Japonsko mění císaře. Zemi povede Naruhito, jeho žena bojuje s depresí

Naruhito je nejstarším synem císaře Akihita a císařovny Mičiko, od 23. února 1991 je korunním princem. Japonského trůnu se Naruhito jako 126. císař ujme 1. května, den po abdikaci svého otce ze zdravotních důvodů. V Japonsku zároveň skončí období Heisei, tedy "všudypřítomný mír" a začne éra Reiwa, což znamená řád, pokoj či harmonii. Předběžný termín jeho císařské korunovace je stanoven na 22. října 2019.

Akihito je nejstarším synem císaře Hirohita a jeho manželky, císařovny Nagako. Titul korunního prince získal po dosažení dospělosti v roce 1952 a od podzimu 1987 zastupoval svého tehdy již nemocného otce. Na chryzantémový trůn nastoupil Akihito v šestapadesáti letech 7. ledna 1989 a stal se tak 125. panovníkem nejstarší vládnoucí dynastie světa.

První mužský potomek císaře Hirohita a císařovny Nagako se narodil 23. prosince 1933 jako páté ze sedmi dětí. V souladu s dvorskými tradicemi byl od tří let zcela odloučen od rodičů a na budoucí poslání se připravoval v péči vychovatelů a komorníků. Kapitulací se mladému následníkovi změnil život. Ocitl se v internátní škole, kde vyučovali Američané a kde se musel sám o sebe postarat. Středoškolská a vysokoškolská studia mořské biologie pak zakončil na soukromé univerzitě Gakušúin v roce 1956.

Akihito má pověst křehkého člověka se smyslem pro spravedlnost. Jako první z japonských panovníků není považován za živého boha, poddaní ho však mají ve stejné úctě jako jeho předky. Akihito se také snaží o větší otevřenost než jeho předchůdci.

Za své vlády provedl několik neobvyklých kroků. Je například prvním japonským panovníkem, který vykonával oficiální zahraniční cesty. V létě roku 2002 zavítal spolu se svou chotí, císařovnou Mičiko, i do Prahy, kde se setkal s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem. Akihito je rovněž prvním vládcem země vycházejícího slunce, jenž navštívil Čínu.

Nezvyklé bylo i Akihitovo rozhodnutí o abdikaci. V srpnu 2016 překvapil veřejnost, když v televizním vystoupení vyjádřil obavy, že mu vysoký věk neumožní dostát povinnostem. Akihita v posledních letech sužovaly zdravotní problémy. Počátkem roku 2003 byl operován kvůli rakovině prostaty, v roce 2008 trpěl problémy spojenými s nadměrným stresem a o čtyři roky později prodělal úspěšnou operaci srdce. Japonský parlament v červnu 2017 schválil zákon umožňující císařovu abdikaci a její datum bylo stanoveno na 30. dubna 2019. Naposledy japonský císař abdikoval roku 1817.

Akihita na trůnu vystřídá jeho nejstarší syn, nyní devětapadesátiletý korunní princ Naruhito. Japonsko v této souvislosti také vstoupí do nové éry Reiwa, což znamená řád, pokoj či harmonii. Naruhito se narodil 23. února 1960. Vystudoval historii na filozofické fakultě univerzity Gakušúin, z Oxfordské univerzity, kde od roku 1983 studoval hospodářské dějiny a právo, si v roce 1991 odvezl titul doktora občanského práva. Angažuje se v problematice ochrany životního prostředí, vodního hospodářství a námořní dopravy.

Jako člen japonské císařské rodiny již v mládí hodně cestoval po světě. V roce 1985 byl na neoficiální pětidenní návštěvě Prahy, Českého Krumlova a dalších historických měst. Je údajně znalcem a obdivovatelem české hudby. V červnu 2017 se v Tokiu setkal s tehdejším českým premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

V 80. letech podle médií Naruhito tvořil pár s americkou herečkou Brooke Shieldsovou. Svoji budoucí manželku Masako, poznal na recepci na počest španělské princezny Eleny v roce 1986. Princovu žádost o ruku přijala Masako až napotřetí, když Naruhito údajně argumentoval tím, že stát se korunní princeznou je jen "jinou formou diplomacie".

V červnu 1993 se oženil s diplomatkou Masako Ówadovou a stejně jako jeho otec přivedl do nejstarší císařské dynastie na světě dívku neurozeného stavu. Na svatební cestu jeli novomanželé do starobylého města Nara, aby ve svatyni pozdravili bohyni Amaterasu, pramáti císařské dynastie. Osm let po svatbě, v prosinci 2001 se páru narodila dcera, princezna Aiko Tošinomija. Po jejím narození v japonské monarchii stále chyběl mužský následník trůnu, což podnítilo hnutí za změnu nástupnických zákonů. Krize se vyřešila, když se Naruhitovu mladšímu bratrovi, princi Akišinovi, a princezně Kiko narodil v roce 2006 syn Hisahito. Ten je nyní třetí v pořadí následnictví japonského trůnu.

Masako si svého manžela vzala v roce 1993, o deset let později se ale přestala objevovat na veřejnosti a její psychická choroba se stala tématem článků bulvárních médií. V minulosti bývala často srovnávána s princeznou Dianou a některá média ji označovala za "smutnou princeznu".

V roce 1999 prodělala potrat a po narození dcery Aiko o dva roky později trpěla Masako depresemi, které byly připisovány potížím přivyknout si na život v paláci a tlaku císařského dvora, aby porodila syna. V červenci 2004 císařský dvůr porušil tradiční mlčení a oficiálně se vyjádřil k její nemoci. Označil ji za "problémy adaptace" na protokolární povinnosti.

Související

Čínská armáda, ilustrační foto

Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely

Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi obvinil čínské stíhací letouny, že během dvou oddělených incidentů nad mezinárodními vodami poblíž ostrova Okinawa namířily svůj střelecký (fire-control) radar na japonská letadla. Koizumi v neděli ráno na sociální síti X uvedl, že Tokio podalo „silný protest“ kvůli těmto dvěma incidentům a vzneslo „důrazný požadavek na opatření k zabránění opakování“ takových činů.

Více souvisejících

Japonsko Akihito (japonský císař) Naruhito

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 1 hodinou

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy