ANALÝZA | Japonské ponížení z roku 1945 skončilo. Poprvé od války může zaútočit, chce masivně investovat do obrany

Když před 79 lety kapitulovalo imperiální Japonsko, nikomu nebylo přesně jasné, jakým způsobem dojde k obnově jeho ozbrojených sil. Od roku 2022 probíhají reformy, které zemi umožňují poprvé od druhé světové války udeřit na cizím území, pokud to bude nutné. 

Imperiální Japonsko kapitulovalo přesně před 79 lety. Podpis dohody na lodi USS Missouri ze dne 2. září 1945 donutil zemi k demilitarizaci; Japonsko se po dekády spoléhalo na Spojené státy jako na svého bezpečnostního garanta, upozornil na to americký list New York Times. Tokio se v poválečné ústavě zřeklo práva na vedení války, aby „neprovokovalo“ své sousedy.

Po oficiální kapitulaci Japonska byla japonská armáda rozpuštěna. Všechny vojenské jednotky byly demobilizovány, zbraně složeny a japonská vojenská moc byla zcela neutralizována. Japonsko již nesmělo udržovat žádné významné vojenské síly.

Kapitulace byla pro japonskou armádu psychologicky zničující. Kultura japonské armády kladla extrémní důraz na čest, loajalitu k císaři a neochotu se vzdát. Byla vnímána jako hluboká ztráta cti. Mnoho vojáků a velitelů se po vyhlášení kapitulace uchýlilo k sebevraždě, zejména podle samurajské tradice seppuku, aby se vyhnuli hanbě.

Po kapitulaci následovala okupace Japonska pod vedením Spojených států, která měla za cíl změnit japonskou společnost a politiku. Byla provedena demilitarizace a reforma japonských ozbrojených sil. Spojenecké síly, vedené generálem Douglasem MacArthurem, nejenže zajistily odzbrojení, ale také dohlížely na vytvoření nového demokratického politického systému, který měl zabránit obnovení militarismu.

To se ale v posledních letech mění. Už koncem roku 2022 Japonci provedli významnou změnu politiky, která jim umožňuje v případě nutnosti vojensky zasáhnout na území cizího státu, jak uvedl server NPR. Výsadu, kterou má zpravidla každý stát na světě, Japonsko od konce druhé světové války nemělo.

Podle NY Times je pro Japonce nyní klíčové, aby se přestali být „vojenským protektorátem Spojených států“ a zaměřili se na to, jak se stát rovnocenným partnerem. Sám Washington si údajně přeje posílení Japonska, které bude sloužit coby silnější vojenská protiváha Číně. Společně s USA a Jižní Koreou navíc chce sloužit jako zprostředkovatel denuklearizace Severní Koreje.

Japonci se údajně nemohou ani stoprocentně spolehnout na případnou pomoc Washingtonu, pokud by na ně Čína, Rusko nebo Severní Korea podnikly útok. „Pokud se ocitneme v krizové situaci, přijde nám americká armáda ve všech případech na pomoc?“ ptal se náčelník štábu japonských sil vzdušné sebeobrany Šigeru Iwasaki.

„Musíme posílit naši obranu, abychom posílili spojenectví. Nemůžeme nechat Američany, aby dělali všechno, a musíme dělat více sami,“ míní bývalý japonský velvyslanec ve Washingtonu Ičiro Fudžisaki.

Rekordní obranný rozpočet

Japonský premiér Fumio Kišida vnímá jako extrémně důležitý například rozvoj raketových kapacit. „V tak náročném prostředí je schopnost protiúderu, která může odradit od útoku nebo donutit nepřítele útok zastavit, schopností, která bude stále důležitější,“ uvedl.

Japonci navíc mají do roku 2027 podle své národní bezpečnostní strategie začít investovat dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany. Tyto investice byly po dekády omezeny na pouhé jedno procento. Namísto toho se Japonsko do kýženého roku stane třetím největším vojenským plátcem na světě – po Washingtonu a Pekingu.

Tomu odpovídá i nový armádní rozpočet na rok 2025, jak o něm referovala stanice ABC News. Japonská armáda se hodlá zaměřit na bezpilotní zbraně a umělou inteligenci. Rovněž chce nahradit klesající počet vojáků v důsledku snižujícího se počtu obyvatelstva.

Posilování japonských ozbrojených sil má zřejmé důvody. Obává se vojenských hrozeb ze strany Číny, která stupňuje agresivní chování v Jihočínském moři a často se uchyluje ke střetům s filipínskou pobřežní stráží. Japonci rovněž reagují na severokorejskou hrozbu. Pchjongjang v posledních letech několikrát zkušebně vypálil balistické střely, jež ohrozily japonské pobřeží nebo ostrovy rovnou přeletěly.

Tokio se dále obrací na posílení takzvané satelitní konstelace. Jejím cílem bude posílení schopnosti odhalovat aktivity spojené s raketami v Severní Koreji, Číně a Rusku. Jedná se kupříkladu o ruský vývoj hypersonických střel, které pro japonské ostrovy znamenají přímou hrozbu.

Pro Japonsko je problémem trvající demografická krize. „Vzhledem k poklesu porodnosti a počtu obyvatel v produktivním věku je nevyhnutelné, že Japonsko bude čelit společnosti s vážným nedostatkem pracovních sil. Musíme vybudovat organizaci, která bude schopna bojovat novými způsoby a zároveň posilovat obrannou sílu,“ popsal tamní resort obrany.

Kromě demografické krize mladé lidi od práce v ozbrojených silách země odrazují také komerční společnosti, které jim nabízejí daleko lepší platy a výhody. „Prostředí kolem náboru vojáků je nejhorší od konce druhé světové války,“ poznamenalo japonské ministerstvo.

I proto se reformy zaměřují na zlepšení platů, pracovního prostředí, více možností školení a vzdělávání a také podpoře pracujících matek, jak uvedla stanice ABC News.

Ty dále zdůraznily, že ministerstvo obrany má samo o sobě dost problémů poté, co byly v posledních měsících odhaleny korupční skandály a úniky utajovaných informací. „Ministerstvo bylo v posledních letech zasaženo řadou odhalení sexuálních útoků, obtěžování a zneužívání pravomocí. Jeho loňské interní vyšetřování kritizovalo pokusy o krytí a nedostatek smyslu pro odpovědnost u nadřízených,“ shrnula americká stanice.

Související

Více souvisejících

Japonsko Japonská armáda

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 4 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy