Barma dál pronásleduje muslimy. Stovkám tisíc Rohingů hrozí genocida, varuje OSN

Statisíce příslušníků menšinového etnika Rohingů, kteří zůstávají v Barmě, dál čelí systematickému pronásledování a žijí pod hrozbou genocidy. Podle agentury Reuters to dnes uvedli vyšetřovatelé OSN, kteří rovněž zopakovali svou dřívější výzvu, že by před mezinárodní soud měli být postaveni generálové barmské armády.

Podle Vyšetřovací mise OSN byly při operacích barmských bezpečnostních sil v posledních dvou letech zabity tisíce Rohingů a 740.000 členů tohoto etnika bylo donuceno uprchnout do sousedního Bangladéše.

Barmské úřady převážně muslimské Rohingy neuznávají jako národnostní menšinu a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích právě z Bangladéše.

Poté co rohingští povstalci v srpnu 2017 zaútočili v barmském Arakanském státě na řadu policejních stanovišť, armáda zahájila proti menšině vojenské operace. Od té doby z převážně buddhistické Barmy do sousedního muslimského Bangladéše uprchlo na 740.000 Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.

Vyšetřovatelé OSN už dříve obvinili barmské bezpečnostní síly z masového vraždění a znásilňování Rohingů a vypalování jejich domovů. Podle loňského prohlášení vyšetřovatelů by vrchní velitel barmské armády a dalších pět generálů mělo být stíháno za genocidu spáchanou na etniku Rohingů v Barmě.

"Hrozba genocidy pro zbývající Rohingy přetrvává," uvedl dnes šéf Vyšetřovací mise OSN Marzuki Darusman v prohlášení k nové zprávě o situaci v Barmě. Barmské úřady se podle něj "genocidě" Rohingů nesnaží zabránit.

Asi 600.000 Rohingů, kteří nadále setrvávají v barmském Arakanském státě, žije podle vyšetřovatelů OSN v otřesných podmínkách. Úřady omezují jejich pohyb a zasahují do všech sfér jejich životů. "Tato skutečnost ukazuje, že pro téměř milion rohingských uprchlíků žijících v Bangladéši je návrat domů stále nemožný," podotýkají vyšetřovatelé.

Vyšetřovací mise OSN byla vytvořena v roce 2017 a od té doby její členové vyslechli v Bangladéši i v dalších zemích 1300 obětí a svědků násilností páchaných na Rohinzích a analyzovali satelitní snímky z Arakanského státu, dokumenty, videa a fotografie.

Související

OSN, ilustrační foto

OSN požádala asijské státy o pomoc Rohingům na unášeném člunu

Andamanským mořem je unášen porouchaný člun, na němž jsou uprchlíci z menšinového etnika Rohingů. Upozornil na to dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle jehož informací někteří z nich již zemřeli kvůli nedostatku jídla a vody. Úřad vyzval vlády jihoasijských zemí, aby uprchlíkům pomohly.

Více souvisejících

Rohingové barma uprchlíci OSN Bangladéš genocida Muslimové

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Los Angeles

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles

Los Angeles čelí největší vlně občanských nepokojů od počátku pandemie. Jejich bezprostřední příčinou byly rozsáhlé razie imigrační agentury ICE, které proběhly v pátek po celém městě. Podle starostky Karen Bassové ale za současnou krizí stojí více než jen samotné zatýkání. Obviňuje Bílý dům z cíleného vyvolávání chaosu a porušování pravomocí místní samosprávy.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího

Vysoká prohra v Chorvatsku 1:5 nebude pro kouče Ivana Haška znamenat konec jeho působení ve funkci trenéra české fotbalové reprezentace. Potvrdil to nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) David Trunda, jenž však pověřil realizační tým k vypracování analýzy tohoto neúspěchu, která by měla být následně předložena výkonnému výboru. Vedle budoucnosti Ivana Haška u národního týmu po výprasku v chorvatském Osijeku se však řešila i přítomnost bývalého funkcionáře Jana Hořejšího spojovaného s érou bývalého asociačního místopředsedy Romana Berbra. Trunda se musel od Hořejšího distancovat.

před 3 hodinami

sport

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou

Čeští fotbaloví reprezentanti tušili, že v pondělí večer narazí v rámci kvalifikace na světový šampionát v roce 2026 na nejtěžšího soupeře a vůbec favorita celé kvalifikační skupiny L Chorvatsko. V Osijeku se to potvrdilo, stejně jako to, že Chorvati jsou o několik tříd fotbalově jinde než Češi. Od samotného začátku bylo vidět, že se po většinu zápasu bude hrát prakticky na jednu branku a snad jen v úvodu druhé půle se dá říct, že Češi s Chorvaty hráli vyrovnaně. Po prvním poločase totiž mohli být rádi, že to je pro Chorvatsko jen 1:0 a když pak Souček hlavičkou ve druhé půli vyrovnal na 1:1, vypadalo to, že se Češi nadechují k daleko lepším výkonům. Jenže následovala hrůzná třináctiminutovka, během které Chorvatsko i díky dvěma penaltám zvýšilo na nakonec konečných 5:1. Pro Čechy se tak – i přesto, že i po tomto duelu vedou svou kvalifikační skupinu – komplikuje vidina postupu na MS z prvního místa.

před 3 hodinami

ignis brunensis

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje

Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj

Prezident USA Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby ukončil válku v Gaze a přestal hovořit o možném útoku na Írán. Informaci přinesl zdroj obeznámený s pondělním telefonátem obou lídrů. Tlak z Washingtonu sílí v době, kdy Spojené státy usilují o jadernou dohodu s Teheránem a prostřednictvím zprostředkovatelů vedou jednání s Hamásem o příměří. 

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

před 12 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

včera

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy