Indie je výbušný kotel. Premiér Módí utvořil atmosféru jedovatého hněvu. Je ale nějaká alternativa?

Ve svém posledním vydání s datem 20. května přináší americký magazín Time stylizovaný portrét indického premiéra Nárendru Módího. V hlavním textu jej líčí jako muže, jenž rozděluje Indii. V textu druhém se zabývá hlavně možnostmi indické ekonomické reformy.

Indie se stala první z velkých demokracií, které upadly do populismu

Hlavní text, napsaný Átišem Tasírem, britským novinářem indického původu, tvrdí, že v roce 2014 se Indie stala „první z velkých demokracií, které upadly do populismu". Modi tehdy vyhrál volby, jež byly spojené s nadějí, ale tentokrát „cokoliv by mohlo být řečeno... naděje je mimo menu", tvrdí.

„Může největší světová demokracie vydržet dalších pět let Modiho vlády?" ptá se autor ve světově proslulém americkém magazínu, jež přináší sérií textů, věnovaných Indii ve všech svých mezinárodních vydáních, kromě Spojených států amerických.

Tasír míní, že Módího vzestup v roce 2014 ukázal, že Indie je výbušným kotlem, kde „pod povrchem toho, co elita věřila, že je liberální synkretická kultura, Indie se stala ve skutečnosti kotlem náboženského nacionalismu, proti-muslimského sentimentu a hluboce zakořeněné kastovní bigotnosti". Tasír rovněž cituje nahrávku, na níž bylo zaznamenán Modiho výrok o ženách, jako o „uhrovitých".

Kritizuje také vzestup hinduistické nacionalistické organizace Ráštríj svajamsévak sangh a vliv jejího, z níž Módí sám vzešel, stejně jako ideologa Svaminátana Gurumurthy na chod Rezervní banky Indie. Jogiho Adityanáta,vrchního ministra nejlidnatějšího regionu Utttarpradeše, opisuje jako „nenávist šířícího kněze v šafránovém rouchu".

Tasír popisuje kandidaturu Pragya Singha Thákurové, která byla obviněna z bombových útoků v Malegaonu na západě Indie, do Sněmovny lidu ve volbách v centrálním Bhópálu, jako příklad „strachu extrémního nacionalismu a kriminality", který se stává v Indii téměř neoddělitelným jevem. Indie tento měsíc hlasuje v největších demokratických volbách na světě a ústřední Módího slogan: Sabka Saath Sabka Vikas (Kolektivní úsilí všech, růst pro všechny) je podle autora textu plný ironie, jež nikomu neunikla.

Hněv je v Indii cítit na každém kroku. „Módího ekonomický zázrak se nepodařilo uskutečnit, ale pomohl v Indii vytvořit atmosféru jedovatého náboženského nacionalismu," soudí . „Základní normy a zdvořilost byly natolik vadné, že Modi už nemůže řídit směr násilí," soudí Átiš Tasír.

Módí ale zůstává „nejlepší nadějí Indie", pokud má dojít k ekonomické reformě

Ve druhém hlavním článku, jehož autorem je americký politolog Ian Bremmer, se zachází s premiérem Módím o poznání laskavěji, což naznačuje již sdělení, že Módí je „nejlepší nadějí Indie", máme-li na mysli ekonomickou reformu.

Politolog Ian Bremmer uznává, že Módí může být obviňován z „rozdmýchávání plamenů nepřátelství" vůči muslimům, ale zároveň říká: „Indie stále potřebuje změnu a Módí zůstává osobou, která ji bude schopna největší pravděpodobností přinést."

Bremmer v té souvislosti cituje rovněž zlepšení vztahů Indie s Čínou, Spojenými státy i Japonskem, zmiňuje se také o rozvojové agendě předsedy vlády v tuzemsku, která udělala „maximum pro zlepšení životů a vyhlídek stovek milionů lidí".

Podle Bremmera daň ze zboží a služeb zefektivnila „komplexní daňový systém" a uvolnila „bezprecedentní částky peněz", jež směřují do infrastruktury režimu. Chválí také úlohu identifikačního systému Ádhara při snižování podvodů, systému Ujjwala a také systému zdravotního pojištění.

„Modi také těží z nedostatku důvěryhodné alternativy," píše Bremmer. „Módí má instinkt ovládnout a citlivost pro potřeby jiných mocných, ale nechybí mu ani skutečné zkušenosti při zavádění reformy, která rozvoj Indie naléhavě potřebuje," uzavírá.