Barmská armáda opět páchá válečné zločiny, tvrdí AI

V roce 2017 byla armáda obviněna za porušování lidských práv v souvislosti s odvetným tažením proti muslimským Rohingům. OSN tehdy počínání armády v Arakanském státě označila za etnickou čistku. Z převážně buddhistické Barmy kvůli armádním represím uprchlo od září 2017 do sousedního Bangladéše na 700.000 Rohingů.

Tento rok armáda zahájila na východě země novou operaci - vláda ji pověřila, ať "rozdrtí" povstalce z buddhistické gerily Arakanská armáda (AA). Ti tvrdí, že většinoví buddhisté, kteří drží moc v hlavním městě, menšinové arakanské buddhisty utlačují. V zemi žije přes 130 etnik a se státní mocí bojuje celá řada etnických povstaleckých skupin.

"Méně než za dva roky po celosvětovém pozdvižení kvůli masovým zvěrstvům páchaným na rohingské populaci se barmská armáda znovu dopouští hrozivého zneužívání práv etnických skupin v Arakanském státě," konstatoval šéf pobočky AI pro východní a jihovýchodní Asii Nicholas Bequelin.

AI vychází z rozhovorů s lidmi z dotčené oblasti a dále z analýz fotografií, videí a satelitních snímků. Podle zprávy během sedmi nezákonných útoků zemřelo 14 civilistů a nejméně 219 dalších bylo raněno. Zpráva též dokumentuje případy mučení, násilných zmizení a svévolného zatýkání.

Armáda minulý týden přiznala, že její muži zabili šest zadržených, kteří se podle ní pokusili zmocnit se zbraní vojáků. Závěry zprávy AI mluvčí barmské armády nicméně popřel - vojáci podle něj postupují v mezích zákona. "Byla to operace proti teroristům. Dávali jsme si pozor, abychom se žádných válečných zločinů nedopustili," řekl.

Kvůli posledním bojům mezi povstalci a armádou ze svých domovů odešlo 30.000 civilistů, převážně buddhistů.