Příšerné odhalení: Tříleté děti pracovaly v cihelně jako otroci

Dělníci tahali stohy cihel, do tváře jim žhnula vypalovací pec. Nikdo z nich nečekal, že dostane zaplaceno, stejně jako nikdo z nich nevěděl, jak dlouho jej tam budou držet.

Zpravodajka CNN se rozjela za rodinou malého Manodže, která je nyní zase pohromadě ve své vesnici. Našla velmi malé děti, které v cihelně pracovaly s dospělými. Nedokážou svou práci popsat slovy, ale umí ukázat, jak musely cihly tvarovat z mokré hlíny.

K tomu, že se Singhova rodina dostala domů, dopomohla nezisková organizace zvaná International Justice Mission (IJM), která odhaluje případy otrocké práce.

"Museli jsme pracovat 18 i 22 hodin denně. Nebyl čas na jídlo ani na umytí. Jednou jsem usnul a majitel mě zbil holí," popisuje podmínky v cihelně Manodžův otec Lucky a ukazuje protrženou kůži na rameni. Nechal se najmout na práci v cihelně, protože nedokázal uživit početnou rodinu pletením košíků.

Když přišel do jeho vesnice ve východoindickém státě Urísa náborář, slíbil budoucím dělníkům zálohu, která činila v přepočtu asi 8000 korun. Jakmile vesničané dorazili na místo, stal se z toho dluh. Byli zavřeni do objektu cihelny a museli si dlužnou částku nejdříve odpracovat. Bez povolení nesměli vycházet ven a nikdo jim neřekl, za jak dlouho bude dluh vyrovnán.

Nevolnická práce je v Indii nelegální od roku 1976. Indie má však miliony chudých, kteří jsou ochotni pracovat za nelegálních podmínek. CNN se tématu věnuje několik let.

Hlavní příčiny dětské práce jsou ekonomické - rodiny potřebují děti k pomoci na polích či v domácnosti nebo k přispívání do rodinného rozpočtu. Podle odhadů nevládních organizací jen v Indii 15 milionů dětí prací splácí dluhy svých rodičů. Vedle toho ale také hrají velkou roli kulturní zvyklosti, kdy v mnoha zemích například rodina spíše pošle do školy chlapce než dívku.

Některé státy sice přijaly zákony omezující dětskou práci, ale jen těžko je dovedou aplikovat v praxi. V některých zemích ale vláda recept proti dětské práci vůbec nehledá (např. v Uzbekistánu pracují děti na státních bavlníkových plantážích).

Dětská práce nemá jednoduché řešení. Dá se předpokládat, že její řešení do budoucna bude kombinací:- dále rostoucího povědomí o škodlivosti dětské práce mezi rodiči v rozvojových zemích- aktivnějšího postoje vládních úřadů tam, kde je dětská práce problémemvyšších příjmů rodičů- snížení nákladů na vzdělání pro nejchudší vrstvy obyvatel v rozvojových zemích- tlaku prostřednictvím mezinárodního obchodu (kdy se řadě států velmi nelíbí kupovat zboží vyrobené dětskýma rukama)

(Zdroj: nazemi.cz)