Znepokojivé pozadí incidentu ministryně Novákové. Tchaj-wan nakupuje zbraně od USA, Čína se bouří

Zbraně získané od USA dle Cchaj „výrazně vylepší naše zemní a vzdušné schopnosti, posílí vojenskou morálku a ukáží světu závazek USA vůči tchajwanské obraně.“ Prezidentka Tchaj-wanu oznámila, že země vezme „agresivnější postoj“ jako obranu proti „ infiltraci naší společnosti a naší ekonomiky čínskou vládou“ a „jejich intervence v našich domácích záležitostech“, uvádí hongkongský list The China Morning Post.

„ Jsme silně proti prodejům zbraní USA Tchaj-wanu a vojenskému kontaktu USA s Tchaj-wanem“,  řekl mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Quian. Peking považuje Tchaj-wan za čínskou vnitřní záležitost, které se týkají klíčové čínské zájmy a proto nedovolí žádnou vnější intervenci, ohlásilo ministerstvo obrany.

„Politika jedné Číny je politický základ čínsko-amerických vztahů…jakákoliv akce nebo poznámky, které [to] narušují, nepochybně otřesou základem čínsko-amerických vztahů…a to je velmi nebezpečné“, varoval Wu Spojené státy. Ačkoliv dle mluvčího zájem o unifikaci Tchaj-wanu a Číny mírumilovnou cestou, „proti externím silám a těm tchajwanským separatistům za nezávislost my přijmeme veškerá opatření nezbytná k ochraně naší suverenity a územní celistvosti“.

Invaze na Tchaj-wan?

Tato ostrá výměna názorů přichází poté, co v lednu USA varovaly, že Čína modernizuje svoji armádu, aby mohla válčit v regionálních konfliktech na územích jako je Tchaj-wan, poukazuje stanice CNN. „Dlouhodobý zájem Pekingu donutit Tchaj-wan se znovu sjednotit s pevninou a odradit jakýkoliv pokus Tchaj-wanu o vyhlášení nezávislosti posloužil jako primární hybatel čínské vojenské modernizace," uvedla Defense Intelligence Agency (DIA) ve své zprávě.

Podle Ian Eastona z think-tanku Project 2049, zaměřujícího se na dění ve východní Asii, Čína úmyslně vyzdvihuje své vojenské schopnosti. Při případné vojenské invazi by se však potýkala s nedostatkem lodí, helikoptér, výsadkářů a dalších sil nezbytných pro úspěšné obsazení nepřátelské země. Čína však usilovně pracuje na tom, to změnit.

Co se týče obranných schopností Tchaj-wanu, země dle svých odhadů potřebuje na odražení úderu Číny 188 000 dobrovolných vojáků. Nyní je 81%, do konce roku 2020 chce Tchaj-Wan číslo zvýšit na 90%. Jak však upozorňuje server Channel NewsAsie, získávání rekrutů do armády je stále složitější. Mladí lidé k ní mají spíše odpor, částečně díky historii Tchaj-wanu jako vojenské diktatury.

Podle Eastona je však Tchaj-wan z vojenského hlediska poměrně podceňovaný. Tvrdí, že pravidelné pohotovostní mobilizační systémy mají „působivé výsledky“ a dokáží do zbraně povolat značný počet lidí během poměrně krátké doby. Pokud tedy Tchaj-wanu bude o čínské invazi zpraven v dostatečném předstihu, dokáže se na ni rychle připravit.

Sílící napětí mezi oběma stranami ilustruje i včerejší incident z pravidelného setkání ministerstva průmyslu a obchodu s zahraničními diplomaty. Čínský velvyslanec měl požádat o odchod tchajwanské delegace. Ta skutečně po výzvě ministryně Marta Novákové jednací sál opustila. Podle Novákové se tím podařilo předejít „diplomatické roztržce“.

Podle serveru Hlídací Pes měl čínský velvyslanec svou žádost odůvodňovat varováním, že neuposlechnutí by mohlo ohrozit hladký průběh cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny. Na ministryni se za rozhodnutí snesla vlna kritiky. Pirátský poslanec Jan Lipavský ji osočil, že se chová jako „slov v porcelánu“. Dle něj je Tchaj-wan v ČR větším investorem než Čína, protože zde od roku 1993 „vytvořil 23 000 pracovních míst, zatímco Peking si koupil televizi, stadion a pár politiků."