USA už nedokážou ochránit planetu? Obama zpucoval Trumpa

Dillí - Americký exprezident Barack Obama se od lednového ukončení svého působení v Bílém domě ke svému nástupci moc nevyjadřuje, ale dnes v Dillí učinil výjimku. Lituje, že USA v současnosti opustily vedoucí pozici v celosvětovém boji proti oteplování.

"Je to dohoda, která dá našim dětem možnost ochránit se před dramatickými změnami planety, i když teď máme malou pauzu," řekl Obama na tiskové konferenci k účasti USA v pařížské dohodě. USA ji ratifikovaly dva měsíce před Trumpovým zvolením.

Trump s teorií oteplování nesouhlasí, dohodu považuje za ohrožení pracovních míst a rozvoje průmyslu. V červnu souhlas své země s dohodou odvolal, i když země může odstoupit nejdříve tři roky poté, co dokument vstoupí v platnost, tedy 4. listopadu 2019. Celý proces pak trvá ještě další rok. Trumpův krok sklidil kritiku ve světě i v USA.

"Dobrou zprávou je, že v USA jsou státy, podniky, univerzity a města, která budou prosazovat, aby Amerika respektovala své závazky, jež jsme na sebe vzali my," řekl dnes Obama.

Pařížská dohoda z roku 2015 předpokládá, že se země pokusí v příštích desetiletích zpomalit nebezpečné globální oteplování, a zmírní tak dramatické důsledky, jako jsou sucha a vzestup hladiny moří. Růst teploty se má udržovat pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Program OSN pro životní prostřední (UNEP) soudí, že emise CO2 budou v roce 2030 vyšší než 50 miliard tun, zatímco cíl dohody předpokládá, že emise nepřekročí 42 miliard tun. Podle propočtů UNEP to bude znamenat zvýšení průměrné teploty až o 3,2 stupně Celsia.

Související

Více souvisejících

Barack Obama globální oteplování Donald Trump Indie USA (Spojené státy americké) pařížská klimatická dohoda

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 20 minutami

před 53 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy