V roce 2018 byl terorismus jednoznačně na ústupu v kontrastu s předchozími lety. Velký podíl na tom měla porážka Islámského státu. Rok 2019 však může přinést další kolo teroristických útoků v Evropě a jinde. Magazín Foreign Policy varuje, že teroristická hrozba tentokráte nepochází z Blízkého východu, ale z post-sovětských republik ve střední Asii.
Už během války s Islámským státem se začaly objevovat kontury tohoto trendu, kdy rusky mluvící muslimští radikálové z post-sovětských republik či Ruska se stávaly jedněmi z nejangažovanějších a nejradikálnějších bojovníků, které měla teroristická organizace k dispozici. Zahraniční bojovníci z Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistán či Turkestánu byli nasazováni do těch nejtěžších bojů a byli mezi prvními, kdo se hlásil do sebevražedných akcí.
Byli to též obyvatelé těchto zemí, kteří v minulých letech stáli za některými smrtící útoky. Osamělí vlci, kteří spáchali uskutečnili útoky nákladovými vozy v New Yorku a Stockholmu byli uzbekistánského původu. Bombový útok na istanbulském letišti byl spáchán skupinou rusky mluvících jedinců z post-sovětských republik a silvestrovský masakr v istanbulském klubu na začátku roku 2017, který šokoval celý svět, byl spáchán uzbekistánským nájemným vrahem.
Muslimští radikálové z post-sovětských republik jsou zocelení bojem s domovskými autoritářskými režimy a díky svým zkušenostem jsou vyhledávanými bojovníky všemi teroristickými skupinami. Konflikty na Blízkém východě jim poskytly příležitost k jejich praktickému využití, k získání výdělku, svobody i životního smyslu. Odhaduje se, že okolo 8500 lidí z post-sovětských republik odešlo bojovat za IS do Sýrie a Iráku.
Porážka IS, zinscenovaná z velké části Západem, jejich sny o islámském chalífátu zničila. Je zcela pravděpodobné, že tito bojovníci svůj hněv obrátí právě tímto směrem. Ahmed Chataev, velitel ruské sekce IS a strůjce útoků na letišti v Istanbulu, původně plánoval, že napadne západní cíle. Dá se očekávat, že nyní budou mít tito radikálové dostatek důvodů, proč plánovat své útoky právě na Západě.
Jejich hrozbu není omezena jen na Západ, ale týká se i Ruska, které vzhledem k rozsáhlé populaci ekonomických migrantů z post-sovětských oblastí a jazykové i geografické dostupnosti představuje jeden z prvních terčů, kde by mohli tito bojovníci zaútočit. Právě obavu z navrátivších rusky mluvících bojovníků uvádí Rusko jako jeden z hlavních důvodů, proč se zapojilo do války v Sýrii. Svým angažmá na straně sunnitskými radikály nenáviděného Bašára Al-Asada se však stalo ještě větším terčem než bylo předtím.
Radikálové z post-sovětských republik mají nad svými „bratry“ z blízkovýchodních států obrovskou výhodu v tom, že jsou zatím spíše podceňovanou hrozbou z hlediska bezpečnostních služeb. Je pro ně mnohonásobně lehčí odcestovat do jiných zemí, aniž by se museli příliš obávat pečlivému dohledu, který je aplikován na blízkovýchodní radikály.
Západ zatím nepůsobí, že by byl na tuto hrozbu připraven. Většina programů na boj proti terorismu se zaměřuje na arabský svět- Ruština je v porovnání s arabštinou poměrně málo vyučována a existuje silný nedostatek specialistů na post-sovětské republiky. Zatímco bezpečnostní služby dokáží docela efektivně eliminovat arabsky či anglicky psanou extremistickou propagandu džihádistů na internetu, v případě té ruské mají velké limity.
Aby Západ mohl účinně proti bojovat, bude muset dle Foreign Policy jednoznačně navázat spolupráci s Ruskem a vládami post-sovětských republik. Vzhledem k dnešnímu napětí mezi Západem a Ruskem se však nedá čekat, že by k tomu došlo v brzké době a že by taková spolupráce měla dostatečnou hloubku. V případě vlád post-sovětských republik může být značným problémem nízká kvalita jejich informačních zpráv, kdy domácí opozice často bývá z politických důvodů považována inherentně za teroristy, i když je zcela mírumilovná.
Související
Liga mistrů v ohrožení. Islamisté vyhrožují teroristickými útoky na fotbale
Švédsko vyšetřuje protiizraelský teroristický čin. Na ambasádu někdo hodil granát
Terorismus , uzbekistán , Asie , Rusko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
před 2 hodinami
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 3 hodinami
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 3 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
před 4 hodinami
Výhled počasí na květen: Meteorologové řekli, zdali čekají další extrémy
včera
Česko podle Pekarové Adamové promarnilo správnou chvíli na přijetí eura
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat sloního muže, brutálního Medvídka Pú a portrét frontmana Olympicu
Aktualizováno včera
Zelenskyj popsal Stoltenbergovi, jak Ukrajině uškodilo zpoždění dodávek pomoci
včera
Ukrajina míří do NATO a Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát, zdůraznil Stoltenberg v Kyjevě
včera
Západním bankám se u Putina daří. Přispěli mu na válku více než 800 milionů eur
včera
Rusové zasáhli Oděsu raketami. Čtyři mrtví, 20 zraněných
včera
Steinmeier na návštěvě Prahy jednal s Pavlem a uctil památku obětí střelby na FF UK
včera
Dnes je Mezinárodní den tance. Kdy a jak začali lidé tančit?
včera
RECENZE: Boy Kills World v krvavé lázni zabíjí struhadlem a drží se videoherních kontur
včera
Facebook a Instagram bude vyšetřován EU
včera
Zákaz rozdělávání ohně. Střední Čechy reagují na výstrahu ČHMÚ
včera
Rus v Německu zavraždil dva Ukrajince. Byli to vojáci, tvrdí Kyjev
včera
Pavel považuje Vrbětice za nejbrutálnější napadení české suverenity Ruskem od roku 1968
včera
Slovák, který donášel Rusům, míří za mříže. Neplatil udělenou pokutu
včera
Pavel posvětil nová pravidla pro svazky lidí stejného pohlaví. Platit budou od ledna
Prezident Petr Pavel v pondělí podepsal novelu občanského zákoníku, která od ledna 2024 zavádí nová pravidla pro partnerství stejnopohlavních párů. Předpis už dříve schválila Poslanecká sněmovna, Senát se jím nakonec vůbec nezabýval.
Zdroj: Jan Hrabě