Čína chce posílit svůj útočný potenciál, varuje bývalý pracovník Pentagonu

Výrazné posílení útočného potenciálu

Osborn upozorňuje, že plán je součástí agresivní, mnohaleté snahy modernizovat čínské námořnictvo, která má zemi pomoci stát se přední světovou mocností. Připomíná, že nedávná zpráva amerického Kongresu mapující čínské námořní síly uvádí, že ty momentálně oficiálně čítají 360 plavidel a co do prostých počtů již převyšují americké námořnictvo s 297 plavidly.

Čína zařadila do služby svou druhou letadlovou loď, Šan-tung, a podle amerických poznatků se chce pustit do stavby nového, mnohem schopnějšího plavidla, uvádí publicista. Odkazuje na zmíněnou zprávu amerického Kongresu, že čínské námořnictvo bude mít do roku 2025 zřejmě 400 plavidel a 3-4 letadlové lodě.

Poté, co čínské námořnictvo postavilo svou první vlastní letadlovou loď - druhou celkově -, která vychází z modelu původně ukrajinského plavidla s vypouštěcím skokanským můstkem Liao-ning, se nyní zaměřilo na větší, moderní plavidlo s plochou palubou a silným elektromagnetickým startovacím katapultem, jaký mají americké lodě třídy Ford, nastiňuje bývalý pracovník Pentagonu.

Elektromagnetický katapult umožňuje plynulý, hladký start letadel, čímž se liší od dřívějších parních katapultů, vysvětluje Osborn. Dodává, že systém ve srovnání s dosavadním skokanským můstkem na čínských letadlových lodí výrazně posiluje útočný potenciál čínského námořního letectva.

"Třetí letadlová loď, identifikovaná jako Typ 002, má mít údajně výtlak 80 tisíc tun a schopnost provozovat peruť více než 40 stíhaček s fixními křídly," pokračuje publicista. Dodává, že pohon má být na rozdíl od amerických letadlových lodí  konvenční, nikoliv jaderný, ale i tak podobné plavidlo výrazně posílí útočný dosah čínských vzdušných sil a schopnost uplatňovat sílu na skutečně celosvětové úrovni.

S odkazem na zprávu amerického Kongresu Osborn uvádí, že tyto záměry zjevně směřují k posílení schopnosti Číny vést zahraniční vojenské operace, protože letouny startující z plavidla by mohly snadno udeřit na cíle na Tchaj-wanu či v zemích jihovýchodní Asie.  

"Takové předsunuté stanoviště jasně umožní Číně uplatňovat sílu a vliv na globální scéně," očekává bývalý pracovník Pentagonu. Soudí, že Peking bude mít možnost zasáhnout v oblastech, kam směřuje svou politickou a ekonomickou expanzi, například v Africe.

Odpověď je na cestě

Čína navíc plánuje i letadlovou loď Typ 003, která by již měla mít jaderný pohon, a ta by se již mohla měřit s americkými letadlovými loděmi o výtlaku 100 tisíc tun a jejich schopnostmi na poli demonstrace síly, upozorňuje Osborn. Přiznává však, že podle čínských médií mohou plány jdoucí tímto směrem zatím počkat.

Očekává se, že čínské letadlové lodě budou vybaveny letouny J-15 a námořní verzí čínské stíhačky páté generace J-31, nastiňuje publicista. Zmiňuje, že zpráva pro americký Kongres právě rychlé posilování čínské námořní síly označuje za hlavní důvod, proč námořnictvo USA nyní pracuje na dálkově řízených plavidlech pro složité rozptýlené mise, která by byla méně zranitelná vůči masivnímu frontálnímu úderu čínských námořních sil.

Americké námořnictvo hovoří o rozptýlených námořních operacích, přičemž tento koncept má zahrnovat senzory a zbraně dlouhého dosahu, rozsáhlé počítačové sítě, předsunutý operační průzkum a přesnými zbraněmi vyzbrojené, malé, mobilní multifunkční dálkově ovládané nosiče vypouštěné z mateřské lodi, nastiňuje bývalý zaměstnanec Pentagonu. Dodává, že to má umožnit větším plavidlům s posádkou zůstat v bezpečné vzdálenosti a přitom vést útoky, obojživelné operace a poskytovat leteckou podporu.

"Zdá se, že takový taktický přístup může být snadno zamýšlen jako způsob určitých strategických odpovědí na masivní, rostoucí mezinárodní hrozbu, kterou představuje čínské námořnictvo," uzavírá Osborn.