Hrozící válka někomu prospívá. Němci vydělávají na korejské krizi

V Jižní Korei je velká poptávka po řízené střele Taurus KEPD-350. Téměř tunovou vyspělou zbraň vyrábí stejnojmenná německá firma Taurus Systems. Má dosah necelých 500 kilometrů a byla sestrojena specificky za účelem překonání vzdušné ochrany. Je schopná zaútočit na hluboko schované podzemní bunkry i zničit velké plochy na povrchu.

Důležitost rakety Taurus pro Jižní Koreu můžeme odvodit například od toho, že bavorská firma Taurus si založila už v roce 2014 v Soulu reprezentativní kancelář, zřejmě pro lepší komunikaci se svým zákazníkem. V říjnu 2016 společnost Jihokorejcům předala 177 kusů raket a o dodávce dalších 90 již bylo rozhodnuto.

Řízené střely Taurus jsou však jen zlomkem vojenského vybavení, které si minulý rok Jižní Korea od Německa nakoupila. Podle německých vládních dat zaplatila jen v první polovině roku 2016 více, než 200 milionů euro (více než 5,2 miliardy kč, pozn. red.) za německé zbraně.

Nákupy mimo jiné obsahovaly součástky do ponorek, válečné lodě, rakety, protiraketové obranné systémy, součástky do raket, komponenty pro tanky a obrněné kanóny. V první polovině roku 2016 tak byla Jižní Korea čtvrtým největším zákazníkem německých zbrojovek. Jihokorejci s Německem obchodovali už dříve, největší smlouvy byly uzavřeny v letech 2001 a 2008. Tehdy poloostrovní asijský stát nakupoval ve velkém ponorky, fregaty a válečné lodě.

Legální, ale problematické

Německo tak korejském napětí vydělává a podle svých vlastních zákonů legálně. „Export zbraní do Jižní Korei je v podstatě legální,“ řekl politický analytik Marius Bales z centra BICC (Bonn International Center for Conversion, pozn. red.). Vojenská diktatura v Jižní Korei padla v roce 1988 a od té doby je to demokratický stát, který přistoupil na veškeré potřebné mezinárodní dohody. Lidská práva jsou v zemi garantována a vzhledem k hrozbě KLDR nechce Jihokorejcům nikdo odepírat právo na sebeobranu.

Podle Balese však není možné přemýšlet o exportu zbraní pouze jako o právním problému. „Občané Německa musí vědět, že německé zbraně jsou součástí toho konfliktu. Studie ukázaly, že posílání zbraní do strádajících regionů je často destabilizující. Když přijde nouze, tyto zbraně budou použity,“ byl přesvědčený Bales.

Klasická strategie odstrašování podle něj v případě Severní a Jižní Koreje nefunguje tak, jak bychom si představovali. „Známá logika studené války fungovala jenom proto, že obě strany jednaly do určité míry racionálně,“ upozornil expert. Podle něj je složité se spoléhat na samotářský severokorejský režim, jehož vůdce by v případě skutečného konfliktu mohl jednat naprosto nepředvídatelně. A stejně složité je předvídat, jak by reagoval americký prezident Donald Trump.

Problematika se bude řešit dál

Podle Balese je třeba obsáhlá debata a jak německý parlament, tak i celá společnost musí vzít v potaz veškeré aspekty. Diskuze však zatím nebyla otevřena a existuje pro to celá řada důvodů. Jedním z nich je legalita celého procesu. Pokud není něco proti zákonu, ale jde jen o jakýsi morální problém, složitě se taková věc napadá.

Dalším faktorem je dlouhodobý vztah Německa a Jižní Korei, který funguje už celé dekády. Upozornil na něj analytik Výzkumného institutu pro mír z Franfurtu Bernhard Moltman. „Motto zní: Vždycky jsme Jižní Koreu zásobovali zbraněmi, takže to můžeme dělat i dnes,“ vysvětlil Moltman.

Posledním velkým důvodem jsou významné společné ekonomické zájmy Německa a Jižní Korey. „To je často rozhodujícím faktorem, když dojde na schvalování. A to i přes to, že hlavní slovo by měla mít bezpečnostní politika,“uvedl Bales.