Bangladéš poslal Rohingy na odlehlý ostrov, je považován za neobyvatelný

Zmínění uprchlíci přistáli v sobotu na bangladéšském pobřeží po neúspěšném pokusu dostat se lodí do bohatší Malajsie. Bangladéšské úřady uvedly, že jejich karanténa je nutná, aby se zabránilo zavlečení koronaviru do obřích uprchlických táborů u bangladéšského města Cox's Bázár.

V těchto táborech žijí statisíce příslušníků muslimského etnika Rohingů, kteří utekli z převážně buddhistické Barmy před brutálním pronásledováním. Tábory jsou od začátku dubna uzavřeny, zatím v nich nebyl žádný případ nákazy koronavirem zaznamenán. Počet lidí s nemocí covid-19 překročil v pondělí v Bangladéši hranici 10.000.

Ve skupině třicítky barmských běženců, kteří byli odesláni na ostrov Thengar Čár, jsou převážně ženy a děti. Několik uplynulých týdnů strávili migranti na moři ve snaze dostat se do Malajsie, která je pro Rohingy jednou z vysněných zemí kvůli převážně muslimské populaci a prosperující ekonomice. Běženci nejeví příznaky nákazy koronavirem. Zatím není jasné, jestli po skončení karantény na ostrově zůstanou, nebo se vrátí na pevninu.

Při poslední uprchlické vlně přišlo z Barmy do Bangladéše přes 700.000 Rohingů. Bangladéšské úřady poprvé zveřejnily plán na využití nízko položeného ostrova Thengar Čár v Bengálském zálivu pro ubytování rohingských běženců v roce 2015.

Thengar Čár, který vznikl před necelými dvěma desítkami let nahromaděním usazenin z řeky Meghna, se nachází asi 30 kilometrů od ostrova Hatija, který má 600.000 obyvatel, a zhruba devět hodin cesty od uprchlických táborů, kde Rohingové žijí nyní. Na ostrově již byla pro migranty vybudována přístřeší a další zařízení.

Ostrov ale bývá v monzunovém období od června do září pravidelně zatopen, takže lidé z oblasti ho považují za neobyvatelný. "V monzunovém období je vždy část toho ostrova zničena a my se tam v té době neodvažujeme. Jak by tam mohly žít tisíce Rohingů?" uvedl již dříve jeden občan ostrova Hatija.

Bangladéšská vláda údajně začala na ochranu před záplavami budovat na ostrově Thengar Čár hráze. Vzniknout má rovněž velký sklad, který by poskytoval zásoby na několikaměsíční přežití.

Úřady převážně buddhistické Barmy neuznávají Rohingy jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě perzekuci, je jim upíráno občanství a základní lidská práva. Když rohingští povstalci v srpnu 2017 zaútočili na řadu stanovišť barmské policie, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku.