Ramadán se blíží. Afghánská Velká rada vyzvala vládu a Tálibán k příměří

Afghánská Velká rada (Lója džirga), která sdružuje kmenové stařešiny, politické a náboženské vůdce země, dnes vyzvala afghánskou vládu a povstalecké hnutí Tálibán k "okamžitému a trvalému" příměří. Klid zbraní by měly obě znepřátelené strany začít dodržovat s nástupem blížícího se muslimského postního měsíce ramadánu. Vyplývá to ze závěrečného prohlášení, které bylo vydáno na závěr zasedání Velké rady, jež se konalo tento týden v Kábulu a jehož se zúčastnilo přes 3000 delegátů, včetně prezidenta Ašrafa Ghaního.

"Aby respektovaly vůli většiny afghánského lidu, musí afghánská vláda a hnutí Tálibán vyhlásit a dodržovat okamžité a trvalé příměří od prvního dne ramadánu," píše se v prohlášení. Pro začátek ramadánu je rozhodující, kdy se na obloze objeví první srpek nového měsíce, což se očekává v neděli nebo v pondělí.

Afghánská Velká rada je svolávána, je-li třeba rozhodnout o otázkách mimořádně závažných pro stát. Cílem nynějšího zasedání Velké rady, prvního od roku 2013, bylo dohodnout se na společném postoji k mírovým rozhovorům s povstaleckým hnutím Tálibán.

Některé vlivné osobnosti, například premiér Abdulláh Abdulláh či exprezident Hamíd Karzáí, ale schůzku bojkotovaly s tím, že se jedná pouze o snahu Ghaního posílit své postavení před podzimními prezidentskými volbami.

Prezident Ghaní při dnešním závěrečném ceremoniálu prohlásil, že poselství z pětidenního shromáždění v Kábulu je jasné: "Afghánci chtějí mír." Nabídl příměří, ale pouze v případě, že nebude dodržováno jednostranně. Prezident rovněž slíbil propustit před začátkem ramadánu 175 vězňů z řad Tálibánu.

Islamistické hnutí Tálibán jedná o podmínkách ukončení občanské války se Spojenými státy, odmítá ale zatím mluvit přímo s afghánskou vládou, kterou považuje za loutkový režim v područí USA. Také pozvání na zasedání Velké rady Tálibán odmítl. Šesté kolo rozhovorů mezi americkou delegací vedenou zvláštním vyslancem pro Afghánistán Zalmayem Khalilzadem a představiteli Tálibánu se nyní koná v katarském Dauhá.

V mírové dohodě by mělo být zakotveno stažení amerických vojáků z afghánského území výměnou za záruku Tálibánu, že již nebude poskytovat útočiště zahraničním extremistům a džihádistickým skupinám typu teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát (IS). To bylo původním důvodem, proč Američané zahájili invazi do Afghánistánu krátce po teroristických útocích z 11. září 2001 na New York a Washington.

"Zdůraznil jsem Tálibánu, že afghánský lid, který tvoří jejich bratři a sestry, si přeje konec této války. Je načase složit zbraně, ukončit násilí a nastolit mír," napsal dnes na twitteru americký vyslanec Khalilzad, který je afghánského původu.

Peace will require that we find common-ground on four inter-connected issues: troop withdrawal, counter-terrorism assurances, intra-Afghan dialogue & negotiations, and reduction in violence leading to a comprehensive ceasefire. Nothing will be final until we agree on all 4 issues

— U.S. Special Representative Zalmay Khalilzad (@US4AfghanPeace) 2. května 2019

Americký zvláštní vyslanec "by měl zapomenout na to, že složíme zbraně", opáčil ve svém příspěvku na twitteru mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid. "Místo tohoto fantazírování by měl pochopit, že (Spojené státy) musejí přestat užívat sílu a způsobovat další lidské a finanční ztráty upadající vládě v Kábulu," dodal.

Související

Donald Trump Komentář

Donald Trump: Zrádce, co hází zodpovědnost za své chyby na jiné

Současný šéf Bílého domu Donald Trump je mnohé; extrémně bohatý realitní magnát, charismatický řečník, neústupný konzervativec – a především zrádce. Jeho zahraniční politika připomíná krupiéra, který zamíchá karty, rozdá je – a pak se jen baví tím, jak se ostatní hráči zoufale snaží poradit se svou hromádkou. Hlavní cíl? Nenést tíhu vlastních rozhodnutí.

Více souvisejících

Afghanistán Tálibán USA (Spojené státy americké) Ašraf Ghání (prezident Afghánistánu) ramadán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

před 7 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy