Šmírování jako výsada tajných služeb? Ani náhodou, na tomhle byznysu dnes vydělává kde kdo

Čínské úřady mají k dispozici velice širokou databázi, ve které se ukrývá celá škála informací o jednotlivých osobách, ať už jde o trestní záznamy, údaje o nakupování, tak o komentáře na sociálních sítích. Jejich systém dokáže tato data propojit s identifikační kartou a obličejem.

Díky rozvoji těchto systému se zvyšuje i hodnota firem, které je vytvářejí. V Číně je takovou úspěšnou společností start up SenseTime, o kterém s největší pravděpodobností mnoho Číňanů neví, i když její software pomáhá identifikovat jejich obličeje.

V dubnu získala tato firma, specializující se na vývoj umělé inteligence, investici 600 milionů dolarů. Celková hodnota společnosti se pohybuje kolem 4,5 miliardy dolarů. Společnost je tak nejcennějším start-upem v oblasti vývoje umělé inteligence.

Firmě pomáhá především trend tzv. peer-to-peer úvěrových firem a aplikací, které jsou postaveny na tom, že si lidé půjčují mezi sebou. Kvůli zamezení podvodům s identitou se řada společností obrací na SenzeTime, která jim pomůže propojit obličej konkrétního člověka s jeho občanským průkazem.

Firma zároveň pomáhá i výrobcům chytrých telefonů, kteří lidem nabízejí možnost přihlášení pomocí obličeje. Mezi klienty společnosti patří i vládní úřady.

V Číně od roku 2012 stoupá počet bezpečnostních kamer. Mezi léty 2012 a 2017 jejich počet vzorstl až o 13 procent, zatímco ve světě jde pouze o dvouprocentní nárůst.

"Firma SenseTime a její konkurenti se mohou v Číně vyvíjet velice rychle na rozdíl od zbytku světa, neboť sledování pomocí videokamer je v Číně velkým tématem. Vláda na to dává obrovský rozpočet, protože chce vytvořit systém na ovládání společnosti," uvedl Justin Niu, partner společnosti IDG, která investovala do SenseTime.

Firma má údajně přes 400 klientů a asi třetina by měla být napojena na vládu. Toto číslo ale může být podle některých odborníků ještě vyšší. Firma se např. chlubí tím, že v oblasti čínského města Kanton už software pomohl úřadům identifikovat kolem 2000 podezřelých z tresné činnosti. Před čtyřmi lety přitom čínská vláda oznámila, že by chtěla mít informace o každém občanovi z veřejných a soukromých zdrojů. Na základě biometrický údajů by je pak mohla vyhledávat.

Některé firmy pak na základě vládního souhlasu začaly vyvíjet systém, který v rámci aplikace přiděluje uživatelům číselné skóre a to na základě např. jejich platební morálky, nákupu ale i podle komentářů na sociálních sítích. Lidé s větším skóre pak mají různé výhody. Např. nemusí platit zálohy při půjčení auta. Lidé se tak snaží mít skóre co největší. 

Zástupci lidskoprávních organizací ovšem upozorňují na to, že Čína tyto informace využívá i ke sledování některých politických aktivistů a upozorňují na to, že tyto systémy ohrožují lidské soukromí.

Evropa na nic podobného nepomýšlí a to hlavně díky novému nařízení GDPR, které vstoupí v platnost na konci tohoto měsíce. Firmy totiž budou muset mít ke zpracování biometrických a soukromých dat souhlas uživatele.