Americká převaha nad všemi. Zaznělo varování před Trumpovým plánem

Spojenectví jako projev slabosti

Je zde však problém, který může Abeho plán zhatit, a tím je americký prezident Donald Trump naznačuje The Guardian. Zdůrazňuje, že pokud existuje jedno téma, kde by měl letošní summit zaujmout světovou vůdčí roli, pak je to klimatická krize, která se sice v agendě nachází, ale navzdory snahám některých zemí, například Francie, není žádná praktická akce pravděpodobná.  

"To není překvapivé od skupiny zemí, které téměř ztrojnásobily dotace pro uhelné elektrárny mezi lety 2013 a 2017, především Čínu, Indii a Japonsko," pokračuje editorial. Deklaruje však, že teprve rozhodnutí Trumpa odstoupit od pařížské klimatické dohody a vrátit se k fosilním palivům posvětilo tyto děsivé záměry dalších.   

Tím ovšem Trumpem páchané škody nekončí, varuje britský server. Připomíná, že americký prezident nevyužívá schůzky G20 k vytváření spojenectví pro řešení společných problémů, ale k vykolejování svých protivníků a občas i spojenců, nehledá obecnou shodu, kterou považuje za projev slabosti, ale usiluje o americkou převahu nad přáteli i konkurenty.

Z tohoto důvodu je summit zastíněn stále vyhrocenější obchodní válkou mezi USA a Čínou a jde také o důvod, proč Trump využil cestu do Ósaky k útokům na hostitele, kteří by údajně v případě vojenského napadení Spojených států situaci pouze sledovali na svých televizích značky Sony, k výpadům proti Indii kvůli jejímu zvyšování cel a následnému spílání Německu, že je v otázce zajišťování bezpečnosti "černým pasažérem", na základě nesprávných čísel.

Jelikož Trumpův páteční program zahrnoval osobní jednání s Abem, indickým premiérem Naréndrou Módím a německou kancléřkou Angelou Merkelovou, šlo zřejmě o součást promyšlené rozkladné strategie šéfa Bílého domu, naznačuje renomovaný deník. Dodává, že nejde o novou situaci, jelikož Trump použil stejný přístup před nedávnou návštěvou Británie, kdy vychvaloval konzervativce Borise Johnsona a útočil na londýnského starostu Sadiqa Khana a vévodkyni Meghan.

"Pokus se Johnson stane premiérem a Británie se odvrátí od evropské opozice vůči íránské strategii Bílého domu, Trump to bude považovat za dobrou práci," píše prestižní server. Doplňuje, že Trump si také dobře vybírá, na koho útočí.

Globální svět potřebuje globální správu

Americký prezident tak například neútočil na svůj ruský protějšek, Vladimira Putina, se kterým se plánoval v Ósace bilaterálně sejít, ačkoliv jeho země se systematicky vměšovala do amerických prezidentských voleb v roce 2016, připomíná The Guardian. Podotýká, že Trump se také zdržel výpadů proti saúdskoarabskému korunnímu princi Mohamedovi bin Salmánovi, kterého OSN nedávno obvinila ze zosnování vraždy opozičního novináře Džamála Chášukdžího.

Někteří budou tvrdit, že Trumpův útočný přístup přináší výsledky, například ve vztahu k jižní Americe, kdy Washington uvalil jednostranná cla na veškeré mexické zboží, s cílem omezit nelegální migraci z této země, uvádí britský deník. Dodává, že Mexiko okamžitě zareagovalo posílením vojenské ostrahy své jižní hranice, což Bílý dům líčil jako ukázku efektivity prezidentovy taktiky.

"To ovšem není dlouhodobé řešení hluboko sahajícího problému regionální nerovnosti a tragická fotografie utopených těl Salvadorců Óscara Ramireze a jeho dcery Valerie podtrhuje, že ve skutečnosti se nevyřešilo nic," nebere si servítky editorial.

Podobně jako OSN, i G20 představuje silně frustrující fórum a jsou patrné limity této organizace, která nedokáže zaujmout vůdčí roli v klimatické krizi či řešit globálně škodlivou americko-čínskou obchodní válku a s potěšením uspořádá svůj příští summit v Rijádu, kritizuje prestižní deník. Deklaruje, že žijeme v globální společnosti a ekonomice - což potvrzuje japonské varování před dopady brexitu -, a tak je globální správa důležitější než kdy předtím a i nedokonalá G20 je v tomto směru lepší než nic.