Miliarda uprchlíků? Globální oteplování povede ke konci naší civilizace, tvrdí studie

Zpráva byla sepsána ředitelem Národního centra pro obnovu klimatu Davidem Sprattem a bývalým předsedou Světové uhelné asociace, Ianem Dunlopem. Podpořil ji bývalý australský šéf obrany, admirál Chris Barrie. Dle zprávy je pravděpodobné, že pokud Země nepřijme potřebná opatření, dojde k oteplení planety o 3 stupně Celsia, což povede ke kolapsu naší civilizace.

Autoři studie předkládají apokalyptický scénář, kdy se ze Země stane „skleník“, ve kterém 35% rozlohy země a 55% světové populace bude vystaveno více než 20 dní v roce „smrtelně tepelným podmínkám za hranicí lidského přežití.“ Podle zprávy dojde k zhroucení řady ekosystémů, včetně korálových útesů, amazonského deštného pralesa a Arktidy. Severní Amerika bude trpět ničivými požáry, vlnami veder a suchem.

Hladiny moří se zvýší o 0,5 metru (během dvacátého století zvyšovaly o 0,19 metru), zatímco velké řeky v Asii, stejně jako dostupnost vody po celém světě, se výrazně sníží. To ovlivní asi zhruba 2 miliardy lidí.

Mezinárodní vědecký časopis New Scientist upozorňuje, že to by mohlo znamenat, že  miliarda a více chudých lidí v postižených oblastech by se mohla stát v příštích 30 letech klimatickými uprchlíky. Odkazuje přitom na studii OSN. Jedná se o vyšší odhad než jaký uvádí Světová banka, podle které by v roce 2050 mohlo být na světě 140 milionů klimatických uprchlíků.

Studie počítá nicméně s horší variantou globálního oteplování než klimatický panel OSN, podle něhož by mohlo do roku 2050 dosáhnout 2,4 stupně Celsia. Důvodem je to, že studie mezinárodních organizací obecně bývají v odhadech více konzervativní a neberou v úvahu  zpětné smyčky dlouhodobého uhlíkového cyklu jako je uvolňování skleníkových plynů z permafrostu, ztráta ledovců v západní Antarktidě a úbytek kyslíku z oceánů, půdy a zemské atmosféry, které mohou globální oteplování ještě zesílit. Podle zprávy existuje pětiprocentní šance, že by došlo k nejextrémnějšímu scénáři, tj. k zvýšení globální teploty na 3,5 až 4 stupně Celsia.

Autoři studie volají po „nouzové mobilizaci“ podobné té z druhé světové války, která by spočívala ve vybudování globálního průmyslu s nulovými emisemi uhlíku. Podle nich je třeba přijmout takovou ekonomickou strategii, která by se méně zaměřovala na klimatické modely a více na plánování náležitých reakcí pro extrémní scénáře.

Podle Michaela Manna z Pensylvánské státní univerzity jsou záměry autorů dobré, jejich rétorika je ale až příliš přehnaná. „Jak jsem již psal dříve, bombastická rétorika, přehánění a (důkazy) nepodporované zkázonosné rámování může působit proti klimatickým opatřením.“ Spratt odmítá, že by zpráva byla senzacechtivá.

195 účastníků Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu podepsalo Pařížskou dohodu. Ta stanovuje, že se podepsané státy zavazují k úsilí o udržení nárůstu globální  průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.