Strategie „trojího boje“. Jak se Čína rozhoduje, na koho a jak bude cílit?

Čína je považována za supervelmoc. Toto vnímání je reflektováno i v jejích základních dokumentech. Zákony o národní bezpečnosti stanovují, že národním ohrožením je cokoliv, co prakticky podrývá její ekonomické i vojenské akce doma i v zahraničí. Na základě tohoto pojetí tedy může přistupovat k strategii „trojího boje“ a posilovat zahraniční vliv, poukazuje australská zpravodajská síť ABC News.

V čínském zákonu o národní bezpečnosti, revidovaném v roce 2015, stojí, že „národní bezpečnost znamená relativní nepřítomnost mezinárodních nebo domácích ohrožení státní moci vládnout, suverenity, jednoty a územní celistvosti." Podle bývalého analytika CIA Petera Mantise, se tato definice národní bezpečnosti se v mnohém liší od těch v jiných částech světa.

Tím, že národní bezpečnosti charakterizuje jako „absenci hrozeb“ Čína prakticky tvrdí, že je třeba odstranit jakékoliv pokusy o ohrožení legitimity čínské Komunistické strany ještě předtím, než se v podstatě vůbec objeví.

Podle Jiana Zhanga, profesora mezinárodních studií na University of New South Wales at the Australian Defence Force Academy (UNSW Canberra), národní bezpečnost je jedna z hlavních částí čínských národních zájmů. Tou druhou je národní rozvojový zájem. Rovnocenné národní postavení národní bezpečnosti a národního rozvojového zájmu znamená, že Čína v zásadě vnímá zajištění národní bezpečnosti jako klíč k zajištění národního rozvoje a naopak.

Za ochranu národního zájmu se tedy nyní považuje cokoliv, co by mohlo ohrozit zemi nejen z bezpečnostního, ale i ekonomického hlediska. Čína se na základě této pozice stále častěji angažuje v zahraničí, protože to považuje za klíčové pro její ekonomický rozvoj, přičemž okamžiku místní rezistence přistupuje k obranné reakci.

Kauza Huawei může sloužit jako příklad této čínské strategie. Technologický gigant představuje vlajkovou loď čínské ekonomiky, jehož rozvoj je v centru národního zájmu. Odpor řady zemí – ať se jedná o Austrálii či Nový Zéland, které vypověděli účast Huawei na tvorbě sítí 5G, nebo ČR či Polsko, které vnímají čínské telefony jako bezpečností hrozbu – Čína vnímá jako centrální ohrožení, kvůli kterému je ochotna přistoupit k drastickým opatřením – např. k hackerským útokům na Austrálii či americké společnosti či k temným varováním vůči české vládě a českým podnikům, že jejich obchodní kontrakty mohou být výrazně poškozeny.  

„Trojí boj"

Aby dostála své hlavní misi, kterou je ochrana čínských národních zájmů, Čínská lidová osvobozenecká armáda rozpracovala strategie „trojího boje“. Má se tím na mysli boj o veřejné mínění, psychologický boj a legální boj.

V případě prvního boje se Čína dlouhodobě pokouší prostřednictvím vlastních či spřátelených médií přesvědčit veřejnost, že její verze událostí jsou ty správné a pravdivé. Např. Tibet před čínským vpádem je v čínských a spřátelených médií vykreslován jako zaostalá a otrokářská teokracie. Čína tak vystupuje nikoliv jako agresor, ale jako osvoboditel země.

Psychologický boj míří většinou na ústřední představitele zemí, které se Čína snaží přesvědčit, že čínské zájmy jsou i jejich zájmy. Čína k tomuto psychologickému nátlaku, který je často doprovázen bojem o veřejné mínění, zvláště přistupuje v případě propagace jejího mamutího projektu Nové hedvábné stezky (oficiálně Jeden pás, jedna cesta – One Belt, One Road).

Čína se též pokouší, aby její sféry vlivu byli legálně zakotveny. Týká se to např. Jihočínského moře, nad kterým si Čína nárokuje „nespornou suverenitu“. Čína usiluje o to, aby tento nárok byl uznán i Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu, což by jí poskytlo legální ospravedlnění pro její působení v sporných vodách a smetlo námitky řady aktérů v oblasti – USA, Austrálie, Japonska, Vietnamu, Filipín či Tchaj-wanu.

Čína oficiálně se stále hlásí k politice neintervence v záležitostech cizích zemí, nicméně v důsledku svého výsadního postavení jako nové supervelmoci ji přísně odděluje od politiky „zahraničního vlivu“, upozorňuje Herve Lemahieu, ředitel programu Asian Power v Lowy Institute. Čína se nyní angažuje ve světě, přičemž tyto aktivity vnímá jako součást domácí politiky národní bezpečnosti a národního hospodářského rozvoje.

Související

Více souvisejících

Čína Jihočínské moře Čínská armáda

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy