Vymazat Afghánistán z mapy? Trumpův výrok pobouřil Kábul, chce vysvětlení

Kontroverzních výroků se Trump dopustil na jednání s pákistánským premiérem Imranem Chánem, kterého přijal v Bílém domě. S Chánem hovořil mimo jiné také o hledání cesty k ukončení afghánské války. Podle pákistánského premiéra vede k míru v Afghánistánu jen jediná cesta, a to mírové jednání s Tálibánem, které je na dobré cestě.

"Pákistán nám pomůže se z toho vyhrabat," řekl Trump o konfliktu. "Jsme jako policisté, nebojujeme tam ve válce. Kdybychom chtěli v Afghánistánu válčit a vyhrát to, tak bych tu válku vyhrál do týdne. Nechci ale zabít deset milionů lidí. Afghánistán by mohl být vymazán z povrchu planety. Touhle cestou jít nechci," uvedl o možném radikálním tažení proti zemi s 35 miliony obyvatel.

Afghánské vládě se ale Trumpova slova nelíbí, proto požádala o vysvětlení. "Afghánský národ nikdy nedovolil a ani nedovolí žádné cizí mocnosti určovat jeho osud," uvedl v prohlášení úřad afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního.

Chán dnes v Mírovém institutu ve Washingtonu řekl, že se pokusí sejít se zástupci Tálibánu a přesvědčit hnutí, aby začalo jednat a afghánskou vládou. Delegace Tálibánu se s ním prý chtěla sejít před několika měsíci, ale protože afghánská vláda s tím nesouhlasila, schůzka se nekonala.

Tálibán vyjednává s USA a hnutí trvá na tom, že Američané musí z Afghánistánu stáhnout svou armádu, má-li se Tálibán zavázat k tomu, že nedovolí, aby se Afghánistán stal základnou terorismu, píše agentura Reuters. S Kábulem ale Tálibán jednat odmítá, označuje ho za loutku USA.

Jak píše Reuters, role Pákistánu v konfliktu je citlivá věc. Afghánistán viní Pákistán z podpory Tálibánu, což ale Islámábád odmítá s poukazem na to, že Pákistán afghánskou válkou také trpí.

Spojené státy v čele mezinárodní koalice vojensky zakročily v Afghánistánu v roce 2001, kdy svrhly radikální islámské hnutí Tálibán, které si ale stále zachovává značný vliv. V bojích od té doby padlo na 2400 amerických vojáků. V Afghánistánu nyní působí asi 20.000 zahraničních vojáků včetně českých. Většina z nich jsou Američané. Podílejí se hlavně na výcviku místních ozbrojených sil. Někteří Američané jsou ale nasazováni i do protiteroristických operací.