Konec korejské války? Mírová smlouva má být letos, poloostrov bez jaderných zbraní

Pchanmundžom - Severní a Jižní Korea budou společně usilovat o to, aby ještě letos mohla být podepsána mírová dohoda, která by nahradila smlouvu o příměří, jíž skončila korejská válka z 50. let minulého století. Je to uvedeno ve společném prohlášení ze summitu, při němž se dnes setkali severokorejský vůdce Kim Čong-un a jihokorejský prezident Mun Če-in.

Pchjongjang v minulosti opakovaně žádal uzavření mírové dohody se Spojenými státy, protože právě ony jsou přímým signatářem smlouvy o příměří. Dohodu o příměří podepsali 27. července 1953 v pohraniční vesnici Pchanmubdžom generálplukovník americké armády Kelly Harrison jako reprezentant společného velitelství jednotek OSN a severokorejský generál Nam Il jako představitel Korejské lidové armády a Čínské dobrovolnické armády.

Podle dnešního prohlášení se KLDR a Jižní Korea dohodly, že budou usilovat o zahájení rozhovorů s USA, a případně také s Čínou, které by vedly k oficiálnímu ukončení války z let 1950-53.

Obě Koreje se budou snažit iniciovat třístranné rozhovory zahrnující Spojené státy nebo čtyřstranné rozhovory ještě za účasti Pekingu, jejichž cílem by bylo nastolení trvalého míru na Korejském poloostrově, oznámili Kim Čong-un a Mun Če-in po skončení dnešního jednání. Věří, že zúčastněné strany budou schopny vyhlásit oficiální konec korejské války do konce letošního roku.

Závěrečné komuniké uvádí, že obě Koreje potvrdily svůj cíl dosáhnout "Korejského poloostrova bez jaderných zbraní prostřednictvím úplné denuklearizace". Kim Čong-un podle médií v posledních týdnech opakovaně ujišťoval, že KLDR je připravena vzdát se svých nukleárních zbraní. Jižní Korea jaderné zbraně nemá.

Při rozhovorech o denuklearizaci poloostrova v minulosti KLDR vždy uváděla, že by se mohla zříci svého jaderného arzenálu, pouze pokud Spojené státy stáhnou své jednotky z Jižní Koreje a odstraní takzvaný odstrašující protijaderný deštník, kterým USA chrání Japonsko a Jižní Koreu. Spojené státy mají od korejské války z let 1950-53 na jihokorejském území 28.500 vojáků.

Podle vyjádření jihokorejského prezidenta z minulého týdne je Severní Korea ochotna zcela se vzdát jaderných zbraní a nestanovuje pro denuklearizaci "nepřijatelné podmínky", jako například odchod amerických jednotek z Jižní Koreje. Žádá prý jen bezpečnostní záruky pro svůj režim.

V dnešním prohlášení nejsou podrobnosti o tom, jak rychle či za jakých podmínek mají jaderné zbraně z Korejského poloostrova zmizet.

"To, co se děje, je velmi povzbuzující," řekl šéf britské diplomacie Boris Johnson. "Nemyslím si ale, že by ti, kdo znají historii severokorejských plánů na vývoj jaderné zbraně, byli v tuto chvíli příliš optimističtí. Každopádně je ale schůzka obou vůdců dobrou zprávou," dodal.

Související

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Jižní Korea Korejská válka Mun Če-in Kim Čong-un

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy