Indie zavedla v Kašmíru zákaz vycházení. Obává se protestů, v ulicích jsou těžkooděnci

V indické části Kašmíru ode dneška platí dvoudenní zákaz vycházení, kterým chtějí úřady předejít možným protestům. Ty by se mohly uskutečnit ve středu, kdy uplyne rok od zrušení zvláštního autonomního statusu této oblasti.

Příslušníci policie a polovojenských jednotek hlídkují v ulicích měst, obcházejí domy a nabádají obyvatele, aby zůstávali uvnitř, popsala situaci v kašmírské metropoli Šrínagaru agentura AP.

But the birds show defiance.Srinagar, #Kashmir pic.twitter.com/ROgXEn0ssd

— Aakash Hassan (@AakashHassan) August 4, 2020

Ozbrojení těžkooděnci v převážně prázdných ulicích města rozmístili ocelové zábrany a natáhli žiletkový drát. Jeden z příslušníků policie pod podmínkou zachování anonymity uvedl, že v uplynulých dnech bylo zadrženo několik lidí kvůli podezření, že by mohli v oblasti zorganizovat protivládní protesty. Podle policejního představitele se objevily náznaky, že separatistické skupiny financované Pákistánem si chtějí středeční datum připomínat jako "černý den", takže by se mohly objevit protesty či násilné akce.

Region Kašmíru je rozdělen mezi Indii a Pákistán, které o něj od vyhlášení nezávislosti v roce 1947 svedly dvě ze svých tří válek. Indická část Kašmíru je v převážně hinduistické Indii jediným územím, kde tvoří většinu muslimové. Povstalci v Kašmíru od roku 1989 bojují proti indické vládě a požadují vznik samostatného státu, nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou.

Indický ministr vnitra Amit Šáh loni 5. srpna oznámil, že bude zrušena platnost článku 370 indické ústavy, na jehož základě měl stát Džammú a Kašmír vlastní základní zákon, svou vlajku a také nezávislost ve všech sférách s výjimkou zahraniční politiky, obrany a komunikací. Proti ukončení zvláštního autonomního statusu Kašmíru vystoupil Pákistán s tím, že krok porušuje rezoluce OSN.

Krátce po zrušení speciálního statusu úřady kvůli obavám z protestů v oblasti přerušily telefonní sítě a internet a vyslaly do ulic kašmírských měst tisíce vojáků. Mnoho kašmírských představitelů požadujících větší svobodu bylo zatčeno a zatím nebylo propuštěno.

Související

Boeing 787 Dreamliner společnosti Air India - Ilustrační fotografie.

Záhada zřícení letu AI171: Druhá černá skříňka letadla Air India nalezena

Vyšetřovatelé v Indii získali druhý záznamový přístroj z havarovaného letadla společnosti Air India. Hlasový záznamník z kokpitu má odhalit poslední slova pilotů před pádem Boeingu 787-8, který se ve čtvrtek zřítil v Ahmadábádu. Počet obětí podle úřadů mezitím stoupl na 270. Informuje server The Economic Times.
Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Přeživší z letu Air India promluvil. Pořád tomu nemůže uvěřit

K překvapení všech vylezl z vraku letounu společnosti Air India, které ve čtvrtek havarovalo v indickém Ahmedabádu, jeden živý člověk. Brit Vishwashkumar Ramesh poprvé obsáhleji popsal, jak se mu podařilo přežít. Na místě byly mezitím nalezeny černé skříňky, které mají pomoci s objasněním tragické nehody. 

Více souvisejících

Indie Kašmír

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

před 54 minutami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

před 2 hodinami

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

před 3 hodinami

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině.

Nejmasivnější útok na Ukrajinu zasáhl západ země. Poláci poslali do vzduchu stíhačky

Rusko podniklo dosud největší letecký útok na Ukrajinu od začátku invaze. Terčem bylo především město Luck, kde podle úřadů ohrozilo civilisty přes 50 dronů a raket. Útoky zasáhly i Kyjev a další města. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila stovky dronů a střel. Do pohotovosti byly uvedeny i polské stíhačky. USA už včera kvůli silným útokům oznámily dodávky nových zbraní. Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajinci se „musí umět bránit“.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pentagon

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"

Americké ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo, že pozastavilo některé dodávky munice a zbraní, které byly Ukrajině přislíbeny na konci předchozí administrativy. Důvodem je právě probíhající přezkum zásob munice americké armády, jehož cílem je podle Pentagonu zajistit, aby se neohrozila vlastní obranyschopnost Spojených států.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům

Tragické povodně v texaské oblasti Hill Country, které si vyžádaly více než 100 životů, podle odborníků signalizují novou realitu v USA. Katastrofa přichází v době, kdy prezident Donald Trump a jeho spojenci oslabují nebo zcela ruší klíčové federální úřady, jež mají na starosti předpovídání počasí a zvládání krizí způsobených extrémním počasím.

včera

včera

Donald Trump

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji

Americký prezident Donald Trump odložil zavedení plánovaných vyšších cel na dovoz do Spojených států. Zároveň rozeslal dopis čtrnácti zemím, ve kterém podrobně popsal tarify, jimž budou jejich produkty potenciálně čelit. Původně měla nová cla vstoupit v platnost 9. července, ale Bílý dům je pozastavil kvůli probíhajícím obchodním jednáním.

včera

včera

včera

Fico nepřišel. Atentátník neúspěšně žádal nízký trest, u soudu vypovídat odmítl

U Specializovaného trestního soudu na Slovensku začal v úterý soudní proces s atentátníkem na premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Předseda vlády se jednání nezúčastnil. Podle informací deníku Pravda chtěl obžalovaný Juraj C. uzavřít dohodu o vině a trestu, ale nebylo to možné. Útočník dnes odmítl vypovídat. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy