Hongkongští aktivisté se bouří proti zákonu o národní bezpečnosti

Prodemokratičtí aktivisté se obávají, že nová norma by mohla omezit v Hongkongu svobodu. Někteří tvrdí, že chystaný zákon popírá princip jedna země, dva systémy, který má městu oproti pevninské Číně zaručit určité svobody.

"Peking se snaží umlčet pomocí strachu a síly kritické hlasy z Hongkongu," napsal na twitteru jeden z nejvýznamnějších představitelů prodemokratického hnutí Joshua Wong. Ten plánuje spolu s dalšími aktivisty uskutečnit protestní akci dnes v pozdějších hodinách. Protest plánovaný na dnešní poledne se nakonec nekonal, zájemce mohla podle agentur odradit mimo jiné přítomnost pořádkových sil na hongkongských ulicích.

5/ Beijing’s move is a direct retaliation on #hongkongers’ efforts to arouse awareness over the past one year. Beijing is attempting to silence #Hongkongers’ critical voices with force and fear.

Nový zákon by měl podle návrhu umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování. Dále uvádí, že by měla být zachována "svrchovaná soudní pravomoc" centrální čínské vlády a "vysoká autonomie" Hongkongu. Kdykoliv to bude potřeba, bezpečnostní orgány centrální vlády budou moci ustanovit v Hongkongu úřady, které budou dohlížet na národní bezpečnost.

Americký prezident Donald Trump varoval, že pokud Peking od záměru prosadit bezpečnostní zákon neupustí, reakce Washingtonu bude "velmi důrazná". Čínské ministerstvo zahraničí na Trumpovo varování reagovalo prohlášením, že Peking usiluje o dialog s Washingtonem, ale je připraven podniknout odvetné kroky, pokud se USA budou snažit Čínu omezovat.

Podle šéfa americké diplomacie Mikea Pompea je čínský návrh svévolný a jeho prosazení by mohlo mít dopad na to, jak USA k poloautonomní provincii přistupují. Hongkong má pozici jednoho ze světových finančních center také díky tomu, že mu americký Kongres připsal zvláštní status, jež mu garantuje zvláštní pravidla například v mezinárodním obchodu.

Evropská unie v deklaraci přijaté všemi 27 členskými státy Čínu vyzvala, aby respektovala autonomii. "Evropská unie má silný zájem na tom, aby se stabilita a prosperita Hongkongu odvíjela od principu jedna země, dva systémy," uvedl v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Británie očekává, že bude Peking respektovat práva a svobody Hongkongu a že Čína zajistí jeho autonomii, řekl dnes mluvčí britského premiéra Borise Johnsona. Kanadský premiér Justin Trudeau vyzval obě strany, aby snížily vzájemné napětí skrze dialog.

Oznámení o bezpečnostním zákonu vyvolalo mezi investory obavy z dalších nepokojů v tomto významném finančním centru. Hlavní index hongkongské akciové burzy Hang Seng odepsal 4,96 procenta a uzavřel na 23.075,78 bodu. Zaznamenal tak nejvýraznější propad od roku 2015 a zároveň klesl na nejnižší hodnotu za sedm týdnů. Ekonomický poradce Bílého domu Kevin Hasset dnes varoval, že plánovaný krok Pekingu bude mít "velice, velice špatné dopady" na hongkongskou ekonomiku.

Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je provincie spravována podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.

V červnu minulého roku propukly v Hongkongu protesty původně proti návrhu zákona, který měl umožňovat vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Postupně ale aktivisté rozšířili své požadavky na obecnější demokratické reformy a demonstrace pokračovaly mnoho měsíců.

V lednu je zbrzdilo nařízení o zachovávání odstupu přijaté kvůli epidemii covidu-19, akce se však v menším rozsahu opět konají. Při demonstracích 10. května proti vládě hongkongské správkyně Carrie Lamové a proti centrální vládě v Pekingu zadržela hongkongská policie 230 účastníků, stovky lidí se sešly také při protestu o tři dny později.