Rohingové si připomínají "den genocidy", manifestují v uprchlickém táboře.

Rohingové mezi sebou nazývají dnešek "dnem genocidy". Po zásazích armády v srpnu roku 2017 v Arakanském státě na západě Barmy, kde většina Rohingů žila, uteklo před násilnostmi do sousedního Bangladéše na 740.000 příslušníků této menšiny. Připojili se tak k dalším 200.000, kteří už zde byli.

Barmské úřady a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zahájily ve čtvrtek program na navrácení utečenců, nicméně stejně jako loni v listopadu se do něj nikdo nepřihlásil. Jeden z vůdců muslimského etnika dnes prohlásil, že se jeho příslušníci do Barmy vrátí, pouze pokud jim vláda zaručí bezpečnost, přizná jim barmské občanství a umožní jim znovu získat jejich rodné vesnice. "Požádali jsme vládu o zahájení dialogu. Doteď jsme však zatím neobdrželi žádnou odpověď," uvedl vůdce.

Barma Rohingy neuznává jako oficiální etnikum a považuje je za "Bengálce". Navíc jim nepřiznává občanství, ačkoliv řada rodin na jejím území žije po generace.

Vyšetřovatelé z OSN po událostech ze srpna 2017 doporučili stíhání barmských generálů za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Vláda však veškerá obvinění z nepatřičného jednání popírá a tvrdí, že vojenská operace byla ospravedlnitelná a mířila na rohingské povstalce.

OSN vydala ve čtvrtek novou zprávu, ve které tvrdí, že znásilňování barmskými bezpečnostními složkami při zásahu bylo systematické a bylo projevem úmyslu spáchat genocidu.

Bangladéšská premiérka Hasína Vadžídová uvedla, že její administrativa nebude uprchlíky vyhánět zpět do Barmy násilím, ačkoliv jsou pro jihoasijskou zemi značnou zátěží. Ještě v červnu navíc úřady prohlásily, že situace v Barmě je pro návrat utečenců stále příliš nestabilní.

Zástupce ředitele organizace Human Rigts Watch agentuře AP řekl, že je potřeba koordinovaného mezinárodního úsilí "abychom skutečně zvýšili tlak na barmské generály. Mám na mysli cílené sankce, mám na mysli zbrojní embargo".