Když před 79 lety kapitulovalo imperiální Japonsko, nikomu nebylo přesně jasné, jakým způsobem dojde k obnově jeho ozbrojených sil. Od roku 2022 probíhají reformy, které zemi umožňují poprvé od druhé světové války udeřit na cizím území, pokud to bude nutné.
Imperiální Japonsko kapitulovalo přesně před 79 lety. Podpis dohody na lodi USS Missouri ze dne 2. září 1945 donutil zemi k demilitarizaci; Japonsko se po dekády spoléhalo na Spojené státy jako na svého bezpečnostního garanta, upozornil na to americký list New York Times. Tokio se v poválečné ústavě zřeklo práva na vedení války, aby „neprovokovalo“ své sousedy.
Po oficiální kapitulaci Japonska byla japonská armáda rozpuštěna. Všechny vojenské jednotky byly demobilizovány, zbraně složeny a japonská vojenská moc byla zcela neutralizována. Japonsko již nesmělo udržovat žádné významné vojenské síly.
Kapitulace byla pro japonskou armádu psychologicky zničující. Kultura japonské armády kladla extrémní důraz na čest, loajalitu k císaři a neochotu se vzdát. Byla vnímána jako hluboká ztráta cti. Mnoho vojáků a velitelů se po vyhlášení kapitulace uchýlilo k sebevraždě, zejména podle samurajské tradice seppuku, aby se vyhnuli hanbě.
Po kapitulaci následovala okupace Japonska pod vedením Spojených států, která měla za cíl změnit japonskou společnost a politiku. Byla provedena demilitarizace a reforma japonských ozbrojených sil. Spojenecké síly, vedené generálem Douglasem MacArthurem, nejenže zajistily odzbrojení, ale také dohlížely na vytvoření nového demokratického politického systému, který měl zabránit obnovení militarismu.
To se ale v posledních letech mění. Už koncem roku 2022 Japonci provedli významnou změnu politiky, která jim umožňuje v případě nutnosti vojensky zasáhnout na území cizího státu, jak uvedl server NPR. Výsadu, kterou má zpravidla každý stát na světě, Japonsko od konce druhé světové války nemělo.
Podle NY Times je pro Japonce nyní klíčové, aby se přestali být „vojenským protektorátem Spojených států“ a zaměřili se na to, jak se stát rovnocenným partnerem. Sám Washington si údajně přeje posílení Japonska, které bude sloužit coby silnější vojenská protiváha Číně. Společně s USA a Jižní Koreou navíc chce sloužit jako zprostředkovatel denuklearizace Severní Koreje.
Japonci se údajně nemohou ani stoprocentně spolehnout na případnou pomoc Washingtonu, pokud by na ně Čína, Rusko nebo Severní Korea podnikly útok. „Pokud se ocitneme v krizové situaci, přijde nám americká armáda ve všech případech na pomoc?“ ptal se náčelník štábu japonských sil vzdušné sebeobrany Šigeru Iwasaki.
„Musíme posílit naši obranu, abychom posílili spojenectví. Nemůžeme nechat Američany, aby dělali všechno, a musíme dělat více sami,“ míní bývalý japonský velvyslanec ve Washingtonu Ičiro Fudžisaki.
Rekordní obranný rozpočet
Japonský premiér Fumio Kišida vnímá jako extrémně důležitý například rozvoj raketových kapacit. „V tak náročném prostředí je schopnost protiúderu, která může odradit od útoku nebo donutit nepřítele útok zastavit, schopností, která bude stále důležitější,“ uvedl.
Japonci navíc mají do roku 2027 podle své národní bezpečnostní strategie začít investovat dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany. Tyto investice byly po dekády omezeny na pouhé jedno procento. Namísto toho se Japonsko do kýženého roku stane třetím největším vojenským plátcem na světě – po Washingtonu a Pekingu.
Tomu odpovídá i nový armádní rozpočet na rok 2025, jak o něm referovala stanice ABC News. Japonská armáda se hodlá zaměřit na bezpilotní zbraně a umělou inteligenci. Rovněž chce nahradit klesající počet vojáků v důsledku snižujícího se počtu obyvatelstva.
Posilování japonských ozbrojených sil má zřejmé důvody. Obává se vojenských hrozeb ze strany Číny, která stupňuje agresivní chování v Jihočínském moři a často se uchyluje ke střetům s filipínskou pobřežní stráží. Japonci rovněž reagují na severokorejskou hrozbu. Pchjongjang v posledních letech několikrát zkušebně vypálil balistické střely, jež ohrozily japonské pobřeží nebo ostrovy rovnou přeletěly.
Tokio se dále obrací na posílení takzvané satelitní konstelace. Jejím cílem bude posílení schopnosti odhalovat aktivity spojené s raketami v Severní Koreji, Číně a Rusku. Jedná se kupříkladu o ruský vývoj hypersonických střel, které pro japonské ostrovy znamenají přímou hrozbu.
Pro Japonsko je problémem trvající demografická krize. „Vzhledem k poklesu porodnosti a počtu obyvatel v produktivním věku je nevyhnutelné, že Japonsko bude čelit společnosti s vážným nedostatkem pracovních sil. Musíme vybudovat organizaci, která bude schopna bojovat novými způsoby a zároveň posilovat obrannou sílu,“ popsal tamní resort obrany.
Kromě demografické krize mladé lidi od práce v ozbrojených silách země odrazují také komerční společnosti, které jim nabízejí daleko lepší platy a výhody. „Prostředí kolem náboru vojáků je nejhorší od konce druhé světové války,“ poznamenalo japonské ministerstvo.
I proto se reformy zaměřují na zlepšení platů, pracovního prostředí, více možností školení a vzdělávání a také podpoře pracujících matek, jak uvedla stanice ABC News.
Ty dále zdůraznily, že ministerstvo obrany má samo o sobě dost problémů poté, co byly v posledních měsících odhaleny korupční skandály a úniky utajovaných informací. „Ministerstvo bylo v posledních letech zasaženo řadou odhalení sexuálních útoků, obtěžování a zneužívání pravomocí. Jeho loňské interní vyšetřování kritizovalo pokusy o krytí a nedostatek smyslu pro odpovědnost u nadřízených,“ shrnula americká stanice.
Související
Japonsko si před 79 lety zvolilo novou cestu. Předcházela tomu zkáza Hirošimy a Nagasaki
Extrémní počasí spaluje Asii. Teplotní rekordy hlásí stále více zemí
Aktuálně se děje
včera
Po povodních je pod vodou 35 obcí. Rakušan jim slíbil pomoc s volbami
včera
Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi potrvá roky, prohlásil Pavel
včera
Rusko už překročilo všechny červené linie. Jde o všechno, nemá smysl se bát eskalace, tvrdí estonský prezident
včera
Zastavili jsme ruský pokus o osvobození Kurské oblasti, tvrdí Kyjev
včera
Písečná na Jesenicku je zdevastovaná. Podle starosty se škody mohou vyšplhat na stovky milionů
včera
Stáhněte se z Palestiny, vyzvala OSN Izrael. Jsme teprve na začátku nové fáze války, tvrdí Jeruzalém
včera
Tálibán si zahrává se zdravím dětí. Bez důvodu zastavil očkování
včera
Hizballáh je po útoku na pagery ponížený. Je to jako meč zabodnutý hluboko do těla, řekl expert
včera
Talentovaný klavírista kritizoval před pěti sledujícími Rusko. Je po smrti
včera
Důchody se od příštího roku zvýší. Poroste i minimální mzda, zavede se jedna superdávka
včera
Meta zakázala ruským médiím přístup na své sociální sítě. Kreml promptně zareagoval
včera
Hizballáhu pomůže s vyšetřováním Moskva. Rusové koordinovaný útok odsoudili
včera
Lékaři bez hranic v Rusku definitivně skončili. Důvod neznají
včera
Má být ekologická kriminalita trestná? Studie odhalila názor valné většiny lidí
včera
Superbakterie mohou do roku 2050 zabít až 40 milionů lidí, spočítali vědci
včera
Izrael stanovil nový cíl válečného tažení v Pásmu Gazy
včera
Rusko se opět snaží ovlivnit americké volby, varuje Microsoft. Čína a Írán mu sekundují
včera
Ukrajina pozvala OSN a Červený kříž do obsazené ruské oblasti. Kreml zuří
včera
Jak pomoct zasaženým oblastem? Kromě materiálu a financí pomůžou i šikovné ruce nebo sdílení
včera
Putin nařídil armádě, aby byla druhou největší na světě
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil navýšení počtu vojáků v ruských ozbrojených silách o 180 000, čímž jejich celkový počet dosáhne 1,5 milionu. Příslušný dekret, zveřejněný na oficiálních stránkách, vstoupí v platnost 1. prosince. Uvedla to agentura Reuters s tím, že Putin chce mít po Číně druhou největší armádu na světě.
Zdroj: Libor Novák