Čeká Kima osud Kaddáfího? Z USA znějí nelichotivá slova

 USA rozpustily sankce a vyškrtly Libyi se seznamu zemí podporujících terorismus poté, co libyjský vůdce Muammar Kaddáfí splnil své sliby, že se vzdá nukleárních zbraní. Jak upozorňuje The Korea Herald, Pomeo by chtěl opakovat podobný scénář od KLDR, tj. vzdát se nukleárních zbraní předtím, než vůbec ale obdrží nějaké úlevy na oplátku.

Zmiňovat zrovna Libye v souvislosti s nukleárním odzbrojováním KLDR se nezdá jako příliš dobrý nápad, naopak to může být velice kontraproduktivní. Poté, co se Kaddáfí  rozhodl opustit nukleární program, byl v rámci revolucí tzv. Arabského jara započatých v roce 2011, podporovaných západními intervenci, odstaven od moci a zabit.

Jak upozorňují experti oslovení stanicí CNN, KLDR často citovala Kaddáfího osud jako hlavní důvod, proč musí mít země nukleární arzenál. Pokud by Kaddáfí měl nukleární zbraně, které by odradily USA od uskutečnění jakýchkoliv větších akcí, mohl být ještě naživu a u moci, je obecné přesvědčení špiček KLDR, které zvláště sdílel Kim Čong-un, který si je vědom, že jako jiný na Západě nenáviděný diktátor by byl první na ráně.

Ve světle této skutečnosti jsou o to víc šokující poslední prohlášení Kim Čong-una, že se zcela zbaví celého svého arzenálu. Ačkoliv Trump přislíbil, že se rád na této historické události bude podílet a setká se v následujících týdnem s po dlouhou dobu svým „zapřísáhlým „nepřítelem“, Američané zůstávají spíše skeptičtí k slibům severokorejského diktátora. Jejich stanovisko by se dalo vyjádřit klasickým „dokud to neuvidím na vlastní oči, neuvěřím“.

Právě v kontextu této nedůvěry Bolton zmínil Libyi. V rozhovoru pro CBS News vysvětlil, že podobný skepticismus panoval i případě Kaddáfího, který jej pomohl významně překonat tím, že povolil americkým a britským pozorovatelům, aby viděli na vlastní oči všechna libyjská nukleární místa. „Viděli jsme je tak, jak jsme nikdy předtím neviděli“ uvedl Bolton.

Problematické modely

Podle expertů oslovených CNN ale to může být právě problém. USA budou chtít, aby KLDR ukázala své sliby o denuklearizaci vážně a budu proto požadovat, aby jejich pozorovatelé viděli místa spjatá s jaderným programem. Není však vůbec jasné, zda režim proslulý svým tajnůstkářstvím bude chtít, aby se mu po místech takového strategického významu procházeli zahraniční pozorovatelé.

„Severní Korea může být ochotna dodržovat základní kroky modelu v Libyi, jako je výměna bezpečnostních záruk za denuclearizaci, ale na rozdíl od Libye nebude rušit svůj jaderný program dříve, než dostane solidní záruky," poukazuje Koh Yu-hwan, odborník z Soul Dongguk University, který radil jihokorejskému prezidentovi na summitu s Kimem, pro The Korea Herald.  

Podle některých expertů by spíše než sledovat libyjský model by se mohly USA poučit z íránského případu. V dohodě uzavřené v roce 2015 Írán souhlasil s desetiletým omezením obohacování uranu výměnou za stažení mezinárodních sankcí a umožní inspektorům OSN provádět inspekce jeho zařízení. Zároveň mu byla přislíbena možnost pokračovat v mírovém jaderném programu. Podle některých to by mohla být ta vějička, na kterou by se mohl chytit i severokorejský diktátor.

Jiní jsou však skeptičtí. Trump opakovaně velmi tvrdě kritizoval tuto dohodu, uzavřenou jeho předchůdcem a je tedy velice nepravděpodobné, že by jí chtěl jakkoliv aplikovat. KLDR navíc má jiné ekonomické postavení než Írán, který ze stažení sankcí jednoznačně těžil – KLDR bude chtít pravděpodobně mnohem větší kompenzace. „"Vykreslení samostatného a originálního modelu strategie denuklearizace pro Korejský poloostrov je nezbytné, protože jsme geopoliticky odlišní od zemí Blízkého východu," je přesvědčen Koh. Jaký to má být plán, zatím ale nikdo neví.