Afghánská Velká rada (Lója džirga), která sdružuje kmenové stařešiny, politické a náboženské vůdce země, dnes vyzvala afghánskou vládu a povstalecké hnutí Tálibán k "okamžitému a trvalému" příměří. Klid zbraní by měly obě znepřátelené strany začít dodržovat s nástupem blížícího se muslimského postního měsíce ramadánu. Vyplývá to ze závěrečného prohlášení, které bylo vydáno na závěr zasedání Velké rady, jež se konalo tento týden v Kábulu a jehož se zúčastnilo přes 3000 delegátů, včetně prezidenta Ašrafa Ghaního.
"Aby respektovaly vůli většiny afghánského lidu, musí afghánská vláda a hnutí Tálibán vyhlásit a dodržovat okamžité a trvalé příměří od prvního dne ramadánu," píše se v prohlášení. Pro začátek ramadánu je rozhodující, kdy se na obloze objeví první srpek nového měsíce, což se očekává v neděli nebo v pondělí.
Afghánská Velká rada je svolávána, je-li třeba rozhodnout o otázkách mimořádně závažných pro stát. Cílem nynějšího zasedání Velké rady, prvního od roku 2013, bylo dohodnout se na společném postoji k mírovým rozhovorům s povstaleckým hnutím Tálibán.
Některé vlivné osobnosti, například premiér Abdulláh Abdulláh či exprezident Hamíd Karzáí, ale schůzku bojkotovaly s tím, že se jedná pouze o snahu Ghaního posílit své postavení před podzimními prezidentskými volbami.
Prezident Ghaní při dnešním závěrečném ceremoniálu prohlásil, že poselství z pětidenního shromáždění v Kábulu je jasné: "Afghánci chtějí mír." Nabídl příměří, ale pouze v případě, že nebude dodržováno jednostranně. Prezident rovněž slíbil propustit před začátkem ramadánu 175 vězňů z řad Tálibánu.
Islamistické hnutí Tálibán jedná o podmínkách ukončení občanské války se Spojenými státy, odmítá ale zatím mluvit přímo s afghánskou vládou, kterou považuje za loutkový režim v područí USA. Také pozvání na zasedání Velké rady Tálibán odmítl. Šesté kolo rozhovorů mezi americkou delegací vedenou zvláštním vyslancem pro Afghánistán Zalmayem Khalilzadem a představiteli Tálibánu se nyní koná v katarském Dauhá.
V mírové dohodě by mělo být zakotveno stažení amerických vojáků z afghánského území výměnou za záruku Tálibánu, že již nebude poskytovat útočiště zahraničním extremistům a džihádistickým skupinám typu teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát (IS). To bylo původním důvodem, proč Američané zahájili invazi do Afghánistánu krátce po teroristických útocích z 11. září 2001 na New York a Washington.
"Zdůraznil jsem Tálibánu, že afghánský lid, který tvoří jejich bratři a sestry, si přeje konec této války. Je načase složit zbraně, ukončit násilí a nastolit mír," napsal dnes na twitteru americký vyslanec Khalilzad, který je afghánského původu.
Peace will require that we find common-ground on four inter-connected issues: troop withdrawal, counter-terrorism assurances, intra-Afghan dialogue & negotiations, and reduction in violence leading to a comprehensive ceasefire. Nothing will be final until we agree on all 4 issues
— U.S. Special Representative Zalmay Khalilzad (@US4AfghanPeace) 2. května 2019
Americký zvláštní vyslanec "by měl zapomenout na to, že složíme zbraně", opáčil ve svém příspěvku na twitteru mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid. "Místo tohoto fantazírování by měl pochopit, že (Spojené státy) musejí přestat užívat sílu a způsobovat další lidské a finanční ztráty upadající vládě v Kábulu," dodal.
Související
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
Vraťte nám základnu, nebo se stanou špatné věci, vzkázal Trump Afghánistánu. Tálibán to odmítnul
Afghanistán , Tálibán , USA (Spojené státy americké) , Ašraf Ghání (prezident Afghánistánu) , ramadán
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 49 minutami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 2 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 5 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák