Japonsko hodlá zbrojit, plán schválen. Chce "neviditelné" stíhačky F-35 a letadlovou loď

Na základě obranné koncepce na příštích deset let Japonsko plánuje nákup 147 amerických stíhaček F-35, mezi nimiž má být i 45 letounů typu F-35B, které jsou na krátké dráze schopné kolmého startu i přistání. Cena jedné stíhačky F35B se podle agentury AP pohybuje kolem 90 milionů dolarů. Stroje ve výzbroji japonské armády nahradí dosavadní stíhačky F-15.

Letouny F35 by měly být rozmístěny mimo jiné na japonských ostrovech na okraji Východočínského moře, kde Čína vede teritoriální spory s řadou asijských zemí, včetně Japonska. Peking dnes nové japonské obranné plány odsoudil. "Tyto kroky nepřispívají ke zlepšování vztahů mezi Čínou a Japonskem ani k regionální stabilitě a míru," uvedla mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing na tiskové konferenci.

Obranná koncepce Japonska na následujících deset let dále počítá s přestavbou dvou stávajících velkých japonských vrtulníkových lodí Izumo a Kaga na letadlové lodě, které budou schopné nést stíhačky F-35B.

Obě zmíněná plavidla třídy Izumo o délce 248 metrů se velikostí vyrovnají jakýmkoli japonským letadlovým lodím z druhé světové války, podotýká agentura Reuters. U lodí ale bude nutná úprava paluby tak, aby snesla vysokou teplotu plynů z trysek kolmo startujících stíhaček F-35B a aby mohla být opatřena rampou, která letadlům s krátkou vzletovou dráhou (STOL) pomáhá při startu.

$245bn funding target in #Japan's 2019-23 Mid-Term Defence Program would require growth of 3.5% a year. The last time Japanese defence spending grew at that rate was 1991. The budget has grown by 0.8% in each of the last four years.

První z vrtulníkových lodí by měla být přestavěna během pěti let, poté bude následovat druhá přestavba. Odhadovaná cena projektu není v dokumentu uvedena. Podle kritiků by letadlová loď ve výzbroji dala Japonsku schopnost útočit, což zapovídá jeho současná pacifistická ústava. Ta vznikla jako důsledek druhé světové války, v níž bylo Japonsko spojencem Německa a okupovalo velkou část Asie. Devátý článek ústavy při doslovné interpretaci zakazuje Japonsku udržovat armádu, všeobecně je ale vykládán tak, že sebeobrana země je dovolena. Současný premiér Šinzó Abe prosazuje změnu pacifistické ústavy a chce, aby existence japonské armády byla ústavou oficiálně uznána.

Kromě expanzivních kroků Číny zdůvodňují japonští činitelé nutnost posílení obranných kapacit Japonska také přetrvávající hrozbou ze strany KLDR, která stále nepodnikla konkrétní kroky k ukončení svého jaderného a raketového zbrojního programu. Rovněž kvůli severokorejské hrozbě chce Japonsko investovat dvě miliardy dolarů do pořízení pozemního protiraketového systému Aegis od Spojených států. V plánu má též nákup řízených střel určených k zasahování nepřátelských cílů. I to by však podle kritiků mohlo znamenat porušení nynější japonské ústavy.

Japonská vláda na dnešním zasedání rovněž schválila střednědobý plán obranných výdajů na příštích pět let ve výši 240 miliard dolarů, což znamená nárůst o téměř 18 miliard dolarů ve srovnání s předchozím pětiletým obranným rozpočtem, píše agentura AP.

Nákup drahých amerických zbraní je nicméně způsobem, jak snížit obchodní schodek s USA a zároveň posílit vojenskou spolupráci obou spojenců. Tokio čelí tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnilo dovážet více zboží ze Spojených států.