První krok k mírové dohodě? Tálibán souhlasí s krátkodobým klidem zbraní

Tálibán předal americkému zvláštnímu vyslanci pro Afghánistán Zalmayi Khalilzadovi dokument, v němž hnutí nabízí dočasné příměří v Afghánistánu. Předání se uskutečnilo ve středu pozdě večer v Kataru, kde má Tálibán svou politickou kancelář, uvedla agentura AP.

Agentura AFP mezitím s odvoláním na pákistánského ministra zahraničí Šáha Mahmúda Kurešího napsala, že "Tálibán dal najevo, že je připraven přijmout požadavek na omezení násilí". "Domnívám se, že je to první krok k mírové dohodě," dodal šéf pákistánské diplomacie.

Spojené státy zahájily v letošním roce rozhovory s povstaleckým hnutím Tálibán o uzavření mírové dohody, která by ukončila 18 let trvající válku v zemi a umožnila postupné stažení amerických sil z Afghánistánu. Počátkem září ale šéf Bílého domu Donald Trump rozhovory pozastavil v reakci na útok Tálibánu v Kábulu, při němž byl zabit americký voják.

V prosinci obě strany jednání obnovily, ale Američané je znovu pozastavili, když Tálibán zaútočil poblíž spojenecké základny Bagrám severně od Kábulu, dva lidi zabil a téměř 70 zranil. Američané tehdy stanovili příměří jako podmínku pro pokračování mírového procesu.

"Vedení Tálibánu v posledních týdnech uspořádalo dvě zasedání, kde diskutovalo o Khalilzadově návrhu a souhlasilo s vyhlášením příměří na sedm až deset dní. Členové rady potom poslali své doporučení nejvyššímu vůdci Tálibánu, který návrh schválil," řekl AP nejmenovaný vysoký představitel hnutí.

Podotkl přitom, že debaty mezi Washingtonem a Tálibánem dlouho provázela nedůvěra a že povstalci váhali, zda přistoupit na klid zbraní dřív, než se američtí vojáci stáhnou ze země. Odhaduje se, že nyní je v zemi 12.000 příslušníků americké armády.

Podle agentury AP zatím není jasné, co přesně nabídka Tálibánu obsahuje a zda ji Spojené státy v této formě přijmou. Dohoda o příměří by totiž podle dřívějších vyjádření amerického vyjednávače Khalilzada měla zahrnovat i souhlas Tálibánu se zahájením jednání znepřátelených afghánských stran s cílem vytvořit takzvanou cestovní mapu k uspořádání poválečného Afghánistánu. Takový plán by řešil ožehavé otázky jako trvalé příměří, práva žen a menšin či budoucí osud tisíců bojovníků Tálibánu. Tálibán ale doposud odmítal jednat s vládou v Kábulu, kterou považuje za loutku v rukou Spojených států.

Povstalecké hnutí Tálibán, které bojuje se Západem podporovanou vládou v Kábulu, má pod kontrolou největší část afghánského území od roku 2001, kdy toto hnutí svrhla americká invaze. V konfliktu zahynuly desetitisíce afghánských civilistů.