V indické části Kašmíru ode dneška platí dvoudenní zákaz vycházení, kterým chtějí úřady předejít možným protestům. Ty by se mohly uskutečnit ve středu, kdy uplyne rok od zrušení zvláštního autonomního statusu této oblasti.
Příslušníci policie a polovojenských jednotek hlídkují v ulicích měst, obcházejí domy a nabádají obyvatele, aby zůstávali uvnitř, popsala situaci v kašmírské metropoli Šrínagaru agentura AP.
But the birds show defiance.Srinagar, #Kashmir pic.twitter.com/ROgXEn0ssd
— Aakash Hassan (@AakashHassan) August 4, 2020
Ozbrojení těžkooděnci v převážně prázdných ulicích města rozmístili ocelové zábrany a natáhli žiletkový drát. Jeden z příslušníků policie pod podmínkou zachování anonymity uvedl, že v uplynulých dnech bylo zadrženo několik lidí kvůli podezření, že by mohli v oblasti zorganizovat protivládní protesty. Podle policejního představitele se objevily náznaky, že separatistické skupiny financované Pákistánem si chtějí středeční datum připomínat jako "černý den", takže by se mohly objevit protesty či násilné akce.
Region Kašmíru je rozdělen mezi Indii a Pákistán, které o něj od vyhlášení nezávislosti v roce 1947 svedly dvě ze svých tří válek. Indická část Kašmíru je v převážně hinduistické Indii jediným územím, kde tvoří většinu muslimové. Povstalci v Kašmíru od roku 1989 bojují proti indické vládě a požadují vznik samostatného státu, nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou.
Indický ministr vnitra Amit Šáh loni 5. srpna oznámil, že bude zrušena platnost článku 370 indické ústavy, na jehož základě měl stát Džammú a Kašmír vlastní základní zákon, svou vlajku a také nezávislost ve všech sférách s výjimkou zahraniční politiky, obrany a komunikací. Proti ukončení zvláštního autonomního statusu Kašmíru vystoupil Pákistán s tím, že krok porušuje rezoluce OSN.
Krátce po zrušení speciálního statusu úřady kvůli obavám z protestů v oblasti přerušily telefonní sítě a internet a vyslaly do ulic kašmírských měst tisíce vojáků. Mnoho kašmírských představitelů požadujících větší svobodu bylo zatčeno a zatím nebylo propuštěno.
Související
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
Tragédie v nočním klubu v Goa: Při požáru zemřelo nejméně 25 lidí včetně turistů
Aktuálně se děje
před 34 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák