Miliarda uprchlíků? Globální oteplování povede ke konci naší civilizace, tvrdí studie

Nová zpráva varuje, že pokud lidstvo nezačne dělat víc, hrozí mu zkáza civilizace tak, jak ji známe, během tří dekád. Současné klimatické modely dle ní dostatečně neberou v úvahu a podceňují nejextrémnější scénáře.

Zpráva byla sepsána ředitelem Národního centra pro obnovu klimatu Davidem Sprattem a bývalým předsedou Světové uhelné asociace, Ianem Dunlopem. Podpořil ji bývalý australský šéf obrany, admirál Chris Barrie. Dle zprávy je pravděpodobné, že pokud Země nepřijme potřebná opatření, dojde k oteplení planety o 3 stupně Celsia, což povede ke kolapsu naší civilizace.

Autoři studie předkládají apokalyptický scénář, kdy se ze Země stane „skleník“, ve kterém 35% rozlohy země a 55% světové populace bude vystaveno více než 20 dní v roce „smrtelně tepelným podmínkám za hranicí lidského přežití.“ Podle zprávy dojde k zhroucení řady ekosystémů, včetně korálových útesů, amazonského deštného pralesa a Arktidy. Severní Amerika bude trpět ničivými požáry, vlnami veder a suchem.

Hladiny moří se zvýší o 0,5 metru (během dvacátého století zvyšovaly o 0,19 metru), zatímco velké řeky v Asii, stejně jako dostupnost vody po celém světě, se výrazně sníží. To ovlivní asi zhruba 2 miliardy lidí.

Mezinárodní vědecký časopis New Scientist upozorňuje, že to by mohlo znamenat, že  miliarda a více chudých lidí v postižených oblastech by se mohla stát v příštích 30 letech klimatickými uprchlíky. Odkazuje přitom na studii OSN. Jedná se o vyšší odhad než jaký uvádí Světová banka, podle které by v roce 2050 mohlo být na světě 140 milionů klimatických uprchlíků.

Studie počítá nicméně s horší variantou globálního oteplování než klimatický panel OSN, podle něhož by mohlo do roku 2050 dosáhnout 2,4 stupně Celsia. Důvodem je to, že studie mezinárodních organizací obecně bývají v odhadech více konzervativní a neberou v úvahu  zpětné smyčky dlouhodobého uhlíkového cyklu jako je uvolňování skleníkových plynů z permafrostu, ztráta ledovců v západní Antarktidě a úbytek kyslíku z oceánů, půdy a zemské atmosféry, které mohou globální oteplování ještě zesílit. Podle zprávy existuje pětiprocentní šance, že by došlo k nejextrémnějšímu scénáři, tj. k zvýšení globální teploty na 3,5 až 4 stupně Celsia.

Autoři studie volají po „nouzové mobilizaci“ podobné té z druhé světové války, která by spočívala ve vybudování globálního průmyslu s nulovými emisemi uhlíku. Podle nich je třeba přijmout takovou ekonomickou strategii, která by se méně zaměřovala na klimatické modely a více na plánování náležitých reakcí pro extrémní scénáře.

Podle Michaela Manna z Pensylvánské státní univerzity jsou záměry autorů dobré, jejich rétorika je ale až příliš přehnaná. „Jak jsem již psal dříve, bombastická rétorika, přehánění a (důkazy) nepodporované zkázonosné rámování může působit proti klimatickým opatřením.“ Spratt odmítá, že by zpráva byla senzacechtivá.

195 účastníků Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu podepsalo Pařížskou dohodu. Ta stanovuje, že se podepsané státy zavazují k úsilí o udržení nárůstu globální  průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

Související

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Více souvisejících

Klimatické změny globální oteplování konec světa migrace

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy