Když před 79 lety kapitulovalo imperiální Japonsko, nikomu nebylo přesně jasné, jakým způsobem dojde k obnově jeho ozbrojených sil. Od roku 2022 probíhají reformy, které zemi umožňují poprvé od druhé světové války udeřit na cizím území, pokud to bude nutné.
Imperiální Japonsko kapitulovalo přesně před 79 lety. Podpis dohody na lodi USS Missouri ze dne 2. září 1945 donutil zemi k demilitarizaci; Japonsko se po dekády spoléhalo na Spojené státy jako na svého bezpečnostního garanta, upozornil na to americký list New York Times. Tokio se v poválečné ústavě zřeklo práva na vedení války, aby „neprovokovalo“ své sousedy.
Po oficiální kapitulaci Japonska byla japonská armáda rozpuštěna. Všechny vojenské jednotky byly demobilizovány, zbraně složeny a japonská vojenská moc byla zcela neutralizována. Japonsko již nesmělo udržovat žádné významné vojenské síly.
Kapitulace byla pro japonskou armádu psychologicky zničující. Kultura japonské armády kladla extrémní důraz na čest, loajalitu k císaři a neochotu se vzdát. Byla vnímána jako hluboká ztráta cti. Mnoho vojáků a velitelů se po vyhlášení kapitulace uchýlilo k sebevraždě, zejména podle samurajské tradice seppuku, aby se vyhnuli hanbě.
Po kapitulaci následovala okupace Japonska pod vedením Spojených států, která měla za cíl změnit japonskou společnost a politiku. Byla provedena demilitarizace a reforma japonských ozbrojených sil. Spojenecké síly, vedené generálem Douglasem MacArthurem, nejenže zajistily odzbrojení, ale také dohlížely na vytvoření nového demokratického politického systému, který měl zabránit obnovení militarismu.
To se ale v posledních letech mění. Už koncem roku 2022 Japonci provedli významnou změnu politiky, která jim umožňuje v případě nutnosti vojensky zasáhnout na území cizího státu, jak uvedl server NPR. Výsadu, kterou má zpravidla každý stát na světě, Japonsko od konce druhé světové války nemělo.
Podle NY Times je pro Japonce nyní klíčové, aby se přestali být „vojenským protektorátem Spojených států“ a zaměřili se na to, jak se stát rovnocenným partnerem. Sám Washington si údajně přeje posílení Japonska, které bude sloužit coby silnější vojenská protiváha Číně. Společně s USA a Jižní Koreou navíc chce sloužit jako zprostředkovatel denuklearizace Severní Koreje.
Japonci se údajně nemohou ani stoprocentně spolehnout na případnou pomoc Washingtonu, pokud by na ně Čína, Rusko nebo Severní Korea podnikly útok. „Pokud se ocitneme v krizové situaci, přijde nám americká armáda ve všech případech na pomoc?“ ptal se náčelník štábu japonských sil vzdušné sebeobrany Šigeru Iwasaki.
„Musíme posílit naši obranu, abychom posílili spojenectví. Nemůžeme nechat Američany, aby dělali všechno, a musíme dělat více sami,“ míní bývalý japonský velvyslanec ve Washingtonu Ičiro Fudžisaki.
Rekordní obranný rozpočet
Japonský premiér Fumio Kišida vnímá jako extrémně důležitý například rozvoj raketových kapacit. „V tak náročném prostředí je schopnost protiúderu, která může odradit od útoku nebo donutit nepřítele útok zastavit, schopností, která bude stále důležitější,“ uvedl.
Japonci navíc mají do roku 2027 podle své národní bezpečnostní strategie začít investovat dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany. Tyto investice byly po dekády omezeny na pouhé jedno procento. Namísto toho se Japonsko do kýženého roku stane třetím největším vojenským plátcem na světě – po Washingtonu a Pekingu.
Tomu odpovídá i nový armádní rozpočet na rok 2025, jak o něm referovala stanice ABC News. Japonská armáda se hodlá zaměřit na bezpilotní zbraně a umělou inteligenci. Rovněž chce nahradit klesající počet vojáků v důsledku snižujícího se počtu obyvatelstva.
Posilování japonských ozbrojených sil má zřejmé důvody. Obává se vojenských hrozeb ze strany Číny, která stupňuje agresivní chování v Jihočínském moři a často se uchyluje ke střetům s filipínskou pobřežní stráží. Japonci rovněž reagují na severokorejskou hrozbu. Pchjongjang v posledních letech několikrát zkušebně vypálil balistické střely, jež ohrozily japonské pobřeží nebo ostrovy rovnou přeletěly.
Tokio se dále obrací na posílení takzvané satelitní konstelace. Jejím cílem bude posílení schopnosti odhalovat aktivity spojené s raketami v Severní Koreji, Číně a Rusku. Jedná se kupříkladu o ruský vývoj hypersonických střel, které pro japonské ostrovy znamenají přímou hrozbu.
Pro Japonsko je problémem trvající demografická krize. „Vzhledem k poklesu porodnosti a počtu obyvatel v produktivním věku je nevyhnutelné, že Japonsko bude čelit společnosti s vážným nedostatkem pracovních sil. Musíme vybudovat organizaci, která bude schopna bojovat novými způsoby a zároveň posilovat obrannou sílu,“ popsal tamní resort obrany.
Kromě demografické krize mladé lidi od práce v ozbrojených silách země odrazují také komerční společnosti, které jim nabízejí daleko lepší platy a výhody. „Prostředí kolem náboru vojáků je nejhorší od konce druhé světové války,“ poznamenalo japonské ministerstvo.
I proto se reformy zaměřují na zlepšení platů, pracovního prostředí, více možností školení a vzdělávání a také podpoře pracujících matek, jak uvedla stanice ABC News.
Ty dále zdůraznily, že ministerstvo obrany má samo o sobě dost problémů poté, co byly v posledních měsících odhaleny korupční skandály a úniky utajovaných informací. „Ministerstvo bylo v posledních letech zasaženo řadou odhalení sexuálních útoků, obtěžování a zneužívání pravomocí. Jeho loňské interní vyšetřování kritizovalo pokusy o krytí a nedostatek smyslu pro odpovědnost u nadřízených,“ shrnula americká stanice.
20. prosince 2024 10:17
Malajsie obnovila pátrání po troskách zmizelého letu Malaysia Airlines MH370
Související
Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu
Japonská politická krize možná neskončí, naznačují odhady výsledků voleb
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 6 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
včera
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
včera
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
včera
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
včera
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
včera
Zlatý měsíc českých dálnic završen. Otevřelo se 28 nových kilometrů na D3
včera
Pavel kondoloval Steinmeierovi. Připomněl tragickou střelbu na FF UK
včera
Fico tvrdí, že mu Zelenskyj nabídl půlmiliardu eur za souhlas s Ukrajinou v NATO
včera
Z mírumilovného trhu se stalo místo hrůzného činu. Scholz promluvil v Magdeburgu
včera
Vymyslel si muže se zbraní a zaměstnal policii. Hrozí mu tři roky vězení
včera
Počasí do Vánoc. Meteorologové slibují až 40 centimetrů nového sněhu
včera
Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé
včera
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
včera
V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu
včera
Zimní počasí je zpět. Do Česka se o víkendu vrátí sníh
Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35
Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera
20. prosince 2024 22:32
Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu
20. prosince 2024 21:43
Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským
20. prosince 2024 20:03
Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku
20. prosince 2024 18:39
Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru
Konec epidemie marburského viru ve Rwandě, jak oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO) a rwandská vláda, představuje důležitý milník v boji proti této smrtící infekci.
Zdroj: Libor Novák