Austrálie je jako kanárek v dole. Ukazuje, co čeká svět, varuje profesor

Dopady teprve uvidíme

Dlouhodobé dopady požárů ale teprve uvidíme, obává se odborník. Vysvětluje, že dokud nebudou prozkoumány spálené oblasti, nevíme, jaké škody na životním prostředí byly napáchány, ale dá se očekávat, že došlo k enormnímu narušení biodiverzity.

Podíváme-li se na průměrnou hustotu výskytu původních ptáků, plazů a savců, život mohla přijít až miliarda zvířat, varuje ekolog. Zdůrazňuje, že jde o konzervativní odhad, který nebere v potaz netopýry a další třídy obratlovců.

Chris Reid z Australského muzea navíc odhaduje, že požáry zabily 240 miliard hmyzích jedinců, poukazuje profesor. Konstatuje, že pochopit rozměr tak enormní ztráty volně žijících živočichů je obtížné, ale situace je pochmurným náznakem budoucnosti světového ekosystému.

"V kouři stále zůstává záblesk naděje pro biodiverzitu na Zemi,pokud světoví politici vyslyší varování australské krize," píše Dickman. Vysvětluje, že počty zabitých živočichů jsou jen jednou částí problému a bude třeba položit otázku, jak se konkrétní druhy a oblasti vypořádají s požáry a nakolik se dokážou obnovit.   

Špatnou zprávou je to, že ve spálených oblastech žije mnoho již ohrožených druhů a některé z nich přišly o většinu svého přirozeného prostředí, uvádí ekolog. Soudí, že toto se týká mezi dvaceti až stovky druhů obratlovců a rostlin a až sedmi stovek bezobratlých druhů.

K intenzivním požárům jsou náchylné také dlouho rostoucí deštné pralesy, pobřežní deštné pralesy a alpínská vegetace, přičemž kolaps těchto biotopů a vyhynutí živočichů, které je obývají, by rapidně poznamenal biodiverzitu, upozorňuje expert. Za dobrou zprávu označuje skutečnost, že australský ekosystém se vyvíjel spolu s požáry a dá se očekávat, že v mnoha oblastech se obnoví klíčové druhy keřů a rostlin, jako například eukalyptus.  

"Až zaprší, začnou rašit trávy a rostliny a život se rychle vrátí, aby využil čerstvý, zelený dar," pokračuje akademik. Přiznává, že k obnově deštného pralesa a dalších požárům náchylných biotopům dojde také, ale bude to trvat déle, tudíž živočichové, kteří potřebují zdroje, jež se dlouho obnovují, například hluboké spady listů, klády či dutiny stromů, budou nějaký čas vzácností.

Ačkoliv zahynuly desítky tisíc koal, tento druh je v bezpečí, domnívá se profesor. Dodává, že poslední průzkumy ukazují, že díky enormnímu úsilí hasičů se v jedné utajované lokalitě podařilo zachránit unikátní a endemickou wolemii, australský "dinosauří strom".   

Lze se poučit?

"Jak se lze poučit z probíhajících katastrofálních požárů buše?" ptá se Dickman. Připomíná, že již v roce 2008 ekonom Ross Garnout na základě klimatických modelů předvídal, že oteplení a vysychání jižní části australského kontinentu vytvoří podmínky pro intenzivnější požáry, což se potvrdilo a Austrálie loni zažila nejteplejší a nejsušší rok od začátku měření, a tím byl položen základ pro aktuální katastrofu.

Není možné dále popírat realitu a dopady klimatické změny, zdůrazňuje profesor. Kvituje, že australská vláda premiéra Scotta Morrisona přislíbila 50 milionů dolarů (přes 750 milionů korun) na obnovu zničených biotopů a v Canbeře tento týden probíhá setkání expertů, které má pomoci celý proces řídit.  

Austrálie je občas označována za světového "klimatického kanárka" v hlubinném dole, vysvětluje Dickman. Poukazuje, že s ohledem na proměnlivé klima, celkovou suchost a náchylnost tamních ekosystémů k požárům, vědci dlouho očekávali, že dopady klimatické změny se nejdříve a nejintenzivněji projeví právě na tomto kontinentu.

Proto je třeba ptát se, zda bezprecedentní nárůst požárů není pro Austrálii novou normou a zároveň signálem toho, co přijde i jinde, naznačuje ekolog. Poukazuje, že svět bude sledovat, jak Austrálie odpoví na výzvu klimatické změny, a sám věří, že pokud bude odvaha a vůle, mezinárodní společenství se může ze současné krize poučit.

"Možná budeme schopní změnit naše kolektivní chování a jednat rychle a zaměřit se na zmírnění rizik a dopadů globální klimatické katastrofy," doufá závěrem odborník.