Afghánský prezident vyzval Tálibán k rozhovorům, šanci na mír hatí dvě překážky

Afghánský prezident Ašraf Ghaní dnes vyzval islamistické hnutí Tálibán, aby "zahájilo seriózní jednání" s vládou v Kábulu. Ghaní se tak vyjádřil po několikadenních rozhovorech mezi povstalci a americkými představiteli v katarské metropoli Dauhá, jejichž cílem je ukončit válku v Afghánistánu. S afghánskou vládou Tálibán nadále jednat odmítá, protože ji považuje za nelegitimní režim dosazený zahraničními silami.

"Vyzývám Tálibán, aby přijal požadavek Afghánců na mír a zahájil seriózní jednání s afghánskou vládou," řekl Ghaní ve svém dnešním projevu z prezidentského paláce v Kábulu vysílaném státní televizí. "Nezapomeňme, že oběťmi této války jsou Afghánci a že mírový proces musejí vést oni," dodal.

Ghaní s proslovem vystoupil poté, co se sešel se zvláštním americkým vyslancem pro Afghánistán Zalmayem Khalilzadem, který se účastní rozhovorů se zástupci Tálibánu a do Kábulu přicestoval o víkendu přímo z Dauhá.

#Afghan president @ashrafghani call on Taliban to join intra-Afghan dialogue # PeaceTalks #Taliban #Qatar pic.twitter.com/T5SMRwypMU

— KABUL NEWS (@kabulnewstv) 28. ledna 2019

Tálibán i Američané po skončení posledního kola rozhovorů uvedli, že dospěli k významnému pokroku, konkrétní výsledky debaty ale nezveřejnili. Podle expertů se pokrok týká možného stažení amerických vojáků z afghánského území výměnou za záruku Tálibánu, že již nebude poskytovat útočiště zahraničním extremistům a džihádistickým skupinám typu teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát (IS).

To bylo původním důvodem, proč Američané zahájili invazi do Afghánistánu krátce po teroristických útocích z 11. září 2001 na New York a Washington.

After 6 days of #US-#Taliban talks and news of the challenges that remain, @hass_akbr looks at issues not on the reconciliation radar and asks whether US-Taliban agreement would necessarily equal #Afghan peace? Read here: https://t.co/O9dhgGCgHf pic.twitter.com/8D41QR58X4

— Jinnah Institute (@JinnahInstitute) 28. ledna 2019

Některé překážky v rozhovorech ale trvají. Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid podle agentury AFP prohlásil, že zatím nebylo dosaženo dohody o příměří. Podle BBC News je Tálibán ochoten přistoupit na příměří teprve poté, co bude pevně stanoveno datum odchodu mezinárodních sil ze země.

Podle mluvčího Tálibánu Mudžádhida obě strany také dál hledají kompromis "ohledně afghánské vlády". Tálibán očividně trvá na svém stanovisku, že nebude jednat s vládou v Kábulu, kvůli čemuž selhalo již několik pokusů o ukončení afghánského konfliktu v minulosti, napsala agentura AFP.

Podle zástupců Tálibánu američtí vyjednavači souhlasili s návrhem na stažení zahraničních vojáků z Afghánistánu do 18 měsíců. Američané ale naopak uvedli, že žádný harmonogram nebyl stanoven. A podobně se vyjádřil i Pentagon. Úřadující americký ministr obrany Patrick Shanahan konání rozhovorů mezi představiteli USA a zástupci Tálibánu ocenil a označil za "povzbuzující". Na dotaz, zda již dostal za úkol naplánovat kompletní stažení vojáků ze země, Shanahan ale odvětil, že ne.

"Konflikt nebude vyřešen, dokud se nedohodneme o všech otázkách, a to zahrnuje i dialog mezi Afghánci a úplné příměří," prohlásil Khalilzad, čímž podle AFP potvrdil slova mluvčího Tálibánu, že právě tyto dvě záležitosti představují hlavní překážky.

Prezidenta Ghaního dnes Khalilzad ujistil, že Spojené státy jsou nadále přesvědčeny, že "jediným řešením trvalého míru v Afghánistánu je dialog mezi Afghánci a že úkolem Washingtonu je ho zprostředkovat", uvedl afghánský prezidentský palác.

Zpráva o pokroku při vyjednávání přichází v době, kdy Tálibán pokračuje v každodenních útocích proti afghánské vládě podporované Západem a proti jejím bezpečnostním silám. I po 17 letech od invaze vedené USA do Afghánistánu kontroluje hnutí Tálibán téměř polovinu země. Podle Pentagonu v Afghánistánu v současné době působí kolem 14.000 amerických vojáků.

Související

Více souvisejících

Ašraf Ghání (prezident Afghánistánu) Afghanistán Tálibán Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Kanada

Mohou USA sebrat Britům Kanadu? Historie ukazuje, že teoreticky ano

Možnost, že by Spojené státy mohly usilovat o anexi Kanady, se může zdát jako vzdálený a přehnaný scénář. Nicméně historické precedenty a ústavní mechanismy Spojených států naznačují, že tato otázka by neměla být brána na lehkou váhu, varuje server The Conversation.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump se sejde s Putinem

Donald Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

před 6 hodinami

Požár v Kalifornii

10 mrtvých, astronomické škody. Požár v Los Angeles je jednou z nejhorších katastrof v historii

Lesní požáry v Kalifornii, které se během posledních dnů rozhořely v oblasti Los Angeles, způsobily dosud nepředstavitelné škody. Společnost AccuWeather výrazně navýšila svůj předběžný odhad celkových ztrát, které nyní mohou dosáhnout až 150 miliard dolarů, což je výrazný nárůst oproti původnímu odhadu ve výši 57 miliard dolarů. Podle BBC jde o jednu z nejhorších katastrof na území USA.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Petr David Josek s vítěznou fotografií roku 2024 v soutěži Czech Press Photo. Prohlédněte si galerii

Czech Press Photo 2024 vyhrál Petr David Josek z AP. Michal Zelinka z INCORP images získal ocenění druhý rok po sobě + VIDEO

Fotograf Petr David Josek z agentury AP si odnáší hlavní cenu Czech Press Photo 2024. Jeho vítězný snímek zachycuje dramatický okamžik překážkového běhu na olympiádě, který dokonale vystihuje napětí a odhodlání sportovců. Již druhý rok po sobě zvítězil v juniorské kategorii také fotograf fotografické agentury INCORP images.

včera

Grónsko

Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět

Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ilustrační foto

Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?

Los Angeles čelí jednomu z nejničivějších požárů ve své historii. Počet evakuovaných obyvatel přesáhl 130 000, přičemž pět lidí přišlo o život. Kromě zničených domovů a spálené krajiny přináší požáry další příběh – příběh evakuace provázené chaosem, dopravními zácpami a zoufalými rozhodnutími.

včera

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

včera

včera

včera

Alexander De Croo

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

včera

Dmitrij Peskov

Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči

Plán prezidenta USA Donalda Trumpa na potenciální získání Grónska, autonomního území Dánska, vyvolal vlnu reakcí na mezinárodní scéně. Trump naznačil, že by Spojené státy mohly využít ekonomický nebo vojenský nátlak k zajištění kontroly nad touto strategickou arktickou oblastí. Jeho výroky však vyvolaly ostré odsouzení ze strany evropských lídrů i znepokojení Kremlu, který označil situaci za "dramatickou".

včera

Policie definitivně uzavřela případ úmrtí populárního herce Karla Heřmánka

Policie definitivně uzavřela případ loňské smrti populárního herce Karla Heřmánka. K trestnému činu podle vyšetřovatelů nedošlo. Heřmánek zemřel na konci srpna na střelnici na Příbramsku. Bylo mu 76 let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy