Odsun muslimských uprchlíků na ostrov? Část Rohingů souhlasí, tvrdí Bangladéš

Z Barmy uprchlo do sousední země v roce 2017 před násilnostmi na 740.000 Rohingů. Dháka možnost přesunout jich část na ostrůvek Thengar Čár zvažuje už delší dobu, protože chce ulevit pohraničí, kde žije v přeplněných táborech až milion členů této komunity.

Alam, s nímž hovořila agentura AFP, řekl, že 7000 uprchlíků už vyjádřilo ochotu se na ostrov přemístit a že další se stále hlásí. Neřekl, kdy by měl převoz začít, ale zástupce bangladéšského námořnictva, které by se na operaci podílelo, sdělil, že by převoz mohl začít v prosinci. Denně by bylo možné odvézt až 500 Rohingů.

Ochránci lidských práv ale upozornili, že ostrůvek se z moře vynořil teprve před dvěma desetiletími a lidi na něm může snadno smést monzunový liják. Obyvatelé sousedního ostrova Hatije, kde žije 600.000 lidí, považují Thengar Čár za neobyvatelný. "V monzunovém období je vždy část toho ostrova zničena a my se tam v té době neodvažujeme. Jak by tam mohly žít tisíce Rohingů?" sdělil jeden občan ostrova Hatija.

Podle Alama se už buduje zázemí, které zahrnuje třímetrovou pobřežní hráz po obvodu ostrůvku, která má zadržet vlnobití. Dál na ostrově vznikne velký sklad, v němž budou zásoby na několikaměsíční přežití.

Mezi těmi, kdo souhlasili s přesídlením, je Núr Husajn, který si prohlédl snímky přístřešků. "Souhlasil jsem, tábor tady je přeplněný, jsou tu problémy s jídlem i bydlením," řekl v táboře, kdy nyní s rodinou pobývá.

Bangladéš a Barma před dvěma lety podepsaly dohodu o repatriaci, ale uprchlíci se nevracejí. Pracovníci OSN považují podmínky v Barmě pro Rohingy stále za nebezpečné. Barma jim upírá občanství a podle OSN jim v Arakanském státě, kde žili, stále hrozí genocida.