Před 30 lety se armáda SSSR stáhla z Afghánistánu, krvavá válka vyvolala i uprchlickou krizi

Sovětská vojska do země vpadla po sérii převratů, v nichž se u moci střídaly jednotlivé frakce prosovětsky orientované Lidové demokratické strany Afghánistánu (LDSA). Jeden z posledních vedl Háfizulláh Amín, který svrhl a nechal zavraždit sovětského spojence Núra Muhammada Tarakího.

Tvrdému jádru afghánských komunistů a také sovětskému vedení v čele s Leonidem Brežněvem se nelíbily diktátorské praktiky Amína, a sovětské politbyro se proto rozhodlo pro vojenský zásah.

Útok na prezidentský palác v Kábulu zahájily jednotky zvláštního nasazení sovětské armády a elitního bojového útvaru Alfa. Sověti brzy získali kontrolu nad Kábulem, ještě téhož dne byl popraven Amín, na jehož místo Moskva dosadila lépe ovladatelného Babraka Karmala.

Na Západě se zvedla proti sovětské invazi vlna protestů. Vpád ukončil desetiletí politického uvolňování v období studené války, zmrazena byla také dohoda o odzbrojení SALT II.

Několik desítek zemí v čele s USA a většinou dalších západních mocností se také na protest proti válce v Afghánistánu odmítlo účastnit olympijských her v Moskvě v roce 1980.

V Afghánistánu zahynulo 14.454 sovětských vojáků a dalších přes 35.000 jich bylo zraněno a zmrzačeno. Celkem bylo do války nasazeno 545.000 sovětských vojáků. Na afghánské straně si válka vyžádala milion obětí, přes pět milionů lidí uprchlo do Íránu a Pákistánu.