Efektivnější než sovětská propaganda. Politolog varuje před vlivem Číny

Jasný signál z Pekingu

V takovém světě by ideologie ztratila význam, trhy by překonaly kulturní rozdíly, Čína a Rusko by se demokratizovaly a zaujaly místo v mezinárodním systému vytvářeném Spojenými státy, staly se "odpovědnými akcionáři" ve světě liberální demokracie a volnotržního kapitalismu, nastiňuje Michta. Připomíná, že Kreml si sice desetiletí po konci studené války zvolil ideologickou cestu, ale revizionistické impulzy Moskvy byly široce odmítány a Rusko bylo považováno za upadající mocnost, vzdálenou svým snům o zaujetí pozice nového "Třetího Říma".

"Nyní nás ale z uspokojení vyvedl šok, a ten přišel z komunistické Číny," píše autor komentáře. Konstatuje, že během koronavirové pandemie Peking vyslal opět jasný signál, že zamýšlí postavit se všemi prostředky americké hegemonii.

Čínská ideologická výzva liberální demokracii je zdánlivě mnohem efektivnější než sovětská propaganda během studené války, varuje politolog. Soudí, že spolu s tím, jak se Spojené státy noří do stále hlubší ekonomické a politické krize, se Peking spojil s revizionistickým Ruskem a nabízí evropským i asijským zemím ekonomické pobídky ke zvážení přerušení spojenectví s Washingtonem.

Povaha této ideologické výzvy si podle Michty zaslouží mimořádnou pozornost, protože Čína má potenciál stát se prvním vysoce technologickým totalitním státem světa, což by jí umožnilo nejen kontrolovat své občany, ale také tok informací v jiných zemích a mezi nimi, včetně amerických spojenců a Spojených států samotných.

"To, co Peking nabízí je podvodně přesvědčivá vize světa - volný trh pro nesvobodné lidi -, kde prosperita a individuální svobody již nejsou nezbytně provázané," pokračuje Michta. Přibližuje, že v době hlubokých otřesů v USA, poselství Pekingu naopak zní, že Čína nalezla způsob, jak zajistit ohromující ekonomický růst - během jedné generace zvýšila svůj HDP o 900 % - výměnou za podřízení se pravidlům nastaveným komunistickou stranou.

V novém nadnárodním digitálním světě jde o zprávu, že čínská prosperita a řád, nikoliv svoboda, mají stát nad vším ostatním, deklaruje politolog. Podotýká, že toto poselství zaštiťují miliardy dolarů, které Čína nakupila díky neuváženému přesunu americké průmyslové základny do zahraničí a poskytnutí neomezeného přístupu Číně k americké společnosti - přestože Čína nadále omezuje cizince, Washington umožňuje agentům Pekingu pronikat tam, kam se zatím žádný jiný komunistický režim nedostal, do amerických dozorčích rad, na akademickou půdu, do výzkumných center, médií a politických kruhů.

Dějiny nikdy nekončí

Výzva pro Spojené státy spočívá v tom, že zatím nejsou schopné přijít s tak jasnou zprávou, která jim zajistila klíčovou výhodu nad Sovětským svazem a která zněla "svoboda rovná se prosperita", domnívá se Michta. Připomíná, že během studené války Západ nepředstavoval pouze liberální hodnoty, ale právě kvůli svým svobodám dokázali jeho obyvatelé ekonomicky prosperovat.

"V kostce, demokracie znamenala dobrý život - a ti, kteří žili v Německé demokratické republice, komunistickém Československu či Polské lidové republice, to věděli," píše Michta. Upozorňuje, že čínská výzva se objevila v čase, kdy jsou Spojené státy zranitelné díky dvěma desetiletí nepřetržitých válek na druhořadých bojištích i rozsáhlému půjčování za účelem zvládnutí pandemie, které se kombinuje s ekonomickými potížemi a domácím sociálním pnutím.

Zpochybněny jsou tak dosavadní převládající představy o světovém řádu a rozdělení moci ve světě, míní politolog. Dodává, že přeměna amerických společností v stále více nadnárodní entity odpoutané od jejich domácí základny dále komplikuje snahu čelit čínskému ideologickému poselství.

Souběžně s tím dochází na Západě k proměně hodnot a vzestupu "neomarxismu" v amerických vzdělávacích institucích, což je živná půda pro ideologické poselství Pekingu a jeho šíření mezi mladými, tvrdí autor komentáře. Deklaruje, že ideologická dimenze tohoto velmocenského soupeření nabývá na významu, protože americké elity pohltily v uplynulém desetiletí pochybnosti o klíčových principech demokratické republiky, což doplňuje to, co Michta označuje za "progresivní degradaci ústředního principu občanství", který nahrazují skupinové kategorie jako rasa či gender.  

Za naprostou ironii považuje Michta to, že "marxistický kolektivismus" byl sice zničen v Rusku a někdejším východním bloku, ale o tři desetiletí později se vrátil v Americe a Evropě a údajně usnadňuje Pekingu práci při šíření jeho ideologie. Této "realitě" je podle politologa nutné čelit, protože dějiny nikdy nekončí a ideologie bude v nadcházejících letech opět rámovat velmocenské soupeření.

"Otázka zní: Jsme na ten úkol připraveni? Dokážou Američané povstat jako národ a bránit to, co ti před námi považovali za posvátné a tolik to chránili?" uzavírá autor komentáře.