Čína tají povodně. Panují obavy z protržení přehrady Tři soutěsky

Týdny rozsáhlých dešťů by podle meteorologů měly trvat až do příštího týdne. Za tu dobu už stihla stoupnout hladina 148 čínských toků, což si podle Radio Free Asia (RFA) vyžádalo životy nejméně dvaceti lidí a evakuaci čtyřiceti tisíců osob. Mezi oběťmi je i osm dětí, které si v blízkosti rozvodněné řeky hrály. Informoval o tom hongkongský deník South China Morning Post. 

Že se jde o největší povodně od 40. let, potvrdil i taiwanský server Taiwan News. Zatímco Hong Kong i Taipei o katastrofě informují, čínská média jí přehlížejí. Odborníci se domnívají, že důvod spočívá již v dřívější polemizaci o bezpečnosti přehrady Tři soutěsky, která zadržuje část vody.

Přehrada ležící na řece Jang'c'-ťiang v provincii Chu-pej ve střední Číně a je největší vodní elektrárnou na světě. Jedná se o dva kilometry dlouhou a 185 metrů vysokou stavbu. Peking se jí vždy chlubil a ukazoval jí jako největší úspěch čínského stavebnictví. Práce na ní byly dokončeny v roce 2006 a podle odborného serveru Interesting Engineering momentálně dokáže zásobovat elektřinou až 60 milionů lidí s roční úsporou 30 milionů tun uhlí.

Její odpůrci ale poukazují na vysídlení 1,3 milionu obyvatel během výstavby, dopady na životní prostředí a mimo jiné na bezpečnost. Čínský hydrolog Wang Wej-luo žijící v Německu nemá vzhledem k rychlosti výstavby, která zabrala pouhých dvanáct let, důvěru v její bezpečnost. Jako důvod uvedl střet zájmů, kdy stavbu zkolaudovali lidé, kteří jí zároveň i postavili. Obavy směřují například k prasklinám a nevyhovujícímu betonu. Informovala o tom australská televize 7News.

Hydrolog varuje před zvýšeným rizikem protržení přehrady, což by mohlo mít katastrofické dopady na Wu-chan nebo Šanghaj se 400 miliony obyvatel, které leží po proudu řeky. Wang z tohoto důvodu doporučil tamním lidem, aby počítali s možnou rychlou evakuací.

Peking: Pouze pomluvy zahraničních médií

Podle čínské vlády jsou veškeré pochyby o bezpečnosti přehrady pouhou pomluvou některých západních médií. Hrozbu protržení vylučuje a jako argument uvádí závěry odborníka z Čínské správy zemětřesení Kuo Sina, podle něhož je stavba neporušená, a schopná absorbovat větší objem vody, než jakému je vystavená nyní. Její kapacity by měly být natolik dostačující, že by si poradily i s tisíciletou vodou dosahující výšky 175 metrů a rychlostí 70 000 km3/s.

V současnosti hladina vody sahá ke 147 metrům. To je podle čínské státní televize CNTV dva metry nad hranicí, která zabraňuje záplavám. Podle listu Global Times navíc přehrada disponuje varovným systémem, který by jakékoliv podezření hlásil s předstihem. 

Nicméně způsob informování o stavu přehrady ze strany tamních médií se postupně mění. Nejprve psala, že si stavba dokáže poradit s desetitisíciletou povodní, aby pak posléze tuto hranici snížila na tisíciletou a posléze stoletou vodu.

Dochází k zatajování informací?

RFA upozorňuje, že čínská média a úřady informují o povodních pouze omezeně. Jako příklad uvádějí právě zmiňovanou evakuaci čtyř tisícovek lidí, o nichž se sice v tamních novinách hovořilo, ale jenom okrajově. Zprávy neplnily ani hlavní stránky tisku.

Kdyby nebylo internetu, na němž se videa a fotografie ze zasažených oblastí šíří, možná by se širší veřejnost o povodních ani nedozvěděla. Většina informací ze zasažených míst proto pochází od samotných obyvatel, kteří je umístily na internet. Na jejich videích jsou potopená auta v ulicích, zatopené oblasti v nižších polohách nebo voda prýštící z kanálů.

RFA rovněž varuje před cíleným zatajováním celé katastrofy, neboť policie ve městě Čchung-čching na řece Jang-c'-ťiang varovala, že každý kdo bude na veřejně dostupné počítačové sítí šířit "poplašné" zprávy, bude neprodleně zatčen.

"Někteří uživatelé se pokoušeli ukázat, co se skutečně děje, ale byli umlčeni a úřady v Čchung-čching zprávy zatajily," popsala jedna obyvatelka města. "Vidí lidi, kteří se snaží přinášet informace o tom, co se skutečně děje, jako kriminálníky. To je podle mě hrozné," stěžovala si.

Že k takovém věcem dochází potvrdil na Twitteru i reportér francouzské televize France24 v Číně, který měl domluvené interview s čínským geologem Fan Siaomem o dopadech vodní elektrárny na životní prostředí. Ačkoliv se jejich rozhovor neměl točit okolo záplav, přesto byl na Siaoma vyvíjen nátlak, aby zahraničním novinářům raději nic neříkal. 

Jakmile se francouzský tým vydal k přehradě, dostali se pod kontrolu policistů v civilu, kteří jim bránili v tom, aby uskutečnil s kýmkoliv rozhovor.

"Tím, že nepouštějí informace, skrývají vlastní neschopnost. Přitom takto velké neštěstí často vyžaduje, aby vláda podnikla rozumné kroky," vysvětlil právník Sung Ťien-šeng důvody vládního postupu.