ANALÝZA | Japonské ponížení z roku 1945 skončilo. Poprvé od války může zaútočit, chce masivně investovat do obrany

Když před 79 lety kapitulovalo imperiální Japonsko, nikomu nebylo přesně jasné, jakým způsobem dojde k obnově jeho ozbrojených sil. Od roku 2022 probíhají reformy, které zemi umožňují poprvé od druhé světové války udeřit na cizím území, pokud to bude nutné. 

Imperiální Japonsko kapitulovalo přesně před 79 lety. Podpis dohody na lodi USS Missouri ze dne 2. září 1945 donutil zemi k demilitarizaci; Japonsko se po dekády spoléhalo na Spojené státy jako na svého bezpečnostního garanta, upozornil na to americký list New York Times. Tokio se v poválečné ústavě zřeklo práva na vedení války, aby „neprovokovalo“ své sousedy.

Po oficiální kapitulaci Japonska byla japonská armáda rozpuštěna. Všechny vojenské jednotky byly demobilizovány, zbraně složeny a japonská vojenská moc byla zcela neutralizována. Japonsko již nesmělo udržovat žádné významné vojenské síly.

Kapitulace byla pro japonskou armádu psychologicky zničující. Kultura japonské armády kladla extrémní důraz na čest, loajalitu k císaři a neochotu se vzdát. Byla vnímána jako hluboká ztráta cti. Mnoho vojáků a velitelů se po vyhlášení kapitulace uchýlilo k sebevraždě, zejména podle samurajské tradice seppuku, aby se vyhnuli hanbě.

Po kapitulaci následovala okupace Japonska pod vedením Spojených států, která měla za cíl změnit japonskou společnost a politiku. Byla provedena demilitarizace a reforma japonských ozbrojených sil. Spojenecké síly, vedené generálem Douglasem MacArthurem, nejenže zajistily odzbrojení, ale také dohlížely na vytvoření nového demokratického politického systému, který měl zabránit obnovení militarismu.

To se ale v posledních letech mění. Už koncem roku 2022 Japonci provedli významnou změnu politiky, která jim umožňuje v případě nutnosti vojensky zasáhnout na území cizího státu, jak uvedl server NPR. Výsadu, kterou má zpravidla každý stát na světě, Japonsko od konce druhé světové války nemělo.

Podle NY Times je pro Japonce nyní klíčové, aby se přestali být „vojenským protektorátem Spojených států“ a zaměřili se na to, jak se stát rovnocenným partnerem. Sám Washington si údajně přeje posílení Japonska, které bude sloužit coby silnější vojenská protiváha Číně. Společně s USA a Jižní Koreou navíc chce sloužit jako zprostředkovatel denuklearizace Severní Koreje.

Japonci se údajně nemohou ani stoprocentně spolehnout na případnou pomoc Washingtonu, pokud by na ně Čína, Rusko nebo Severní Korea podnikly útok. „Pokud se ocitneme v krizové situaci, přijde nám americká armáda ve všech případech na pomoc?“ ptal se náčelník štábu japonských sil vzdušné sebeobrany Šigeru Iwasaki.

„Musíme posílit naši obranu, abychom posílili spojenectví. Nemůžeme nechat Američany, aby dělali všechno, a musíme dělat více sami,“ míní bývalý japonský velvyslanec ve Washingtonu Ičiro Fudžisaki.

Rekordní obranný rozpočet

Japonský premiér Fumio Kišida vnímá jako extrémně důležitý například rozvoj raketových kapacit. „V tak náročném prostředí je schopnost protiúderu, která může odradit od útoku nebo donutit nepřítele útok zastavit, schopností, která bude stále důležitější,“ uvedl.

Japonci navíc mají do roku 2027 podle své národní bezpečnostní strategie začít investovat dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany. Tyto investice byly po dekády omezeny na pouhé jedno procento. Namísto toho se Japonsko do kýženého roku stane třetím největším vojenským plátcem na světě – po Washingtonu a Pekingu.

Tomu odpovídá i nový armádní rozpočet na rok 2025, jak o něm referovala stanice ABC News. Japonská armáda se hodlá zaměřit na bezpilotní zbraně a umělou inteligenci. Rovněž chce nahradit klesající počet vojáků v důsledku snižujícího se počtu obyvatelstva.

Posilování japonských ozbrojených sil má zřejmé důvody. Obává se vojenských hrozeb ze strany Číny, která stupňuje agresivní chování v Jihočínském moři a často se uchyluje ke střetům s filipínskou pobřežní stráží. Japonci rovněž reagují na severokorejskou hrozbu. Pchjongjang v posledních letech několikrát zkušebně vypálil balistické střely, jež ohrozily japonské pobřeží nebo ostrovy rovnou přeletěly.

Tokio se dále obrací na posílení takzvané satelitní konstelace. Jejím cílem bude posílení schopnosti odhalovat aktivity spojené s raketami v Severní Koreji, Číně a Rusku. Jedná se kupříkladu o ruský vývoj hypersonických střel, které pro japonské ostrovy znamenají přímou hrozbu.

Pro Japonsko je problémem trvající demografická krize. „Vzhledem k poklesu porodnosti a počtu obyvatel v produktivním věku je nevyhnutelné, že Japonsko bude čelit společnosti s vážným nedostatkem pracovních sil. Musíme vybudovat organizaci, která bude schopna bojovat novými způsoby a zároveň posilovat obrannou sílu,“ popsal tamní resort obrany.

Kromě demografické krize mladé lidi od práce v ozbrojených silách země odrazují také komerční společnosti, které jim nabízejí daleko lepší platy a výhody. „Prostředí kolem náboru vojáků je nejhorší od konce druhé světové války,“ poznamenalo japonské ministerstvo.

I proto se reformy zaměřují na zlepšení platů, pracovního prostředí, více možností školení a vzdělávání a také podpoře pracujících matek, jak uvedla stanice ABC News.

Ty dále zdůraznily, že ministerstvo obrany má samo o sobě dost problémů poté, co byly v posledních měsících odhaleny korupční skandály a úniky utajovaných informací. „Ministerstvo bylo v posledních letech zasaženo řadou odhalení sexuálních útoků, obtěžování a zneužívání pravomocí. Jeho loňské interní vyšetřování kritizovalo pokusy o krytí a nedostatek smyslu pro odpovědnost u nadřízených,“ shrnula americká stanice.

Související

Čínská armáda, ilustrační foto

Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely

Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi obvinil čínské stíhací letouny, že během dvou oddělených incidentů nad mezinárodními vodami poblíž ostrova Okinawa namířily svůj střelecký (fire-control) radar na japonská letadla. Koizumi v neděli ráno na sociální síti X uvedl, že Tokio podalo „silný protest“ kvůli těmto dvěma incidentům a vzneslo „důrazný požadavek na opatření k zabránění opakování“ takových činů.

Více souvisejících

Japonsko Japonská armáda

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy