Nová tvář teroru? Buddhisté mají svého bin Ládina

Pofesor Gebhard Löhr ve svém článku Militantní islám - pokojný buddhismus? Podpora násilí a jeho odmítání v náboženstvích argumentuje, že navzdory populárnímu přesvědčení nelze jednoznačně říci, že buddhismus je náboženstvím tolerance. Jako v případě islámu, i buddhismus má za sebou historii násilností a objevují se v něm agresivně fundamentalistické hlasy.

K „militarizaci buddhismu" došlo v Číně a Japonsku, za zvláštní příklad násilností působených buddhisty je nicméně jmenována Srí Lanka. V ní probíhá konflikt mezi převážně buddhistickými Sinhálci a většinou hinduistickými Tamily, který se rozvíjí zhruba od konce 19. století.

Podle odborníků místní militantní buddhisté přijali ideologii spravedlivé války, podle které je oprávněné a dokonce nutné bránit buddhismus za každou cenu a prosadit jeho vládu. Není třeba dodávat, že tato idea je podnětem pro mnohé teroristické akce islámského fundamentalismu. Proto někteří badatelé považují za oprávněné mluvit o buddhistickém fundamentalismu co se týče těchto projevům nacionalistického a militantního buddhismu.

Löhrův článek pochází z roku 2002, jeho teze ale za léta neztratila nic na své platnosti. V roce 2015 britská televizní stanice referovala o  „temné straně buddhismu“, podávaje zprávu o výbušné situaci na Srí Lance. Sinhálští extremističtí buddhisté přesunuli svou pozornost z hinduistických Tamilů na muslimskou minoritu. The Bodu Bala Sena (BBS – překládáno jako Buddhist Power Force – Buddhistická síla) založená v roce 2012 považuje islám, ale i křesťanství, za cizí náboženství, která nemají v zemi co dělat. Stojí za některými násilnostmi proti muslimské komunitě, u které není doloženo, že by oplácelo buddhistům stejnou mincí.

Buddhistická Al-Káida?

Nynější tváří buddhistického násilného fundamentalismu je Ma Ba Tha. Její vůdce, mnich Ashin Wirathu, je nazýván Osamou Bin Ládinem buddhismu. Na obálce známého časopisu Time byla jeho fotka doprovázena titulkem Tvář buddhistického teroru. Wirathu se ostře vymezuje vůči islámu, šíří poplašné zprávy o systematickém znásilňování buddhistických žen muslimy a vyzývá své příznivce k násilnostem vůči muslimům, které nazývá „hady“ a „šílenými psy.“

V březnu mu buddhistické autority zakázaly na jeden rok kázat poté, co poděkoval mužům, kteří zabili významného muslimského právního poradce a řekl buddhistickým ženám, že je lepší si vzít psy než muslimy. Státní Buddhistický Sangha (buddhistický termín pro společenství či komunitu) koncil prohlásil Ma Ba Tha za neplatnou právnickou organizaci a nařídil ji, aby sundala své znaky. Ma Ba Tha zákaz ignorovala, uvádí magazín The Atlantic.

Ve své zářijové zprávě bruselský think tank International Crisis Group tvrdí, že je třeba lépe chápat Ma Ba Tha, aby bylo možné účinně řešit výzvy které představuje radikální nacionalismus a omezit rizika násilí. Podle zprávy skupina má mnohem širší agendu než protimuslimské výzvy a vidí sama sebe – a tak ji vidí i její podporovatelé – jako protektora a promotéra „buddhistmu v době nesrovnatelné změny a nejistoty v zemi a společnosti, kde historicky buddhismus a stát byly neoddělitelné." Pro své početné příznivce má skupinu větší autoritu než náboženské autority v zemi. I tyto rysy lze však nalézt u islámských fundamentalistických skupin.

Oprávněný strach?

Muslimové čítají pouhé čtyři miliony v zemi o 53 miliónech osob, přesto jsou některými buddhisty vnímáni jako velké nebezpečí. Existuje široce sdílený strach, že rychlý populační nárůst muslimů povede k proměně země a k tomu, že buddhisté se stanou minoritou. Jejich obavy ještě dále prohlubují násilnosti, kterých se skupina povstalců z řad Rohingů známá jako Arakan Rohingya Salvation Army (ARSA). Vláda jí považuje za teroristickou skupinu.

Útok této skupiny na barmské vojáky vyvolal rozsáhlou odvetnou akci v Arakanském státě na severovýchodě Barmy, jejímž následkem je podle zpráv OSN už 1000 obětí a asi 164 000 uprchlých osob, převážně z řad Rohingů, ale i buddhistů a hinduistů. Podle mnohých uprchlíků se armáda dopouští ukrutností za podpory militantních buddhistů, referuje BBC.

Bývalá disidentka a předsedkyně vlády, Su Ťij je velmi kritizována za to, že se situací nic nedělá a nebrání perzekuci muslimů. Ze strany fundamentalistických buddhistů je naopak kritizována za to, že nedělá nic proti „islamizaci“ a je příliš „měkká“ co se týče nepokojů.

Phil Gurski, bývalý pracovník kanadské bezpečností zpravodajské služby (Canadian Security Intelligence Service - CSIS) se obává, že konflikt by mohl – pokud se tak už nestalo – přitáhnout zahraniční džihádisty, speciálně ty ze Sýrie a Iráku bojující pod patronátem IS,  kteří by rádi z Barmy udělali nové džihádistické bojiště. International Crisis Group též poukazuje na skutečnost, že represe muslimů ze strany vojska a militantních buddhistů jen posiluje možnost muslimské radikalizace.

The Atlantic zmiňuje, že určitá naděje pro zmírnění konfliktu je spojována s papežem Františkem, který má navštívit Barmu v listopadu. Očekává se od něj, že by mohl působit jako nezávislá a zprostředkovávají třetí strana, jehož podpora pronásledovaných a opomíjených by mohla promluvit do „srdcí a mysli muslimů a buddhistů.“ Nicméně, pro buddhisty tvrdé linie je poněkud nedůvěryhodnou osobou, protože mluví o obětech Rohingů a opomíjí ty buddhistické. Papež nedokázal obrátit islámské fundamentalisty, nelze příliš očekávat, že se mu i jejich buddhistických protějšků povede lépe.