Pogromy proti muslimům? Kašmír prý připomíná Srebrenicu, Pákistán žádá vyšetřování OSN

"Obyvatelstvo okupovaného (státu) Džammú a Kašmír se obává toho nejhoršího. Chvěji se při myšlence zmínit tu pojem genocida, ale právě to musím učinit," prohlásil Kureší před Radou OSN pro lidská práva v Ženevě.

"Města, hory, pláně, opuštěná a traumatizovaná údolí v Džammú a Kašmíru připomínají Rwandu, Srebrenicu, Rohingy a pogrom v Gudžarátu. Schyluje se ke katastrofě," dodal ministr a podpořil rovněž výzvy vysokého komisaře OSN pro lidská práva k mezinárodnímu vyšetřování.

Talking to Indian Media in Geneva, FM SMQ calls Kashmir as “Indian State of Jammu & Kashmir”. This is a huge blunder! Should be immediately taken up! How can FM SMQ call Kashmir an ‘Indian State’ that too at Geneva! This is outrageous & incompetence - at the least! #Kashmir pic.twitter.com/gtrGUomun1

V pondělí vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová znovu prohlásila, že je "velmi znepokojena nedávnými kroky indické vlády v oblasti lidských práv Kašmířanů, zejména s ohledem na omezení internetu a práva na pokojné shromažďování a zadržování místních politických vůdců a aktivistů".

"Jsou nutná opatření, která pachatele porušování lidských práv postaví před soud, a tudíž vytvoření mezinárodní vyšetřovací komise," prohlásil Kureší.

Náměstkyně indického ministra zahraničí Vidžaj Thákurová Singhová v reakci na Kurešího prohlášení uvedla, že "jistá delegace" při Radě OSN pro lidská práva "má urážlivé poznámky, falešná a smyšlená obvinění proti mé zemi". Pákistán ale výslovně nejmenovala. Svět si je podle indické diplomatky vědom toho, že smyšlené historky přicházejí z epicentra světového terorismu, kde se celé roky ukrývají vůdci teroristických skupin.

Kašmír, který je od roku 1947 rozdělen mezi Indii a Pákistán, byl a je příčinou dvou hlavních konfliktů a nesčetných střetů mezi těmito dvěma zeměmi. Indické úřady na začátku srpna rozhodly o zrušení zvláštního statusu himálajského regionu Džammú a Kašmír, což dál přispělo k růstu napětí mezi oběma sousedními zeměmi.

Indický Kašmír 5. srpna přišel o svůj autonomní status, a tím také o výsadu schvalovat vlastní zákony a povolovat občanům z jiných částí Indie vlastnictví půdy. Centrální vláda zavedla spolu s tím řadu restrikcí, údajně ve snaze předejít násilí. Přesto se v kašmírské metropoli Šrínagaru pravidelně konají protesty, během nichž bezpečnostní složky podle některých zdrojů zatýkají tisíce lidí.

Kromě toho vláda na indický Kašmír uvalila informační blokádu, nefungují tam mobilní sítě, televizní signál ani internetové připojení, zakázána jsou veřejná shromáždění.

Spory o Kašmír kalí vztahy Indie a Pákistánu už desítky let. Na Kašmír si činí nárok Islámábád i Dillí, obě země mají ale pod kontrolou jenom jeho část. Povstalci od roku 1989 bojují proti indické vládě a požadují vznik samostatného státu, nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou. Konflikt si už vyžádal téměř 70.000 obětí.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva od roku 2018 opakovaně vyzývá Radu pro lidská práva, aby ustavila mezinárodní vyšetřovací komisi. Tento typ vyšetřování je obvykle vyhrazen pro závažné krize, jako je konflikt v Sýrii, a musí o něm rozhodnout 47 členských států rady.