Zločiny na muslimech? Barmská armáda poslala OSN do háje: Nemá právo se vměšovat

Hlainovu reakci dnes otiskl armádní list. "Žádná země, žádná organizace a žádná skupina nemají právo vměšovat se" do barmské politiky, soudí Hlain. "Země na celém světě volí takový demokratický systém, který jim vyhovuje... Barma je na cestě k demokracii s různými politickými stranami," pokračoval Hlain. Ujistil, že armáda bude i nadále zasahovat, dokud nebudou v Barmě vyřešeny etnické rebelie.

OSN označuje postup Barmy vůči menšinovým Rohingům za genocidu. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn v srpnu prohlásil, že barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij měla kvůli násilí páchaném na Rohinzích loni rezignovat. Ve své zprávě OSN také vyzývá barmskou vládu, aby se zasadila o stažení armády z politického života. Armáda má podle ústavy předem zaručených 25 procent parlamentních míst a její vrchní velitel jmenuje ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.

Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Poté co rohingští povstalci loni v srpnu zaútočili v barmském Arakanském státě na řadu policejních stanovišť, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Od té doby z Barmy do sousedního Bangladéše uprchlo asi 700.000 Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.

OSN ve výčtu zločinů páchaných na Rohinzích vyjmenovává "vraždění, mučení, sexuální násilí, nucenou práci". Armáda ale tato obvinění popírá a trvá na tom, že zásah si vynutily útoky Rohingů na policejní stanice. Žalobkyně Mezinárodního trestního soudu Fatou Bensoudaová minulý týden ohlásila zahájení předběžného šetření, které by mohlo vyústit ve formální vyšetřování situace.