Tibet se pod čínskou vládou rozvíjí, hlásá Peking. Ochránci lidských práv to vidí jinak

Tibetští aktivisté se dnes sešli v indické Dharamsále a v Dillí, aby si připomněli 60. výročí protičínského povstání v Lhase. Čína v materiálu vydaném agenturou Nová Čína hájí svou politiku v Tibetu jako přínos pro tento hornatý region. V přehledu údajných úspěchů agentura uvedla hospodářský růst, zvyšující se věk občanů a lepší vzdělání. Tibet je nyní čínskou autonomní oblastí, avšak mnoho Tibeťanů nepřestává za svého vůdce považovat dalajlamu, který žije v exilu, píše agentura Reuters.

V Dillí dnes asi 3000 Tibeťanů pochodovalo centrem města s tibetskými a indickými vlajkami a s voláním po svobodě Tibetu. Nesli dalajlamův portrét a přáli mu dlouhý život. Další akce se konala v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde žije dalajlama a sídlí exilová vláda nyní. Podle agentury AFP se zúčastnil ohromný dav. Lidé se modlili a zpívali, vyvěsili vlajku se sněžnými lvy, což je tibetský symbol v Číně zakázaný. Někteří měli na tvářích nápis Osvoboďte Tibet a namalované slunce z tibetské vlajky.

Dalajlama, jemuž je 83 let, na oslavě výročí nebyl, ale přišli zástupci tibetské exilové vlády i zahraniční hosté. Za oběti čínských represí se držela minuta ticha.

March 10. #tibetuprisingday #march10 #delhi #india #china #tibet pic.twitter.com/CyZqmCXiZU

— ngawang gyatso (@ngagya95) 10. března 2019

Také na Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou součást, se dnes shromáždily stovky Tibeťanů a místních obyvatel v hlavním městě ostrova Tchaj-pej. Aktivisté si připomněli "čínskou historii neplnění dohod o Tibeťanech a dalších".

Armáda komunistické Číny vpochodovala do Tibetu v roce 1950. Snahy Pekingu vnutit Tibeťanům komunismus vyústily pak v roce 1959 v povstání, které zaplatilo životy podle odhadů 87.000 lidí a vedlo k útěku dalajlamy do indického exilu.

Čína současné podmínky Tibeťanů vychvaluje, avšak jak upozornil Reuters, nezávisle lze její tvrzení těžko ověřit. Zahraniční návštěvníci potřebují pro vstup do Tibetu speciální povolení, zahraniční novináři se tam dostanou výjimečně a v době historických výročí je region zcela uzavřen.

Today is the Tibetan National Uprising Day.Peace March in Tokyo#TibetanUprisingDay #Tibet #FreeTibet #Japan pic.twitter.com/UnnFo7AQU4

— じぇっとらぐ (@jet_lag_jp) 10. března 2019

Nová Čína se v komentáři nezmiňuje o povstání z března 1959, avšak vydala ho právě nyní a vychvaluje v něm "demokratické reformy", jež rozbily původní feudální strukturu Tibetu. "Po šedesát let demokratických reforem v Tibetu se tam lidé těšili lidským právům, jež ve své historii dosud nepoznali. Nepopiratelné číselné údaje jsou popřením opakovaných lží a obvinění...kdokoli nezaujatý uzná úžasný posun Tibetu na poli lidských práv," stojí v komentáři. Toto tvrzení má podepřít údaj o prodloužení průměrného věku o 35,5 roku ve srovnání s 50. lety, rostoucí hrubý domácí produkt nebo snížení chudoby o 80 procent.

Kritici čínské politiky v Tibetu jsou ale jiného názoru. "Čína už příliš dlouho šlape přes mrtvoly co se týče lidských a politických práv občanů," napsali obránci Tibetu z International Tibet Network v e-mailu zaslaném novinářům. Čína odmítá setkání s dalajlamou nebo jeho představiteli, dokud neodvolají své požadavky na rozšíření autonomie a nepodvolí se Pekingu.

Předseda čínské komunistické strany v Tibetu ve středu řekl, že Tibeťané se přiklánějí více k vládě než k dalajlamovi. Dalajlama pro Tibet neučinil "jedinou dobrou věc" od té doby, co odešel," tvrdil tento stranický představitel Wu Jing-ťie. Čína zpřísnila svůj postoj k Tibetu od protivládních nepokojů z roku 2008, kdy Tibeťané útočili na etnické Číňany. Při incidentech zahynulo 18 lidí a neznámý počet Tibeťanů pak při represích čínské bezpečnosti.

Reuters připomenul středeční návštěvu předsedy tibetské exilové vlády Lozanga Sanggjäa v Praze. Řekl, že je posílen podporou České republiky Tibetu. "Vždy, když sem přijedu, cítím se povzbuzen a vracím se s tím, že jsou ve světě lidé, kteří nás podporují a věří v nás," řekl.

Součástí připomínek na protičínské povstání je vyvěšování tibetských vlajek. Na pražském magistrátu jedna vlaje od pátku a zůstane tam do pondělka. ČR oficiálně uznává územní celistvost Číny, avšak vedení Prahy chce s Pekingem vyjednat nové znění smlouvy, již uzavřel předchozí magistrát a v němž je bod o uznání jednotné Číny.

Předseda exilové vlády vydal k výročí prohlášení, v němž uvedl, že cílem Číny je vymazat tibetskou civilizaci ze zemského povrchu. Čína během 60 let Tibeťany "brutálně utlačovala a upírala jim základní práva", píše premiér. Uvedl také, že na protest proti represivní čínské politice se od roku 2009 upálilo 153 Tibeťanů a že organizace Freedom House druhým rokem Tibet označuje za druhý nejméně svobodný region na světě.

Související

Tibetský duchovní vůdce Dalajláma Rozhovor

Povstání Tibeťanů proti čínské armádě vypuklo před 65 lety. Spustila jej fáma, uvádí odborník Kučera

Před 65 lety, 10. března 1959, vypuklo v tibetské Lhase rozsáhlé povstání. Přestože odpor místního obyvatelstva proti čínské nadvládě sílil již delší dobu, bezprostřední rozbuškou se stala fáma o chystaném zatčení tibetského duchovního vůdce Dalajlámy a jeho následný útěk, vysvětluje Ondřej Kučera v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní čínské dějiny z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci také upozorňuje, že Tibet měl před čínskou anexí velice komplikované postavení a vnitřní uspořádání, nejednalo se však o otrokářský režim, jak bývá Pekingem podsouváno. Dále vysvětlil například to, jakou roli v eskalaci odporu v Tibetu sehrály Spojené státy, proč je obtížné určit počet obětí povstání a jaké mělo dopad na další vývoj Tibetu.

Více souvisejících

tibet Čína Indie H. H. Dalajlama

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 1 hodinou

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy