Bangladéš stěhuje Rohingy na nehostinný ostrov, lidskoprávní organizace protestují

Bangladéš dnes začal s kontroverzním přesunem více než tisíce uprchlíků rohingské menšiny na ostrov Thengar Čár v Bengálském zálivu. Nízko položený ostrov je však pravidelně pod náporem bouří a záplav, za nevhodný k osídlení ho považují některé lidskoprávní skupiny i OSN, píše agentura AFP.

Z uprchlických táborů dnes za doprovodu policie vyrazily desítky autobusů směřujících do přístavního města Čitágáon. Tam na Rohingy čekají lodě bangladéšského námořnictva, které je mají v pátek dopravit na ostrov.

"Ve dvou konvojích vyjelo 20 autobusů, v první desítce cestovalo 423 lidí, ve druhé 499," uvedl šéf regionální policie. Další autobusy jsou podle něj připravené k odjezdu plánovaném na dnešní odpoledne.

Photograph of #Rohingya boarding a bus from Camp 23 Shamlapur to start the process of relocation to Bhasan Char. According to testimonial evidence we collected relocations may be coerced/involuntary. Govt should halt relocations + give UN technical team access to the island. pic.twitter.com/9vx3DIk98e

— John Quinley III (@john_hq3) December 3, 2020

Ostrov Thengar Čár vznikl před necelými dvěma desítkami let nahromaděním usazenin z řeky Meghna. V monzunovém období od června do září bývá pravidelně zatopen, takže lidé z oblasti ho považují za neobyvatelný. Bangladéšská armáda na něm vybudovala domy pro zhruba 100.000 Rohingů a postavila i hráz, která je má chránit před záplavami. V první fázi přesunu z přeplněných uprchlických táborů se má na ostrov přesídlit na 2500 uprchlíků.

Rohingové jsou muslimská menšina z převážně buddhistické Barmy, kde čelí dlouhodobé diskriminaci. Okolo 750.000 jich v roce 2017 po etnických čistkách vedených buddhistickými milicemi a armádou prchlo do sousedního Bangladéše. Přidali se tak ke zhruba 200.000 dalším Rohingům, které tam vyhnaly předchozí vlny násilí. Příval uprchlíků vedl bangladéšské úřady k výstavbě táborů, které jsou však přeplněné a panují v nich špatné podmínky.

Úřad OSN v Bangladéši dnes vydal prohlášení, ve kterém ujistil, že se na přesunu Rohingů nijak nepodílí a má o něm jenom málo informací. Organizaci navíc místní úřady nedovolily nezávisle posoudit, zda jsou na ostrově bezpečné podmínky pro život.

K zastavení přesídlení vyzvala například jihoasijská pobočka organizace Amnesty International či americká skupina Refugees International, podle které je plán bangladéšské vlády "krátkozraký a nelidský". Vláda však tvrdí, že Rohingy k odchodu na ostrov nenutí a že se s nebezpečím přírodních katastrof dostatečně vypořádala, píše agentura Reuters.

Související

OSN, ilustrační foto

OSN požádala asijské státy o pomoc Rohingům na unášeném člunu

Andamanským mořem je unášen porouchaný člun, na němž jsou uprchlíci z menšinového etnika Rohingů. Upozornil na to dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle jehož informací někteří z nich již zemřeli kvůli nedostatku jídla a vody. Úřad vyzval vlády jihoasijských zemí, aby uprchlíkům pomohly.

Více souvisejících

Rohingové Bangladéš uprchlíci amnesty international

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy