Čína nabízí Srí Lance pomoc, kritici to považují za dluhovou past

Si podle svých slov věří, že Srí Lanka bude schopna vykročit směrem k hospodářské a sociální obnově a je připraven poskytnout prezidentovi Ranilu Vikremesinghemu a srílanskému lidu podporu a pomoc, jak nejlépe bude umět, uvedla televize CCTV.

Srí Lanka dluží Číně nejméně pět miliard dolarů (120 miliard korun), i když některé odhady uvádějí téměř dvojnásobek této částky. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) Srí Lance půjčila 3,8 miliardy dolarů (91,7 miliard korun) také Indie a nejméně 3,5 miliardy dolarů (84,4 miliard korun) dluží Srí Lanka Japonsku, další miliardu dolarů (24 miliard korun) pak ostrov dluží dalším zemím.

Čína v uplynulém desetiletí napůjčovala Srí Lance miliardy dolarů na různé projekty, mimo jiné na stavbu silnic, přístavů a letiště. Kritici nicméně tvrdí, že peníze směřovaly do zbytných projektů s nízkou návratností. Jedním z nich byl například nákladný přístav v Hambantotě, rodném městě politické dynastie Radžapaksů, nedávno svržené masovými nepokoji. Ten byl před několika lety fakticky předán pod čínskou kontrolu poté, co srílanské úřady uznaly, že již nemohou splácet půjčky, uvedl list The Washington Post.

Srí Lanka je klíčovou součástí čínského projektu nové Hedvábné stezky, tedy dlouhodobého plánu na financování a výstavbu infrastruktury propojující Čínu se zbytkem světa.

Srí Lanka se však dostala do situace, kterou Spojené státy a některé další země označují za dluhovou past pro menší a chudší ekonomiky. Peking taková tvrzení odmítá a označuje je za snahu o poškození pověsti Číny.

Ostrov v roce 2020 obdržel podle listu The Washington Post od Číny snadný úvěr ve výši třech miliard dolarů (72,2 miliardy korun), který mu měl pomoci při splácení stávajících dluhů. Srí Lanka se rozhodla pro tuto zkratku, místo toho, aby podnikla náročnější restrukturalizaci svých dluhů v dialogu s MMF a prosadila úsporná opatření.

Na Čínu připadá asi deset procent zahraničního dluhu Srí Lanky, někde je ale podle kritiků situace ještě závažnější. Přibližně 30 procent zahraničního dluhu připadá na Čínu například v Zambii. Miliardy dolarů z čínského financování vodní elektrárny a železniční infrastruktury nyní směřují také Laos k neschopnosti splácet svůj dluh.