Čekání mír nezajistí? Americký námořní kapitán varuje před čínskou hrozbou

Limity pokroku

Počátkem května proběhla na americké Naval War College konference, kde přes dvě stovky expertů debatovaly o této otázce a výzvách, které představuje sílící námořní moc Číny, poukazuje Schuster. Odkazuje na zde pronesené varování bývalého amerického námořního kapitána Jamese Fanella, podle kterého čínské námořnictvo zařadilo do služby v uplynulé dekádě čtyřikrát více lodí než U.S. Navy.

Jiný účastník konference zase poukázal, že poměr námořních sil v západním Pacifiku se vychýlil ve prospěch Číny, která v oblasti disponuje 106 plavidly schopnými odpalovat rakety, zatímco americké námořnictvo jich zde má pouze 22, uvádí konzultant. Za nejpodstatnější však považuje čínská tvrzení, že země činí rapidní pokroky ve vývoji laserových, hypersonických a elektromagneticko-pulzních zbraních a dálkově řízených systémech.

"Navzdory svým zdrojům však Čína a Námořnictvo lidově osvobozenecké armády čelí výzvám a nedostatkům, které brání, aby se staly hrozbou, jak mohou tyto pokroky naznačovat," domnívá se vysloužilý kapitán. Za velký problém označuje fakt, že jednotlivé odnože čínských ozbrojených sil zatím příliš nespolupracují, ačkoliv se je k tomu snaží tvrdě přimět prezident Si Ťin-pching a nedávná reforma zřídila společná velitelství pro jednotlivá válčiště.

Čínská lidová armáda zatím na cvičeních neukázala plnou operační integraci, tudíž ji zřejmě čeká ještě hodně práce, míní Schuster. Podotýká, že společná cvičení jednotlivých složek čínských ozbrojených sil jsou malého rozsahu a role jednotlivých odnoží v nich zůstávají oddělené, ať prostorově či časově.

Nedostatky se projevují především v integrovaných operacích, především těch, které mají probíhat za prvním pásem čínských ostrovů, vysvětluje expert. Konstatuje, že Čína má dobrý přehled o situaci u svého pobřeží, ale nikoliv o dění ve vzdálenějších oblastech a postrádá také větší námořní letectvo i odlehlé základny, které by za pomoci ze země odpalovaných střel s plochou dráhou letu či dronů mohly kompenzovat omezenou schopnost čínského námořnictva ukázat svou sílu dál od čínských vod.   

Čínské námořnictvo sice podstatně rozšířilo svůj rádius od doby, kdy před 11 lety začalo s protipirátskými operacemi, ale stále neukázalo schopnost chránit své námořní cesty v Indickém oceánu, kudy proudí 70 % čínských energetických dodávek a 80 % čínského obchodu, zdůrazňuje Schuster. Připomíná, že čínské námořnictvo má sice přístup do oblasti díky základně v Džibutsku, ale nemá logistické kapacity, aby podporovalo síly vyslané proti silnějšímu protivníkovi.

Skutečná výzva

"Bez ohledu na to je čínská námořní výzva velmi reálná," přiznává bývalý kapitán. Poukazuje, že Čína zahájila masivní globální oceánografický výzkum, její námořnictvo operuje celosvětově, pořádá cvičení ve spolupráci s více než třiceti zeměmi a je přítomné ve čtyřech ze sedmi moří.

Čínská námořní strategie vytýčená ministerstvem námořního obchodu přináší čísla, s nimiž se žádná země nemůže rovnat, jelikož úzce propojuje čínské civilní, obchodní, diplomatické a vojenské námořní operace, nastiňuje odborník. Jako příklad uvádí pomoc Mozambiku pro nedávném tajfunu, kterou jako první poskytly čínské společnosti a obchodní loďstvo, přičemž v této strategii prosazující politické a hospodářské zájmy má čínské vojenské námořnictvo podpůrnou roli.  

Priority čínského námořnictva zůstávají regionální - především zajištění čínské dominance v přilehlých vodách, obzvláště v Tchajwanském zálivu a Jihočínském moři -, čínští politici neskrývají globální ambice a mají plán, jehož cíle má námořnictvo naplnit do roku 2050, uvádí Schuster. Západní experti a tajné služby by podle něj měli tento postup bedlivě sledovat a přehodnocovat své předpoklady na základě nových informací, aby poskytli politikům potřebné údaje o možných agresivních záměrech Číny.  

Odstrašení si žádá patřičnou míru síly a jasné pochopení záměrů a kroků všech zúčastněných stran, zdůrazňuje konzultant. Varuje, že v tomto směru neodvádí Západ dobrou práci, což si uvědomil a zahájil nápravu.

Zmíněný James Fanell tvrdí, že američtí zpravodajci a akademici podcenili rozsah, míru a rychlost modernizace čínského námořnictva a její dopad na bezpečnost USA, poukazuje Schuster. Dodává, že Čína si momentálně udržuje celosvětovou přítomnost v oceánech, její flotila se rychle rozrůstá a záměry Pekingy jsou zřejmě asertivnější, než oficiální stanoviska připouštějí.  

"Pokud je čínským cílem dominance v určité části 'vzdálených moří', čekání na to, až ho Peking dosáhne, není možností, která zaručí mír," píše expert. Varuje, že Čína se za pomoci kombinovaného zapojení různých institucí rozšiřuje svůj vliv na všech kontinentech, má ekonomické vazby na země po celém světě a její projekt Nové hedvábné stezky kombinuje pozemní a námořní rovinu.

Ve strategii Pekingu plní své role čínská média, čínské obchodní firmy, čínští diplomaté i čínské ozbrojené síly, zdůrazňuje Schuster. Deklaruje, že reakce na čínské jednání tak musí být podobně ucelená a měla by zahrnovat diplomatická, ekonomická i vojenská opatření.