Dříve nenáviděný režim, nyní spása lidstva. Pandemie zlepšuje Číně image

Podíváme-li se na pandemii koronaviru čistě pragmaticky, pak má Čínská lidová republika jedinečnou příležitost vylepšit si nejen svojí image, ale i získat ve světě větší vliv. Z hlediska politické geografie by tak mohl v euroamerických reáliích léta budovaný model liberální demokracie vzít za své. Proč by také ne, když právě ona boj s koronavirem projela na plné čáře?

Když teď ohlédneme od toho, zda je ten či onen model politického uspořádání lepší nebo horší (svět není černobílý a všechno má svá negativa i pozitiva), jedno z toho čouhá jako sláma z bot. Koronavirus umožňuje Číně sehrát roli jakéhosi pomyslného mesiáše. Svým způsobem zde platí, že všechno zlé je pro něco dobré.

V tomhle směru je ale potřeba zpozornět. Ano, je důležité býti diplomatem a umět s vděčností a pokorou přijímat a v budoucnu i oplácet nabízenou pomoc. Na druhou stranu by evropští politici měli zpozornět, abychom se po pandemii koronaviru nemuseli potýkat s dalším bezpečnostním rizikem, a to větším vlivem čínské, popřípadě ruské propagandy. Čína, která si díky drakonickým opatřením dokázala s virem poradit, a Rusko, v němž je počet infikovaných zatím poměrně nízký, by se tak mohly v očích vyděšené veřejnosti stát legitimními. 

Že se Čína snaží ze současné situace vytěžit, jsou více než patrné. "Pracujeme namísto tlachání. Jsme přáteli, nikoliv nepřáteli. Udělali by Američané to samé pro Číňany?," napsal na svém twitterovém účtu čínský velvyslanec v Jihoafrické republice Lin Songtian. Peking tedy kromě zasílání roušek, respirátorů a chybějícího lékařského personálu postiženým zemím usiluje i o očernění USA, s nimiž donedávna vedl obchodní válku.

Nyní pomáhá ale i jim a zřejmě se snaží získat na svojí stranu i americké voliče. Netřeba připomínat, že letos na podzim by se měly v USA uskutečnit prezidentské volby. Zatímco ještě donedávna měl americký prezident Donald Trump své další čtyři roky v Bílém domě téměř jisté, nyní se klidně může stát, že mu koronavirus zlomí vaz, a že jej ve funkci nahradí někdo, kdo bude vést vůči Číně vstřícnější politiku.

Další, co by rozhodně nemělo zůstat bez povšimnutí, je i charakter čínské pomoci Evropě. U dodávky 300 tisíc respirátorů Belgii nechyběl nápis "V jednotě je síla!", a to nejen v čínštině, nýbrž i francouzštině a vlámštině. Může jít ale o pouhou náhodu. Nicméně v politickém prostředí se nic neděje jenom tak. EU i USA by se ze současné situace měly náležitě poučit, neboť jediným problémem, jemuž čelí není jenom koronavirus a s ním přicházející recese, nýbrž i posilování vlivu Číny a Ruska. Za zmínku stojí také nedostatečný smysl pro solidaritu ve vztahu k postižené Itálii. 

To by se jim právě mohlo stát osudovým, neboť lid frustrovaný nejen současnou situací, nýbrž i příchozí krizí, může pak snadno obrátit svojí pozornost právě k těmto autoritářským režimům. Historie se opakuje. Obecně vzato jsme koronavirus velmi podcenili a do budoucna by nebylo od věci přehodnotit některé priority. Jednou z nich by například mohla rozsáhlá reforma EU, včetně omezení volného pohybu osob, aby se infekční nemoci nešířily v tak rychlém tempu, jako tomu bylo teď.