Pandemie mění vnímání bezpečnosti. Analytik volá po razantních změnách

NÁZOR - Katastrofální letní požáry zničily domovy a životy mnoha Australanům, připomíná Allan Behm v komentáři pro server The Guardian. Bezpečnostní analytik z think tanku Australia Institute dodává, že příroda se sice obnovuje, byť pomalu, ale podmínky se nemění a nástup pandemie koronaviru dále ničí osobní i ekonomický výhled postižených.

Lidé se necítí bezpečně

Dopady požárů a koronaviru na australskou ekonomiku budou srovnatelné s druhou světovou válkou a potrvá desetiletí, než se splatí dluhy, konstatuje Behm. Zdůrazňuje, že Austrálie přitom není ve válce, nenapadl ji ozbrojený nepřítel, aby si zemi podvolil, a ačkoliv na politickou scénu byli povoláni někteří vojáci a na mořích operuje australské námořnictvo, nebyl vypálen jediný výstřel a podniknut jediný nálet.

Přesto jsou milionu Australanů v mnohem menším bezpečí než před šesti měsíci, deklaruje odborník. Pokládá otázku, jak může být v bezpečí země, když nejsou v bezpečí její občané.

"To není jen místní fenomén," vysvětluje expert. Tvrdí, že lidé po celém světě se již necítí bezpečně a nevěří, že jim bezpečí zajistí vlády, protože pro jednotlivé občany nyní bezpečnost nespočívá ani tak ve schopnosti státu hájit svou suverenitu před hrozbou jiných států, ale spíše ve zvládání světové pandemie, zmírňování klimatické změny a adaptaci na ni, ochraně vodních zdrojů, zajištění spolehlivých dodávek potravin a ochraně prosperity jednotlivce i komunit.

Z prosperity a individuální bezpečnosti se nyní stávají klíčové prvky bezpečnostní politiky, uvádí analytik. Vysvětluje, že pokud si nejsme schopní poradit s problémy, které nyní sužují globální ekonomiku, klima, zdraví a politiku, pak je nutné přehodnotit základy naší bezpečnostní politiky.

Sociální soudržnost, ochrana práv, propagace hodnot a odolnost - vše vycházející ze silné ekonomiky - jsou základní prvky bezpečnostní politiky, deklaruje Behm. Podotýká, že míru, s jakou nová bezpečnostní politika musí nově přesahovat tradiční obranu a vynucování zákona, ilustrují právě klimatická změna, ochrana před pandemií, ochrana životního prostředí a půdy, potravinová bezpečnost, sucha nebo uprchlické vlny.

V případě Austrálie bude výzvou zabudovat tento pozměněný koncept do strategie řízení státu, soudí analytik. Připomíná, že tradiční bezpečnostní paradigma se totiž zaměřuje na války mezi státy, v případě terorismu pak útoky na stát, ale mnohem méně na důsledky těchto válek pro obyvatelstvo.

"Zatímco ochrana státní suverenity zůstává klíčovou odpovědnostní národních vlád, jejich základní povinností je zajistit bezpečnost a ochranu svým občanům před všemi hrozbami, nikoliv pouze před hrozbou vojenské síly," pokračuje expert. Odmítá i tvrzení, že terorismus je útok na stát a označuje jej za útok na hodnoty, které sjednocují společnost a dávají ji společný cíl. Terorismus totiž podle Behma útočí na sociální soudržnost a otevřenost, nikoliv na státní mechanismy, a tak právě silné, soudržné komunity představují nejlepší obranu před terorismem.

Občan versus stát

Bezpečnostní politika více reflektující současné problémy musí řešit síly, které oslabují globální instituce a pravidla tvořící základ světové bezpečnosti, domnívá se Behm. Dodává, že pokročilá bezpečnostní politika musí řešit také soubor překrývajících se problémů, které oslabují prosperitu země, nikoliv tyto problémy přiživovat.

Podle odborníka musí být předně redefinován vztah mezi občanem a státem, především ve světě, kde více lidí žádá ochranu před státem, nikoliv ochranu od státu, což musí doplnit přechod od plánovaní reagujícího na konkrétní hrozby a rizika k proaktivnímu plánovaní založeného na harmonii, otevřenosti, odolnosti, klidu a blahobytu, tedy k plánování, které se nezaměřuje na porážku hrozeb, ale snaží se jim předcházet.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Dále je nutné opustit "kontrolní" uvažování, které řeší problémy za lidi a zaujmout "zmocňující" přístup, který umožní jedincům a komunitám vzít do rukou vlastní životy a budoucnost, deklaruje analytik. To podle něj znamená méně vynucování a více pobídek. Proto doporučuje rovněž zmírnit "intervenční" model veřejné politiky "preventivním" modelem, který klade důraz na obezřetnou prevenci, nikoliv na dramatické reakce.

"Prosperita občana a státu je cíl jakékoliv solidní veřejné politiky," píše Behm. Kritizuje, že tradiční bezpečnostní uvažování se nedokáže vypořádat s novými bezpečnostními problémy, které představuje globální oteplování a nyní i globální pandemie, tedy existenční hrozby, které sice nelze řešit vojenskou silou, ale v současných podmínkách jsou jádrem národní bezpečnosti.

V případě Austrálie je nutné přesměrovat pozornost domácí politiky na tyto otázky, zatímco ta zahraniční by měla vycházet z energičtější a dobře financované diplomacie zaměřené na vytváření mezinárodních institucí a rozvojovou pomoc investující do bezpečnosti v regionu, nabádá odborník. Přiznává, že vytváření mezinárodních koalice je těžké, ale dodává, že právě do této oblasti by mělo směřovat úsilí.

Související

Král Charles III.

Australanka se zřekla Karla III. jako krále. Podle paláce reagoval jako vždy

Buckinghamský palác po návratu krále Karla III. ze zahraniční cesty do Austrálie prozradil, jaká byla jeho reakce na vystoupení jedné z australských senátorek. Lidia Thorpeová dala Karlovi najevo, že není jejím králem. Oficiálně je přitom Austrálie nadále federální konstituční monarchií, panovník je v ní zastupován generálním guvernérem. 

Více souvisejících

Austrálie Požáry v Austrálii Klimatické změny Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Frank-Walter Steinmeier

Vládní krize v Německu: Poprvé se k ní vyjádřil prezident

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se ve čtvrtek vyjádřil k politické krizi, která vypukla po rozpadu třístranné koalice v zemi. Podle něj je nezbytné udržet zdravý rozum a odpovědnost, aby Německo bylo schopno čelit globálním otřesům.

před 55 minutami

Donald Trump

Výsledky voleb v USA okomentoval i Hizballáh

Militantní hnutí Hizballáh, které je silně podporováno Íránem a dlouhodobě se angažuje v konfliktu proti Izraeli, a to především na libanonské hranici, neočekává od nového prezidenta USA žádnou změnu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Expert pro EZ vysvětlil, proč Rusku vítězství Trumpa vyhovuje

Co vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách bude znamenat pro americkou zahraniční politiku vysvětlil v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přední český expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek z brněnské Masarykovy univerzity. „V zahraniční politice se zaměří hlavně na Čínu, protože čistě pragmaticky z podpory Ukrajině neplyne přínos pro jeho voliče, který by mohl dobře prezentovat,“ popsal.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem Prohlédněte si galerii

Ukrajina čelí tvrdé realitě. Trump může za 24 ukončit válku tak, jak se to Kyjevu líbit nebude

Ukrajina se ocitla před tvrdou realitou, kterou si mnozí jen neradi připouštěli: vítězství Donalda Trumpa, který slíbil ukončit válku během „24 hodin“. To však může znamenat omezení podpory a nátlak na Kyjev, aby přijal podmínky, jež by pro Ukrajinu nebyly výhodné. Trump, který už v minulosti zpochybňoval vojenskou pomoc USA a kritizoval prezidenta Zelenského, chce přerušit americké angažmá v zahraničních konfliktech, což by mohlo oslabit odpor Ukrajiny proti Rusku.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trumpovo vítězství ohrožuje světovou ekonomiku. Evropa a USA mohou rozpoutat obchodní válku

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách se podniky a ekonomové z celého světa snaží analyzovat jeho slib z kampaně, že zavede plošné clo na veškeré zahraniční zboží. Trump vnímá cla jako způsob, jak podpořit americkou ekonomiku, ochránit pracovní místa a zvýšit daňové příjmy. Navrhované sazby mezi 10 % až 20 % by měly dopad na ceny po celém světě a znepokojují zejména Evropu, uvedl BBC.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Kamala Harrisová

Proč Kamala Harrisová neuspěla? Prohrála už před volbami, cílila na Trumpa, ne na voliče

Kamala Harrisová, viceprezidentka Spojených států, vstoupila do volební kampaně s velkými ambicemi, které se však rychle rozplynuly. Její cesta na vrchol začala, když Joe Biden po nepovedené debatě odstoupil a ona převzala vedení kampaně. Na počátku se těšila z podpory a generovala počáteční momentum, ale nakonec selhala v několika klíčových oblastech, které zmařily její šance na vítězství.

před 6 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Německo se zmítá v politické krizi. Vláda se rozpadá, země míří k předčasným volbám

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu oznámil, že odvolal ministra financí Christiana Lindnera, předsedu koaliční Svobodné demokratické strany (FDP). Tento krok přišel v době, kdy mezi koaličními partnery panují hluboké rozpory ohledně hospodářské politiky. Scholz uvedl, že rozhodnutí bylo nezbytné, aby se zabránilo dalšímu poškození země. Odvolání ministra následovalo po zveřejnění Lindnerova programového dokumentu, který požadoval zásadní změnu ekonomické orientace vlády.

před 7 hodinami

Donald Trump

Volby v USA: O vítězi je rozhodnuto, co bude dál? Před převzetím úřadu Trumpa čeká dlouhá cesta

Donald Trump se stal vítězem prezidentských voleb a připravuje se na návrat do Bílého domu. Po úspěšném souboji s demokratkou Kamalou Harrisovou získal Trump dostatek hlasů k zajištění vítězství. Stane se tak prvním bývalým prezidentem po více než 130 letech, který se po odmlce znovu ujme úřadu, a zároveň nejstarším zvoleným prezidentem v historii USA, neboť v době inaugurace bude mít 78 let.

před 7 hodinami

Donald Trump

Co znamená výhra Trumpa pro Rusko, Čínu, Blízký východ nebo Ukrajinu?

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách představuje zásadní bod zlomu v zahraniční politice Spojených států. Trump se vrací s přístupem „Amerika na prvním místě,“ který se zaměřuje na národní zájmy, neintervencionismus a protekcionismus. Tento postoj by mohl výrazně ovlivnit směřování USA vůči hlavním světovým krizím, zejména konfliktům na Blízkém východě, v Evropě a ve vztazích s Čínou. 

před 8 hodinami

Donald Trump

Donald Trump prezidentem: Co bude s jeho trestními kauzami?

Ve volbách 2024 porazil Donald Trump Kamalu Harrisovou a stal se prvním prezidentem USA, který nastoupí do úřadu, přestože čelí řadě trestních obvinění. Trump získal 294 volitelů, zatímco Harrisová skončila s 223. Jeho návrat přináší mnoho otázek ohledně vlivu na soudní případy, jimž čelí. Odpověděl na ně server BBC.

před 8 hodinami

Monika Brusenbauch Meislová

Říká se, že když Amerika kýchne, svět se nachladí. Teď to vypadá na pořádnou chřipku, říká expertka pro EZ

Přední česká expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížila, jak případné neshody či obchodní válka mezi Evropskou unií a Spojenými státy po zvolení Donalda Trumpa prezidentem ovlivní Velkou Británii. „S Trumpovými protekcionistickými tendencemi, kdy hrozí zavedení plošných cel na evropské zboží, by Velká Británie jako silný exportér do USA mohla utrpět výrazné ekonomické škody,“ popsala.

před 8 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

USA čekají čtyři roky změn. Jaké kroky Trump po převzetí úřadu chystá?

Donald Trump se po vítězství v prezidentských volbách 2024 připravuje na návrat do Bílého domu s ambiciózním programem. Mezi jeho hlavní priority patří omezení migrace, ekonomické reformy a změny v oblasti klimatické politiky. Trump plánuje masové deportace nelegálních migrantů a slíbil dokončit zeď na hranici s Mexikem, což podle něj pomůže ochránit americké pracovní příležitosti.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Harrisová přijala porážku. Nikdy se nevzdávejte, vzkázala svým příznivcům

Demokratická kandidátka Kamala Harrisová ve středu uznala porážku v prezidentských volbách, po nichž se v lednu vrátí do Bílého domu exprezident Donald Trump. Harrisová nicméně zdůraznila, že boj za témata její kampaně bude pokračovat. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy