Čína je považována za supervelmoc. Toto vnímání je reflektováno i v jejích základních dokumentech. Zákony o národní bezpečnosti stanovují, že národním ohrožením je cokoliv, co prakticky podrývá její ekonomické i vojenské akce doma i v zahraničí. Na základě tohoto pojetí tedy může přistupovat k strategii „trojího boje“ a posilovat zahraniční vliv, poukazuje australská zpravodajská síť ABC News.
V čínském zákonu o národní bezpečnosti, revidovaném v roce 2015, stojí, že „národní bezpečnost znamená relativní nepřítomnost mezinárodních nebo domácích ohrožení státní moci vládnout, suverenity, jednoty a územní celistvosti." Podle bývalého analytika CIA Petera Mantise, se tato definice národní bezpečnosti se v mnohém liší od těch v jiných částech světa.
Tím, že národní bezpečnosti charakterizuje jako „absenci hrozeb“ Čína prakticky tvrdí, že je třeba odstranit jakékoliv pokusy o ohrožení legitimity čínské Komunistické strany ještě předtím, než se v podstatě vůbec objeví.
Podle Jiana Zhanga, profesora mezinárodních studií na University of New South Wales at the Australian Defence Force Academy (UNSW Canberra), národní bezpečnost je jedna z hlavních částí čínských národních zájmů. Tou druhou je národní rozvojový zájem. Rovnocenné národní postavení národní bezpečnosti a národního rozvojového zájmu znamená, že Čína v zásadě vnímá zajištění národní bezpečnosti jako klíč k zajištění národního rozvoje a naopak.
Za ochranu národního zájmu se tedy nyní považuje cokoliv, co by mohlo ohrozit zemi nejen z bezpečnostního, ale i ekonomického hlediska. Čína se na základě této pozice stále častěji angažuje v zahraničí, protože to považuje za klíčové pro její ekonomický rozvoj, přičemž okamžiku místní rezistence přistupuje k obranné reakci.
Kauza Huawei může sloužit jako příklad této čínské strategie. Technologický gigant představuje vlajkovou loď čínské ekonomiky, jehož rozvoj je v centru národního zájmu. Odpor řady zemí – ať se jedná o Austrálii či Nový Zéland, které vypověděli účast Huawei na tvorbě sítí 5G, nebo ČR či Polsko, které vnímají čínské telefony jako bezpečností hrozbu – Čína vnímá jako centrální ohrožení, kvůli kterému je ochotna přistoupit k drastickým opatřením – např. k hackerským útokům na Austrálii či americké společnosti či k temným varováním vůči české vládě a českým podnikům, že jejich obchodní kontrakty mohou být výrazně poškozeny.
„Trojí boj"
Aby dostála své hlavní misi, kterou je ochrana čínských národních zájmů, Čínská lidová osvobozenecká armáda rozpracovala strategie „trojího boje“. Má se tím na mysli boj o veřejné mínění, psychologický boj a legální boj.
V případě prvního boje se Čína dlouhodobě pokouší prostřednictvím vlastních či spřátelených médií přesvědčit veřejnost, že její verze událostí jsou ty správné a pravdivé. Např. Tibet před čínským vpádem je v čínských a spřátelených médií vykreslován jako zaostalá a otrokářská teokracie. Čína tak vystupuje nikoliv jako agresor, ale jako osvoboditel země.
Psychologický boj míří většinou na ústřední představitele zemí, které se Čína snaží přesvědčit, že čínské zájmy jsou i jejich zájmy. Čína k tomuto psychologickému nátlaku, který je často doprovázen bojem o veřejné mínění, zvláště přistupuje v případě propagace jejího mamutího projektu Nové hedvábné stezky (oficiálně Jeden pás, jedna cesta – One Belt, One Road).
Čína se též pokouší, aby její sféry vlivu byli legálně zakotveny. Týká se to např. Jihočínského moře, nad kterým si Čína nárokuje „nespornou suverenitu“. Čína usiluje o to, aby tento nárok byl uznán i Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu, což by jí poskytlo legální ospravedlnění pro její působení v sporných vodách a smetlo námitky řady aktérů v oblasti – USA, Austrálie, Japonska, Vietnamu, Filipín či Tchaj-wanu.
Čína oficiálně se stále hlásí k politice neintervence v záležitostech cizích zemí, nicméně v důsledku svého výsadního postavení jako nové supervelmoci ji přísně odděluje od politiky „zahraničního vlivu“, upozorňuje Herve Lemahieu, ředitel programu Asian Power v Lowy Institute. Čína se nyní angažuje ve světě, přičemž tyto aktivity vnímá jako součást domácí politiky národní bezpečnosti a národního hospodářského rozvoje.
1. listopadu 2024 16:19
"Nezájem." Čína se konečně vyjádřila k nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině
Související
"Nezájem." Čína se konečně vyjádřila k nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině
Němci odhalili čínskou špionku. Informace získávala na citlivém místě
Čína , Jihočínské moře , Čínská armáda
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
včera
V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly
Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.
Zdroj: Libor Novák