NÁZOR – Barmská armáda využívá sociální síť Facebook jako nástroj pro etnické čistky, varuje editorial serveru Washington Post. Prestižní americký deník v něm poukazuje, že v Barmě je Facebook více než jen sociální síť a pro mnoho obyvatel země tento web představuje celý internet.
Facebook selhal
Ve chvíli, kdy barmská armáda začala využívat Facebook k vedení kampaně proti muslimské menšině, neexistovaly žádné zábrany, které by zastavily šíření její nenávisti, konstatuje renomovaný deník. Dodává, že zasáhnout mohl pouze samotný Facebook.
„Pochmurná realita v Barmě, z níž již uteklo více než 700 tisíc příslušníků rohingské menšiny, ukazuje, že Facebook selhal,“ píše washingtonský server. Dodává, že děsivý příběh o tom, jak se sociální síť změnila v nástroj etnického čištění, přinesl minulý týden jiný americký deník, New York Times.
V rámci řízené kampaně vystupovali příslušníci barmské armády na Facebooku jako celebrity, ať již váleční veteráni či královny krásy, aby zesilovali napětí mezi barmskými buddhisty a muslimskými Rohingy, připomíná editorial. Doplňuje, že vojáci ve svých příspěvcích naznačovali, že armáda představuje jedinou hráz proti teroristickým útokům vraždících islamistů.
V Barmě používá internet 18 milionů lidí, přičemž profily, které Facebook po reportáži New York Times odstranil, sledovalo 1,35 milionu uživatelů a dalších 12 milionů sledovalo profily, které Facebook smazal již v srpnu, poukazuje Washington Post. Kritizuje, že Facebook příliš dlouho proti uvedeným projevům nenávisti nevystupoval.
Kampaň barmské armády začala zhruba před pěti lety, avšak až do nedávna Facebook reagoval pouze na jednotlivé případy ohlášení nenávistných projevů, vysvětluje americký deník. Dodává, že v roce 2013 jen trojice z kontrolorů obsahu Facebooku ovládala barmštinu, zatímco nyní jich je šest desítek a do konce roku má jejich počet překonat stovku.
Renomovaný deník připouští, že Facebook nyní zformoval tým zaměřený na Barmu, který má posuzovat případné porušování lidských práv, a přislíbil posílit umělou inteligenci pro identifikaci porušování pravidel a usměrňování hlášení těchto porušení. „To jsou pozitivní kroky, ale Facebook musí učinit víc, aby zabránil další genocidě v 21. století,“ apeluje editorial.
Investice do bezpečnosti jsou nutností
Barma přitom není jedinou zemí, kde má Facebook monstrózní vliv a kde ho lze využít k prohlubování kulturního napětí, varuje prestižní server. Vysvětluje, že ti, kteří chtějí mobilizovat obyvatelstvo proti konkrétní skupině lidí, již nepotřebují tištěné noviny, rádiové vysílání či specifické webové stránky – ty poskytuje Facebook a každý může jeho prostřednictvím šířit své poselství.
Při vypořádávání se s touto realitou musí Facebook proaktivně monitorovat svůj dopad v zemích, kde má největší vliv, a vytvářet týmy pro citlivé oblasti, které ovládají místní jazyk a dokážou vyhledávat chování, které upozorňuje na hrozící genocidu, doporučuje Washington Post. Domnívá se, že softwaroví inženýři by rovněž měli více spolupracovat s občanskou společností při identifikaci a odstraňování technických chyb, například v systému hlášení závadného obsahu.
„A Facebook se musí zaměřit na závadné uživatele stejně jako na závadný obsah,“ pokračuje americký deník. Připomíná, že společnost nedávno aktualizovala svou politiku vůči dezinformacím, které mohou přispět k násilí, a měla by podobně upravit své směrnice proti „nebezpečným osobám“, mezi ně spadají politici i další lidé propagující etnické čistky, a bez prodlení odstraňovat jejich účty.
Facebook vždy chtěl propojit svět skrze bezplatné datové služby mobilních operátorů v rozvojových zemích, což vedlo k tomu, že většina internetového připojení v určitých částech světa probíhá přes jeho platformu, konstatuje Washington Post. Dodává, že pokud Facebook chce, aby tito lidé investovali do jeho služeb, musí sám investovat do jejich bezpečnosti.
Související
Žádný TikTok, YouTube nebo Twitch. Jak bude fungovat celosvětově první zákaz sociálních sítí pro mladé?
Přijde Zuckerberg o Instagram a WhatsApp? V USA odstartoval ostře sledovaný soudní spor
Facebook , barma , Rohingové , genocida , sociální sítě
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
před 1 hodinou
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
před 1 hodinou
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
před 2 hodinami
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
před 2 hodinami
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
před 2 hodinami
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
před 3 hodinami
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
před 4 hodinami
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
před 5 hodinami
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
před 6 hodinami
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
před 7 hodinami
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
před 8 hodinami
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
včera
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
včera
TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv
Aktualizováno včera
Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady
včera
Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky
včera
Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny
Aktualizováno včera
Írán zahájil novou vlnu raketových útoků po celém Blízkém východě. Zasáhl luxusní hotel v Dubaji
včera
Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN
včera
Válka na Blízkém východě: Íránský ministr i šéf revolučních gard jsou po smrti. Britská letadla jsou ve vzduchu, zasedne RB OSN
V New Yorku bylo na dnešní večer svoláno mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Jednání, které začne ve 22:00 našeho času, iniciovala skupina zemí zahrnující Bahrajn, Kolumbii, Čínu, Rusko a Francii. Tato diplomatická aktivita následuje po ostrém vyjádření generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.
Zdroj: Libor Novák