Stojí za útokem na české vojáky konspirační teorie? Případu si všímají i New York Times

Útok byl uskutečněn afghánským mužem ze základny Šindánd v afghánské provincii Herát, kde má česká armáda jednotku speciálních sil. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty nebyl útočník z jednotky, kterou Češi v Afghánistánu cvičí.

K útoku se přihlásil Tálibán. Nicméně, podle dvou afghánských představitelů, kteří předali informace New York Times pod záminkou anonymity, střelba, kterou spustil útočník, vznikla následkem hádky, nikoliv ne nezbytně v důsledku vměšování Tálibánu.

Podle generála Opaty útočník necílil primárně na české vojáky, ale na koaliční vojáky celkově. Podle ředitele Ředitelství speciálních sil Pavla Koláře čeští vojáci nepřišli s útočníkem do žádného kontaktu, což vyvrací spekulace zahraničních médií o možné hádce.

New York Times naznačují, že útok přímo souvisel s nedávným čtvrtečním útokem Tálibánu v jihoafghánské provincii Kandahár, při kterém byl zraněn americký brigádní generál Jeffrey Smiley a byli zabiti dva vysoce postavení afghánští činitelé, včetně vlivného šéfa provinční policie Abdula Razaka.

Podle zdrojů New York Times zadržený muž oplakával smrt Razaka a naznačil, že útok spáchal kvůli konspiračním teoriím na sociálních sítích a webech, podle nichž americký generál nechal schválně Razaka nechráněného a je tedy částečně odpovědný za jeho smrt.

Tyto teorie se šíři mezi afghánskými vojáky, což znepokojuje afghánské představitele. „Rozšiřování pověstí o tom, že to udělala Rozhodná podpora, vrhá vodu na nepřátelský mlýn," uvedl před televizními kamerami afghánský premiér Abdulláh Abdullah. „Vrazi generála Razika šíří tyto pověsti."

Útok afghánského vojáka na vojáky NATO z mise Rozhodná podpora opětovně otevřel otázku tzv. „insider attacks“ (vnitřní útoky), tj. napadení Američany vedených spojeneckých sil NATO afghánskými vojáky. Od začátku afghánské války v roce 2001 měly tzv. „zelená na modrou“ (odkaz na barvu uniformy afghánských a koaličních vojáků) útoky za následek 102 obětí. V roce 2012 jich bylo dokonce tolik, že magazín Wired o nich psal jako o „největším zabijákovi vojáků NATO“. 36 vnitřních útoků v roce 2012 vedlo k smrti 51 lidí.

Představitelé koaličních vojsk si nejsou jistí, zda-li vnitřní útoky jsou známkou úspěšné taktiky Tálibánu používající uniformy afghánských vojsk jako své krytí nebo zda-li se jedná o pro pokračování koaliční mise v Afghánistánu mnohem závažnější problém hluboké nedůvěry a případně i možné nenávisti afghánských vojáků vůči silám NATO operujícím v oblasti.

Vnitřní útoky především vyvolávají otázku, zda-li je výchova afghánských sil koaličními vojsky efektivní a přinášející žádoucí výsledky. Podle zprávy amerického Úřadu pro odpovědnost vlády (GAO) i přes značný rozvoj v oblasti operačního plánování na vysoké úrovni afghánské bezpečnostní síly stále zůstávají vysoce závislé na koaličních vojskách v mnoha strategických oblastech.

Mluvčí Pentagonu, plukovník Robert Manning, nicméně v pondělí řekl, že afghánské bezpečností síly „fungují“. Podle něj tomu nasvědčuje, že došlo k prudkému snížení útoků za posledních osm let a že proběhly víkendové volby. Ty nicméně byly poznamenány násilím. Podle Manninga se nicméně na volby navázané útoky snížily o dvě třetiny v porovnání s volbami z roku 2010, jednoho z nejsmrtelnějších roků afghánské války, kdy o život přišlo na 700 členů koaličních vojsk.

Česká armáda do Afghánistánu poslala okolo 350 vojáků. V posledních měsících došlo na ně k několika v českých médiích velmi sledovaným útokům. V srpnu byli tři čeští vojáci zabiti v sebevražedném bombovém útoku. Minulý týden byli čeští vojáci zasaženi bombou u cesty, pět z nich bylo zraněno.

Tyto případy opětovně vzbudily otázku, zda-li by se čeští vojáci měli účastnit mise NATO v Afghánistánu. SPD chce kvůli tomu svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. Podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by měly ČR i NATO zvažovat odchod z Afghánistánu, za řešení to považuje i KSČM. Ostatní strany jsou proti.