Čínská chlouba? Nová letadlová loď by měla demonstrovat sílu Pekingu, má ale řadu nedostatků

Loď, která se podle některých zdrojů bude jmenovat jako čínská provincie Šan-tung, vznikla v přístavu Ta-lien na severovýchodě země. Její stavba začala v roce 2014, předloni Čína potvrdila její existenci. Oficiálně by měla začít sloužit v roce 2020.

Plavidlo je řazeno do kategorie 001A, která konstrukčně vychází z první čínské letadlové lodě Liao-ning (typ 001). Podrobnosti o stavbě a konstrukci letadlových lodí typu 001A nebyly zveřejněny Výtlak plavidla je podle serveru NDTV odhadován na 60 000–70 000 tun.

Čínský zpravodajský portál Sina již dříve uvedl, že loď bude mít kapacitu 28-36 letadel - zejména čínských stíhaček pro letadlové lodě J-15 Shenyang a vrtulníků. Podobně jako Liao-ning bude mít tato třída skokanský můstek na přídi.

„Čína má ambiciózní cíl získat větší počet letadlových lodí,“ komentoval vznikající čínskou flotilu Andrew Scobell, vedoucí politolog americké výzkumné instituce RAND Corporation, který psal o čínské letadlové lodi pro magazín US Naval War College Review. Podle něj je jedním z důvodů celého programu snaha pozvednout prestiž čínských vůdců

Jak připomíná server Bloomberg, Peking má v plánu flotilu dále rozšiřovat, výstavba třetí letadlové lodi je již v plném proudu, staví ji státní loďařská korporace v loděnici Jiangnan nedaleko Šanghaje. Obranní analytici zabývající se vojenstvím, řekli tamním státním médiím, že země potřebuje minimálně tři další.

Spuštění plavidla signalizuje „nárůst a zesílení celkové národní moci,“ uvedl Li Jie, čínský námořní expert, pro China's Science and Technology Daily. Li se ale zároveň snažil uhasit jakékoliv náznaky triumfalismu. „I když jsme udělali velké pokroky, nelze říci, že máme technologii, která předčí britské a francouzské letadlové lodě,“ řekl Li.  „Není to tak jednoduché, jak jsme si představovali,“ přiznal.

Podle Richarda Bitzingera, koordinátora programu vojenských transformací na S. Rajaratnam School of International Studies v Singapuru, nemají první dvě čínské letadlové lodě dostatek parních leteckých katapultů, které jsou používané na letadlových lodích pro asistovaný vzlet letadel. To znamená, že J-15 musí nést více paliva a tím dochází k omezení arzenálu. Čína se může pokusit o instalaci parních katapultů na svém třetí lodi, řekl Bitzinger serveru Bloomberg.

Tyto a další technické limity pak podle deníku The New York Times znamenají, že dvě čínské letadlové lodě se nebudou moci pohybovat na moři tak dlouho, jako třeba plavidla americká, stejně tak nebudou moci stíhačky provádět takové manévry, jako ty americké. Budou prý vhodné jako projev síly v rámci regionu, zejména při sporech v Jihočínském moři, spíše než by byly určeny na dlouhotrvající mise daleko od základny.

Tyto lodě jsou podle deníku také náchylné k útoku raket a torpéd, což může být jedním z důvodů, proč jiné země zřejmě nebudou mít zájem o jejich budování. Čínští vojenští představitelé však argumentují, že lodě jsou neodmyslitelnou součástí projektování moci. „Letadlové lodě jsou stále nejvíce provozně silné a hodnotné plošiny na moři,“ uvádí se na oficiálním zpravodajském portálu lidové osvobozenecké armády. „Jsou nenahraditelné a je velmi těžké je překonat.“