Když před 79 lety kapitulovalo imperiální Japonsko, nikomu nebylo přesně jasné, jakým způsobem dojde k obnově jeho ozbrojených sil. Od roku 2022 probíhají reformy, které zemi umožňují poprvé od druhé světové války udeřit na cizím území, pokud to bude nutné.
Imperiální Japonsko kapitulovalo přesně před 79 lety. Podpis dohody na lodi USS Missouri ze dne 2. září 1945 donutil zemi k demilitarizaci; Japonsko se po dekády spoléhalo na Spojené státy jako na svého bezpečnostního garanta, upozornil na to americký list New York Times. Tokio se v poválečné ústavě zřeklo práva na vedení války, aby „neprovokovalo“ své sousedy.
Po oficiální kapitulaci Japonska byla japonská armáda rozpuštěna. Všechny vojenské jednotky byly demobilizovány, zbraně složeny a japonská vojenská moc byla zcela neutralizována. Japonsko již nesmělo udržovat žádné významné vojenské síly.
Kapitulace byla pro japonskou armádu psychologicky zničující. Kultura japonské armády kladla extrémní důraz na čest, loajalitu k císaři a neochotu se vzdát. Byla vnímána jako hluboká ztráta cti. Mnoho vojáků a velitelů se po vyhlášení kapitulace uchýlilo k sebevraždě, zejména podle samurajské tradice seppuku, aby se vyhnuli hanbě.
Po kapitulaci následovala okupace Japonska pod vedením Spojených států, která měla za cíl změnit japonskou společnost a politiku. Byla provedena demilitarizace a reforma japonských ozbrojených sil. Spojenecké síly, vedené generálem Douglasem MacArthurem, nejenže zajistily odzbrojení, ale také dohlížely na vytvoření nového demokratického politického systému, který měl zabránit obnovení militarismu.
To se ale v posledních letech mění. Už koncem roku 2022 Japonci provedli významnou změnu politiky, která jim umožňuje v případě nutnosti vojensky zasáhnout na území cizího státu, jak uvedl server NPR. Výsadu, kterou má zpravidla každý stát na světě, Japonsko od konce druhé světové války nemělo.
Podle NY Times je pro Japonce nyní klíčové, aby se přestali být „vojenským protektorátem Spojených států“ a zaměřili se na to, jak se stát rovnocenným partnerem. Sám Washington si údajně přeje posílení Japonska, které bude sloužit coby silnější vojenská protiváha Číně. Společně s USA a Jižní Koreou navíc chce sloužit jako zprostředkovatel denuklearizace Severní Koreje.
Japonci se údajně nemohou ani stoprocentně spolehnout na případnou pomoc Washingtonu, pokud by na ně Čína, Rusko nebo Severní Korea podnikly útok. „Pokud se ocitneme v krizové situaci, přijde nám americká armáda ve všech případech na pomoc?“ ptal se náčelník štábu japonských sil vzdušné sebeobrany Šigeru Iwasaki.
„Musíme posílit naši obranu, abychom posílili spojenectví. Nemůžeme nechat Američany, aby dělali všechno, a musíme dělat více sami,“ míní bývalý japonský velvyslanec ve Washingtonu Ičiro Fudžisaki.
Rekordní obranný rozpočet
Japonský premiér Fumio Kišida vnímá jako extrémně důležitý například rozvoj raketových kapacit. „V tak náročném prostředí je schopnost protiúderu, která může odradit od útoku nebo donutit nepřítele útok zastavit, schopností, která bude stále důležitější,“ uvedl.
Japonci navíc mají do roku 2027 podle své národní bezpečnostní strategie začít investovat dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany. Tyto investice byly po dekády omezeny na pouhé jedno procento. Namísto toho se Japonsko do kýženého roku stane třetím největším vojenským plátcem na světě – po Washingtonu a Pekingu.
Tomu odpovídá i nový armádní rozpočet na rok 2025, jak o něm referovala stanice ABC News. Japonská armáda se hodlá zaměřit na bezpilotní zbraně a umělou inteligenci. Rovněž chce nahradit klesající počet vojáků v důsledku snižujícího se počtu obyvatelstva.
Posilování japonských ozbrojených sil má zřejmé důvody. Obává se vojenských hrozeb ze strany Číny, která stupňuje agresivní chování v Jihočínském moři a často se uchyluje ke střetům s filipínskou pobřežní stráží. Japonci rovněž reagují na severokorejskou hrozbu. Pchjongjang v posledních letech několikrát zkušebně vypálil balistické střely, jež ohrozily japonské pobřeží nebo ostrovy rovnou přeletěly.
Tokio se dále obrací na posílení takzvané satelitní konstelace. Jejím cílem bude posílení schopnosti odhalovat aktivity spojené s raketami v Severní Koreji, Číně a Rusku. Jedná se kupříkladu o ruský vývoj hypersonických střel, které pro japonské ostrovy znamenají přímou hrozbu.
Pro Japonsko je problémem trvající demografická krize. „Vzhledem k poklesu porodnosti a počtu obyvatel v produktivním věku je nevyhnutelné, že Japonsko bude čelit společnosti s vážným nedostatkem pracovních sil. Musíme vybudovat organizaci, která bude schopna bojovat novými způsoby a zároveň posilovat obrannou sílu,“ popsal tamní resort obrany.
Kromě demografické krize mladé lidi od práce v ozbrojených silách země odrazují také komerční společnosti, které jim nabízejí daleko lepší platy a výhody. „Prostředí kolem náboru vojáků je nejhorší od konce druhé světové války,“ poznamenalo japonské ministerstvo.
I proto se reformy zaměřují na zlepšení platů, pracovního prostředí, více možností školení a vzdělávání a také podpoře pracujících matek, jak uvedla stanice ABC News.
Ty dále zdůraznily, že ministerstvo obrany má samo o sobě dost problémů poté, co byly v posledních měsících odhaleny korupční skandály a úniky utajovaných informací. „Ministerstvo bylo v posledních letech zasaženo řadou odhalení sexuálních útoků, obtěžování a zneužívání pravomocí. Jeho loňské interní vyšetřování kritizovalo pokusy o krytí a nedostatek smyslu pro odpovědnost u nadřízených,“ shrnula americká stanice.
Související
Japonsko odhalilo, kdy nasadí rakety na ostrově u Tchaj-wanu
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Policie vyšetřuje požár v Pardubicích. Hlásí se k němu skupina hájící zájmy Palestinců
před 1 hodinou
Dubnové počasí. Teploty budou stoupat, naznačuje předpověď
před 2 hodinami
Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda
před 2 hodinami
Metro opět staví ve všech stanicích linky B. Českomoravská hlásí otevřeno
před 3 hodinami
Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy
před 4 hodinami
Tragédie v Prostějově. Jeden člověk nepřežil fyzické napadení
před 5 hodinami
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
před 6 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, pak se oteplí
včera
Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov
včera
Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi
včera
Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede
včera
Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel
včera
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
včera
Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu
včera
„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem
včera
Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát
včera
Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN
včera
BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi
včera
Válka s Íránem stojí USA astronomické částky
včera
Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě
Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.
Zdroj: Libor Novák