromě čínských také němečtí konstruktéři, kteří mají podobný, ale mnohem menší výtah doma.

Pochyby kolem účinků přehrady však přetrvávají. Nedávno přišli vědci z NASA s varovnou prognózou. Tak obrovská masa vody, která je v přehradě, může způsobit změny v rotaci Země a v historii už se tak dokonce i stalo. V důsledku toho může dojít o zkrácení délky dne o 0,06 mikrosekundy. Protržení hráze by mohlo způsobit zatopení oblasti o výměře 600 kilometrů čtverečních.