ROZHOVOR | Hrozí válka s KLDR? Trumpova velkohubá prohlášení jsou mimo realitu, míní politolog

ROZHOVOR - Výhrůžky a hrozby bývají při změnách vedení na jedné či druhé straně docela běžné, tvrdí odborník na japonskou zahraniční politiku a bezpečnost v oblasti východní Asie pro EuroZprávy.cz Michal Kolmaš. V současné vyostřené situaci na Korejském poloostrově však nevidí potenciál pro vznik ozbrojeného konfliktu. Dle jeho slov může překvapit pouze americký prezident Donald Trump.

Podle amerického viceprezidenta Mike Pence "éra strategické trpělivosti" se Severní Koreou je u konce. Dříve sám americký prezident Trump označil režim Kim Čong-una za "problém, o který bude postaráno". Reagovali tak na další zkoušky balistických raket ze strany režimu KLDR. Ke korejským břehům se v reakci blíží skupina amerického námořnictva v čele s letadlovou lodí Carl Vinson. Na vyostřenou situaci reagoval také japonský premiér Šinzó Abe, jehož vláda připravuje plány pro případ, že do Japonska kvůli krizi na Korejském poloostrově zamíří množství uprchlíků.

Státy v oblasti Severní Koreje sledují s obavami zvýšené napětí mezi KLDR a USA. Japonský premiér oznámil v projevu parlamentu, že Japonsko se připravuje na případný příliv uprchlíků z oblasti poloostrova. Jsou obavy okolních států oprávněné?

Myslím, že ne úplně, byť chápu, že se státy obávají. Výhrůžky a hrozby bývají při změnách vedení na jedné či druhé straně docela běžné; stačí zavzpomínat na George Bushe mladšího nebo konec konců i vyostřené debaty po nástupu obou posledních Kimů. Nikdy se však nepřenesly do praxe a divil bych se, kdyby současná krize dopadla jinak.

Jakou pozici v rámci vyostřené situace můžeme čekat od Japonska? Podpořilo by případný ozbrojený zásah USA vůči severokorejskému režimu?

Japonsko dlouhodobě zastává tvrdý přístup vůči Severní Koreji, a to nejen kvůli strachu z jaderných zbraní, ale i kvůli únosům Japonců severokorejským režimem. Japonsko zároveň chápe spolupráci s USA za základ své bezpečnostní strategie. Na druhou stranu preferuje spíše multilaterální a diplomatický přístup k řešení severokorejského problému a navíc je svázáno mírovou ústavou, která japonským vojákům zapovídá účast na útočných vojenských misích. Účastnit by se tedy mohli války jen v případě, kdy by Severokorejci zaútočili jako první. Myslím, že by se Japonci především snažili přesvědčit USA k diplomatickému vícestrannému jednání; válku si zcela jistě nepřejí.

Dá se očekávat, že USA naplní Trumpovo prohlášení, že o problém jménem Severní Korea "bude postaráno"?

Pochybuji. Severní Korea je strašně složitý a dlouhodobý problém a Trumpova velkohubá prohlášení o "jednoduchém řešení" jsou odtržená od reality. Pokud by chtěl Trump něco vyřešit, měl by zapojit zejména Čínu a snažit se o konstruktivní dialog.

Jak by případný konflikt mezi KLDR a USA mohl vypadat? A jak by do něj zasáhly mocnosti Rusko, Čína a Japonsko?

To je strašně složité předvídat, protože tam je mnoho neznámých. Například jak jsou spolehlivé a výkonné korejské mezikontinentální střely, nakolik se Korejcům podařilo opravdu jaderné zbraně do hlavic instalovat či jak je účinná americká protibalistická obrana. Příliš se k tomu proto vyjadřovat nechci. Co se týče spojenců, Rusko se tři roky po sobě drží na špici severokorejského žebříčku "nejbližších přátel". Čína je už od tributárního systému korejským nejbližším spojencem, ovšem v posledních letech je stále více znepokojena tvrdou korejskou pozicí a stále kritičtější k představitelům režimu - to šlo konec konců vidět i na obchodních sankcích, které Čína proti režimu nedávno přijala.

Je reálné, že se severokorejský režim „zklidní“ a že Čína na něj vyvine dostatečný tlak? Nebo se Kimův režim drží u moci právě prostřednictvím zbrojení a další eskalace napětí je na pořadu dne?

Myslím, že se situace časem uklidní. USA a KLDR se rozhodně nestanou přáteli, ale vyhrocený diskurs se zase časem uklidní. Čína v tom jistě bude hrát důležitou roli, protože obchod s Čínou (a tím i příjem tvrdé měny) je pro Severní Koreu životně důležitý. Myslím, že je dobré mít na paměti, že Severní Korea si přijde napadána a ohrožována ze strany USA. Jen pokud si bude jista, že režim přežije, může se věnovat domácímu rozvoji.

Japonská vláda pracuje na evakuačních plánech pro zhruba 60 tis. Japonců pobývajících v Jižní Koreji. Kdy byly japonsko-korejské vztahy takto vyostřené? Nebo je to pro Japonce běžná situace?

Pro Japonsko je evakuace běžnou záležitosti, učí se dokonce na školách - zejména tedy pro případ zemětřesení nebo sopečné erupce. Co se týče japonských vztahů s oběma Korejemi, nemyslím, že jde o nějaký nejnižší bod. S Jižní Koreou mají Japonci sice řadu nedořešených sporů, ale pracují na jejich odstranění a jsou zajedno v tom, že pro řešení severokorejské otázky se musí spojit. A japonské vztahy se Severní Koreou už prošly řadou krizí, například před patnácti lety, kdy Kim Čong-il potvrdil podezření japonské vlády, že Severokorejci unášejí Japonce, aby učili japonštinu severokorejské zvědy. Chci tím říct, že jistě jde o vyhrocenou situaci, ale zcela jistě není bezprecendentní. Japonci i oba korejské národy jsou na jistou míru nebezpečí přivyklí, a proto bych se opravdu divil, kdyby se konflikt přenesl do otevřené války. Myslím, že překvapit zde může pouze Donald Trump.

Michal Kolmaš působí na Metropolitní univerzitě Praha na katedře asijských studií. Zabývá se japonskou zahraniční politikou a bezpečností v oblasti východní Asie.

Související

Michal Kolmaš, vedoucí katedry Asijských studií Metropolitní univerzity Praha Rozhovor

V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Čínský postoj k válce na Ukrajině je tak trochu záhadou. Na jedné straně je obezřetné k Západu, na druhé straně i k Rusku. „Ruské báchorky o tom, že Ukrajinci vyrábí biologické a chemické zbraně, případně různé hoaxy o fašismu, kterými Rusové svět častovali, se uchytily i v Číně,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz docent Michal Kolmaš, vedoucí katedry Asijských studií Metropolitní univerzity Praha.
Mgr. Michal Kolmaš, Ph.D. je odborným asistentem na katedře asijských studií Metropolitní univerzity v Praze. Dva roky působil jako výzkumník na japonských univerzitách. Rozhovor

Řítí se východní Asie do války? Dochází k zásadní změně, varuje odborník

ROZHOVOR – Východní Asie je sice pro Středoevropany vzdáleným regionem, ovšem tamější politickou situaci rozhodně nelze přehlížet. Čína rozšiřuje sféru svého vlivu a v Japonsku vládne pravicový jestřáb. Je střet nevyhnutelný? Zeptali jsme se Michala Kolmaše, odborného asistenta na katedře asijských studií Metropolitní univerzity v Praze, který dva roky působil jako výzkumník na japonských univerzitách.

Více souvisejících

Michal Kolmaš (politolog) Japonsko Severní Korea (KLDR) Donald Trump Kim Čong-un rozhovor

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 5 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 6 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy